Zapomeňte na hotovost a plaťte kartou. Státu se líbí e-stopa

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
Aktualizováno 22. 10. 2014 18:38
Ministerstvo financí má stejný cíl jako kartové společnosti. Hotovost je motorem šedé ekonomiky a výrazně usnadňuje daňové podvody, říká Simona Hornochová.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Thinkstock

Praha – Lidé by měli co nejvíce platit kartami a postupně omezit hotovostní platby. Pomůže to omezit takzvanou šedou ekonomiku, která využívá hotovosti k daňovým podvodům. Na konferenci Budoucnost platebních karet to řekla náměstkyně ministra financí zodpovědná za daně Simona Hornochová.

Hotovost usnadňuje daňové podvody, říká náměstkyně ministerstva financí Simona Hornochová.
4:27
Hotovost usnadňuje daňové podvody, říká náměstkyně ministerstva financí Simona Hornochová. | Video: Aktuálně.cz

"Ministerstvo financí má stejný cíl jako kartové společnosti, i když s jinou motivací. Platby kartou zanechávají elektronickou stopu, a dají se tak na rozdíl od hotovostních plateb dobře dohledat a sledovat," vysvětluje Hornochová.

Platební terminály mohou být jedním ze zařízení, které by od roku 2016 mělo podnikatelům usnadnit vstup do systému takzvané elektronické evidence tržeb. "Do terminálů půjde snadno dodat software umožňující evidenci tržeb," říká.

Modernější varianta registračních pokladen

Elektronickou evidenci tržeb ministerstvo připravuje jako lepší variantu k dlouho uvažovaným registračním pokladnám. Údaj o každé transakci má být ihned posílán na finanční správu. To podle Hornochové neumožňuje dodatečnou manipulaci s daty, jaká hrozí u registračních pokladen.

Máte rádi Aktuálně.cz?

Křišťálová lupa - hlasování pro A.cz

Hlasujte pro nás v internetové anketě Křišťálová Lupa 2015 v kategorii Zpravodajství. Za každý Váš hlas děkujeme!

HLASOVAT MŮŽETE ZDE >>

Objem šedé ekonomiky je podle náměstkyně v Česku velmi masivní a představuje zhruba 16 procent hrubého domácího produktu, tedy nějakých 600 miliard ročně. "Máme tak skutečně velký prostor výrazně zlepšit výběr daní," dodává Hornochová.

Připomněla, že poslanci nedávno schválili další z opatření směřujících k omezení hotovostních plateb. Ještě během roku 2014 by tak mělo dojít ke snížení hranice pro hotovostní platby ze současných 350 tisíc na 270 tisíc.

Zaplatíte kartou i daně?

Ministerstvo financí si zároveň příští rok ověří, jestli mají lidé zájem platit kartou také daně. V elektronické podatelně na webu finanční správy přibude po vyplnění daňového přiznání možnost zaplatit vypočtenou daň kartou online.

Na pěti velkých finančních úřadech zároveň finanční správa příští rok otestuje placení daní kartou na pokladnách. "Náklady na zavedení a zabezpečení hotovostních plateb jsou vysoké. Čím méně plateb v hotovosti na finančních úřadech, tím lépe," říká Hornochová.

Tripartita elektronickou evidenci podpořila

Zavedení zmíněné elektronické evidence tržeb - nejmasivnější opatření chystané na podporu většího výběru daní - podporují i zástupci velkých zaměstnavatelů a odbory. Oznámili to v pondělí po schůzce tripartity.

Podle plánů ministerstva financí by pokladny obchodníků měly být od roku 2016 napojeny na internet a informace o každé přijaté platbě by okamžitě dostávaly finanční úřady. Z finanční správy by podnikateli obratem přišlo potvrzení o přijetí transakce s unikátním kódem účtenky.

Výhodou takového systému podle ministerstva financí je, že není nutné certifikovat zařízení ani programy a celý systém lze provozovat na běžných zařízeních - tedy za menší náklady.

"Elektronická evidence je jedno z nejdůležitějších opatření proti daňovým únikům. Pro zavedení má vláda silnou podporu ze strany sociálních partnerů," uvádí premiér Bohuslav Sobotka.

Elektronizace tržeb konečně přinese podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka pořádek na trh. "Čím více se to zavede a čím více lidí to postihne, tím lepší. Už je čas, aby všichni platili daně a poctivě podnikali," říká Hanák. "Chceme, aby byla evidence zavedena od ledna 2016. Už jen legislativní cesta trvá 11 měsíců. Společně se to ale dá uskutečnit," dodává šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Menší firmy a podnikatelé mají obavy

Podporu má ministerstvo financí také od Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Ta ale současně varuje před podceněním situace - zavedení systému podle ní nebude jednoduché ani levné.

Podle výpočtů asociace vydají drobní podnikatelé za zprovoznění systému od dvou do třiceti tisíc korun. Konkrétní částka bude záviset na tom, jestli už nějaký systém mají a případně zda tento systém umožní přechod do chystaného režimu.

"Doporučujeme v první vlně spustit pouze obchody, restaurace a ubytovací zařízení. Drobné služby, jako jsou kadeřnice, truhláři nebo třeba veterináři odložit minimálně o jeden rok. I tak to bude časově a systémově náročné," říká Pavla Břečková, místopředsedkyně představenstva asociace.

"Chce-li ministerstvo financí spustit nový režim od roku 2016, potom musí být nejpozději do konce roku 2014 jasné, na jaké technologické bázi bude fungovat, co k tomu bude třeba, jakých segmentů trhu se bude týkat a odkdy se bude vyžadovat. Jinak není šance to profesionálně stihnout," zdůrazňuje.

 

Právě se děje

před 27 minutami

Útočník v Afghánistánu zastřelil tři pracovnice televizní stanice

Neznámý ozbrojenec v úterý ve východoafghánském Dželálábádu zastřelil tři zaměstnankyně místní televizní stanice. Čtvrtá žena byla zraněna a v nemocnici bojuje o život. Místní policie uvedla, že zadržela hlavního podezřelého. Jde o další ze série útoků proti pracovníkům v médiích v této oblasti za poslední měsíce, píše agentura Reuters.

Tři ženy ve věku 18 až 20 let ozbrojenec střelil do hlavy, když se vracely domů z práce, uvádí vládní zdroje. Místní televizní stanice potvrdila, že se jednalo o její zaměstnankyně.

Afghánistán se v posledních měsících potýká s vlnou útoků vůči novinářům, lékařům, bojovníkům za lidská práva či státním zaměstnancům. Na začátku prosince byla v Dželálábádu zastřelena moderátorka stejné stanice Malala Majvandová. V lednu zemřel novinář a bojovník za lidská práva Adil Ajmak, na jehož auto zahájili palbu neznámí střelci.

Afghánská vláda a některé zahraničí mocnosti z podobných útoků viní hnutí Tálibán. V provincii Nangarhár, jejíž je Dželálábád hlavním městem, rovněž působí teroristická organizace Islámský stát; ta se přihlásila k útoku na Majvandovou i některým dalším. Kdo stál za dnešním incidentem zatím není jasné. Podle policie má zadržený střelec vazby na Tálibán, mluvčí tohoto povstaleckého hnutí však jakýkoliv podíl Tálibánu na dnešním útoku odmítl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy