Šéf ČEZ překvapivě kritizoval plán na jádro jako šetrný zdroj. Přinese prý komplikace

ČTK ČTK
Aktualizováno 3. 1. 2022 17:15
Návrh Evropské komise (EK) zařadit za určitých podmínek energii vyrobenou z jádra a zemního plynu mezi šetrné ke klimatu může podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše v tomto znění přinést zásadní komplikace z hlediska transformace české energetiky, zejména teplárenství.
Se stavbou všech čtyř reaktorů se začalo po průtazích v roce 1978, dostaveny byly postupně - každý rok jeden - od roku 1985 do roku 1987.
Se stavbou všech čtyř reaktorů se začalo po průtazích v roce 1978, dostaveny byly postupně - každý rok jeden - od roku 1985 do roku 1987. | Foto: Reuters

Česko by mělo podle něj zaslat připomínky a návrhy úprav tak, aby se akt stal akceptovatelný a aby jeho podmínky byly vůbec realizovatelné. Beneš to uvedl na Twitteru. Podle Hospodářské komory (HK) by vyjednané podmínky měly mimo jiné zaručit, že tuzemská energetika v průběhu několika let neztratí současnou konkurenceschopnost, řekl v pondělí mluvčí HK Miroslav Diro.

"Pokud by byl akt přijat v tomto znění, přinesl by zásadní komplikace z hlediska transformace české energetiky a zejména teplárenství. V oblasti jádra by přijetí návrhu znamenalo, že nový blok v Dukovanech by mohl být zároveň posledním novým jaderným zdrojem," uvedl Beneš. Problémy by se podle něj týkaly velkých i malých modulárních jaderných zdrojů. "Investice do šedesátiletého provozu stávajících bloků v Dukovanech či v Temelíně po roce 2040 je taktéž v rozporu s navrženou taxonomií," uvedl generální ředitel ČEZ.

Plánovaný přechod teplárenství z uhlí na zemní plyn nebude podle něj kvůli návrhu možné realizovat a centrální zásobování teplem v ČR z velké části skončí, neboť dosažení podílu 30 procent spoluspalování vodíku od roku 2026 v nových plynových zdrojích není možné.

"Z pozice prvního viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR i generálního ředitele Skupiny ČEZ se domnívám, že by ČR měla zaslat připomínky a návrhy úprav tak, aby se akt stal akceptovatelný a aby jeho podmínky byly vůbec realizovatelné. ČEZ i Svaz průmyslu a dopravy jsou připraveny aktivně pomoci," uvedl Beneš.

ČR podle Dira nedisponuje jako jiné unijní země takovými přírodními podmínkami, které by umožnily spoléhat se jen na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. "Požadovat dlouhodobou energetickou soběstačnost a přitom se spoléhat jen na obnovitelné zdroje je pro nás nesplnitelné," řekl. ČR proto podle něj potřebuje zajistit mimo jiné plynulý přechod z uhlí na plyn a širší podporu jaderné energie. Při přípravách odklonu od uhlí je podle Dira nutné také umožnit ekonomickou obnovu dotčeným regionům, které jsou na uhelném průmyslu nyní závislé, tedy Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj.

Návrh EK zařadit za určitých podmínek energii vyrobenou z jádra a zemního plynu mezi šetrné ke klimatu je za současných podmínek zcela nepoužitelným podle Teplárenského sdružení České republiky. Požadavky jsou podle něj v daných termínech zcela nerealizovatelné a dalece překračují ambice plynárenského balíčku, který EK předložila v prosinci loňského roku, řekl ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení Martin Hájek.

Klíčová je podle něj podmínka, že zemní plyn musí být již do roku 2026 nejméně ze 30 procent nahrazen obnovitelnými nebo nízkoemisními plyny, do roku 2030 pak nejméně z 55 procent a do konce roku 2035 musí být nahrazen zcela. "Tyto požadavky jsou v daných termínech zcela nerealizovatelné a dalece překračují ambice plynárenského balíčku, který EK předložila v prosinci loňského roku. V České republice je pouze jedna výrobna biometanu, a přestože se připravuje rychlý rozvoj jeho výroby, nebude v žádném případě možné uvedené požadavky splnit," uvedl Hájek.

Komise návrh hájí

Evropská komise kritiku svého návrhu odmítla. Činitelé komise tvrdí, že nárok na označení za udržitelnou investici budou mít jen projekty splňující velmi přísná kritéria. Plán počítá například s tím, že do roku 2050 budou muset mít jaderné elektrárny pro svůj odpad hlubinná úložiště, která zatím neexistují. Možná podpora se bude týkat pouze těch projektů, které nahradí výrobu energie či tepla z uhlí či dalších méně čistých zdrojů.

Proti podpoře jádra, o kterou dlouhodobě usiluje skupina států včetně Česka, se dnes opět postavilo Rakousko či Německo, kriticky se vyjádřila také španělská vláda. Podle komise však nejsou na místě obavy, že by se mezi investice mající nárok na veřejnou podporu dostaly elektrárny představující bezpečnostní riziko.

"Cílem návrhu je zajistit, aby mohly být (do taxonomie) zařazeny jen projekty splňující nejpřísnější požadavky," řekl dnes novinářům nejmenovaný činitel unijní exekutivy. Návrh proto počítá s tím, že do poloviny století budou muset elektrárny budovat hlubinná úložiště pro nejnebezpečnější složky jaderného odpadu. Jejich budování je přitom velmi složité a zatím se k němu odhodlalo pouze Finsko, které plánuje první zařízení tohoto druhu otevřít do dvou let.

Členské státy sedmadvacítky se mají k návrhu vyjádřit do 12. ledna. Spadl by pod stůl, kdyby se proti němu vyslovilo nejméně 20 zemí s nejméně 65 procenty obyvatel EU nebo alespoň 353 europoslanců. To je podle agentury DPA nepravděpodobné.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Funkce zmocněnce pro česko-ruské konzultace ke čtvrtku zanikne, schválila vláda

Funkce vládního zmocněnce pro česko-ruské konzultace, kterou od počátku zastává ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák, ke čtvrtku zanikne. Schválila to na středečním zasedání vláda. Pozice existovala zhruba dva roky.

Před vznikem pozice v červenci 2020 tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že plánované konzultace mají pokrýt celou šíři česko-ruských vztahů a nevěnovat se pouze dílčím aktuálním sporným záležitostem.

Konzultace ale zahájeny nebyly i vzhledem k vrbětické kauze. Česko se loni dostalo do diplomatické roztržky s Moskvou kvůli podezření, že do exploze muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 byli zapojeni agenti ruské tajné služby GRU.

Tento rok zřídilo post zvláštního zmocněnce pro koordinaci politiky vůči Rusku ministerstvo zahraničí. Je jím Luboš Veselý, který byl jako zástupce velvyslance v Rusku vyhoštěn z Moskvy loni v dubnu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Prezident Zeman v pondělí přijal demisi ministra školství Gazdíka

Prezident Miloš Zeman již v pondělí přijal demisi ministra školství Petra Gazdíka (STAN). V tiskové zprávě to sdělil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Demisi přijal ke čtvrtku. Ve středu večer by měl Zeman jmenovat Gazdíkovým nástupcem poslance hnutí STAN, ústavního právníka Vladimíra Balaše.

Gazdík podal demisi k 30. červnu. Důvodem jeho odchodu z funkce jsou kontakty s obviněným podnikatelem Michalem Redlem z kauzy Dozimetr.

Zdroj: ČTK
Další zprávy