Nad eurocenty se smráká. Nová pravidla zaokrouhlení pošlou nejmenší mince do historie

Kuni Nguyenová Kuni Nguyenová
10. 3. 2020 6:11
Jsou malé, drobné a skoro nic si za ně nekoupíte. Jedno- a dvoucentové mince nyní pravděpodobně čeká odchod na propadliště dějin. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová chce totiž v eurozóně zavést pravidla, podle nichž by se platby v hotovosti měly zaokrouhlovat na nejbližších pět centů. Chce tak ukončit nákladnou ražbu malých centů, které plní funkci platidel už jen velmi okrajově.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Le Figaro

Optický klam "baťovsky" výhodné koupě za 9,99 eura se brzy zbortí. Vrácení jednoho centu se totiž při platbě v hotovosti zanedlouho nedočkáte. To všechno v důsledku "návrhu jednotných pravidel zaokrouhlování".

Jedná se o připravované nové nařízení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, o kterém informoval francouzský deník Le Figaro.

Nová pravidla zaokrouhlování mají vést k tomu, aby mince v hodnotě jednoho a dvou centů postupně mizely. Zaokrouhlovat se však nebudou ceny jednotlivých výrobků nebo služeb, nýbrž konečná celková částka na účtence.

To má zabránit zvýšení inflace v důsledku případného pokušení obchodníků zaokrouhlení zneužívat k nenápadnému zdražování. Týkat se to navíc bude pouze plateb v hotovosti. Konečná částka se jednoduše zaokrouhlí nahoru nebo dolů na nejbližších pět centů. 

Ztraceno v oběhu

Důvod pro chystaný pohřeb nejmenších mincí je zřejmý - jednocenty a dvoucenty již neplní svou funkci a lidé je používají pouze okrajově. Hodnota těchto platidel je totiž už příliš malá. Zákazníci v obchodech drobné dostávají, do oběhu je už ovšem nevracejí. A mincovny přitom razí neustále nové a nové.

Zkušenosti ze zemí, kde se k podobným zaokrouhlovacím pravidlům už přistoupilo, přitom ukazují, že zvyšování cen se lidé bát nemusí. 

Už v roce 2013 odborníci z Bruselu odhadli, že ukončení ražby drobných mincí by ušetřilo eurozóně čas i peníze. Částku odhadli na 1,4 miliardy eur ušetřených na výrobě, přepravě a účtování těchto malých mincí. 

Evropská komise se tak nyní snaží zavést jednotná pravidla pro celou eurozónu. Pravidla zaokrouhlování totiž mohou ovlivňovat země eurozóny i jednotlivě. Existují již například v Belgii, kde se snaží platby v centech omezit. Od 1. prosince tak musí být v konečné platbě v hotovosti uvedena zaokrouhlená částka. 

"Malé jedno- a dvoucentové mince jsou pro obchodníky a nakupující často nepříjemností. Tyto mince končí v něčí pokladničce a nevracejí se zpět do systému," uvedl belgický poslanec Evropského parlamentu Kris Peeters pro deník The Bulletin

V dalších zemích pak zatím nové zaokrouhlování zůstává v rovině diskusí. Příkladem je Estonsko. V roce 2018 proběhl průzkum Eurobarometru, podle kterého 71 procent místních myšlenku o zaokrouhlování podporuje. I přesto však na konci roku 2019 Estonsko vydalo do oběhu 10 milionů jednocentových mincí.

Zrušení haléřů v Česku se vyplatilo

Zkušenosti s rušením mincí nízkých hodnot a s nutným zaokrouhlováním má koneckonců i Česko. To se rozhodlo někdejší haléřové mince zrušit kompletně, důvody přitom byly totožné jako v případě centů - ražba se kvůli nízké hodnotě už nevyplatila. Ražbu deseti- a dvacetihaléřů ukončila Česká národní banka v roce 2003. Po pěti letech jejich osud následovaly i padesátníky. Ty v Česku přestaly platit k 31. 8. 2008.

"Zatímco u ostatních nominálních hodnot mincí se za kalendářní rok vrátilo z oběhu okolo 85 procent mincí, které byly v témže roce do oběhu vydány, u padesátihaléřů toto číslo stále klesalo a blížilo se 50 procentům. Nebylo tedy dále ekonomické tyto mince vyrábět a vydávat do oběhu," říká pro Aktuálně.cz mluvčí ČNB Denisa Všetíčková.

Ta dále potvrzuje, že zrušení haléřových mincí z důvodu ekonomických úspor se pro ČNB skutečně vyplatilo a dodnes kvůli tomu ročně ušetří v řádech milionů korun. "Před ukončením platnosti padesátihaléřů se jich ročně vyrábělo 35 až 40 milionů kusů. Tím, že se jejich platnost ukončila a zastavila se i jejich výroba, ročně ČNB ušetřila 8 až 10 milionů korun," dodává Všetíčková.

Nejmenší centy se dodnes v mincovnách produkují v enormním množství. Počátkem roku 2020 se počet jedno- a dvoucentových mincí v oběhu odhaduje na více než 36 miliard. Kromě zmíněné Belgie se nejmenší euromince už nepoužívají ani ve Finsku a Nizozemsku.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Lille ukončilo letitou nadvládu PSG v Superpoháru

Fotbalisté Lille ukončili letitou nadvládu Paris St. Germain ve francouzském Superpoháru. V dnešním utkání hraném v Tel Avivu zvítězil mistrovský celek 1:0 brankou portugalského záložníka Xeky ze závěru prvního poločasu.

Paris St. Germain vyhrál předchozích osm ročníků Superpoháru včetně toho předchozího, který se kvůli pandemii koronaviru hrál až letos v lednu. Pařížané v minulé sezoně po třech letech nevyhráli ligu, ale uspěli alespoň v domácím poháru po vítězství 2:0 nad Monakem.

O Superpohár hráli svěřenci Mauricia Pochettina bez hvězdného Kyliana Mbappého. V posledních 20 minutách si odbyl soutěžní premiéru po příchodu z Liverpoolu kapitán nizozemské reprezentace Georginio Wijnaldum.

Francouzský fotbalový Superpohár v Tel Avivu:

Lille - Paris St. Germain 1:0 (1:0)

Branka: 45. Xeka.

Lille vyhrálo Superpohár poprvé v historii a ukončilo osm ročníků trvající nadvládu PSG.

před 3 hodinami

Nevládní organizace zachránily za poslední den ze Středozemního moře 500 migrantů

Lodě nevládních organizací v neděli poskytly pomoc a přijaly na palubu zhruba 500 migrantů, které vylovily ve střední části Středozemního moře, mezi Libyí, Tuniskem, Itálií a Maltou. Oznámila to francouzská organizace SOS Méditerranée. Její loď v sobotu zachránila dalších 200 osob a na palubě má v současnosti na 550 migrantů, uvedla agentura AFP.

Nejvýznamnější zásah byl v noci na neděli nedaleko libyjských břehů. "Záchranná akce v mezinárodních vodách byla velice nebezpečná, velké plavidlo postavené ze dřeva s více než 400 osobami na palubě začalo nabírat vodu," uvedla francouzská organizace. Záchranné akce se účastnily i lodě Sea Watch 3 a Nadir německých organizací Sea Watch a ResQship. Při dalším zásahu nedaleko Malty loď Ocean Viking přijala na palubu dalších 100 migrantů.

Za posledních 48 hodin lodě zachránily zhruba 700 migrantů, kterým poskytly základní pomoc.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Afriky do Evropy připlulo letos dosud po Středozemním moři zhruba 45 000 lidí. To je výrazně více než za stejné období v loňském roce. Více než polovina tohoto počtu připadá na trasu z Libye a Tuniska do Itálie a na Maltu. S růstem pokusů dostat se do Evropské unie se ale zvyšuje i počet úmrtí na moři. Mezinárodní organizace pro migraci uvedla, že v první polovině letošního roku zemřelo ve Středozemním moři přes 1100 migrantů, což je také více než vloni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy