Analýza se zaměřila na to, v jakém věku lidé dosahují platového stropu. Jde o věk, ve kterém už zaměstnanec bez následného kariérního postupu začne mzdově stagnovat. To způsobuje, že na dané pozici mají časem vyšší průměrné platy i jeho mladší kolegové.
"Středoškolské pozice mají platový strop po třicítce. Pokud se na ně podíváme z hlediska mzdového progresu, vidíme, že je kratší, než u těch vysokoškolských," shrnul výsledky průzkumu Michal Novák z portálu Platy.cz. U vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců přichází mzdový strop obvykle po 40. narozeninách.
Nejrychleji začínají odměny stagnovat v pozicích asistent či asistentka, kde se růst platu zastaví v průměru ve 32 letech. Nejlépe jsou na tom vedoucí obchodních skupin, kterým rostou průměrné platy až do věku 48 let.
Průměrná hrubá mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí byla podle Českého statistického úřadu 32 466 korun. Statistici ale pravidelně upozorňují, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián mezd, který představuje mzdu přesně uprostřed rozdělení hodnot mezd, vzrostl o 7,4 procenta a činil 27 582 korun.
Nejvyšší výdělky měli v prvním čtvrtletí lidé v Praze, a to 41 450 korun. Nejnižší mzdy ze všech krajů zůstávají v Karlovarském kraji, lidé si tam v průměru vydělali 28 385 korun.
