Zaměstnanci úřadů práce se bouří kvůli přetížení. Zkolabuje výplata dávek, varují

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
14. 9. 2022 10:56
Zaměstnanci úřadů práce podepisují petici, ve které se dožadují zajištění důstojných pracovních podmínek. Podle odborářů, kteří petici sepsali, jsou mnozí z pracovníků na hranici psychických i fyzických sil. Může tak podle nich dojít ke kolapsu výplaty sociálních dávek. Na problém už dříve upozornila organizace Člověk v tísni. Ministerstvo práce uvedlo, že se situací na úřadech intenzivně zabývá.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: iStock

Za peticí, kterou má Aktuálně.cz k dispozici, stojí Odborový svaz státních orgánů a organizací při Úřadu práce ČR. Dokument obsahuje deset bodů, které popisují současnou situaci na úřadech práce jako velmi kritickou. Úřady přitom vyřizují celkem 22 nepojistných sociálních dávek pro stovky tisíc občanů. 

Autoři petice uvádějí, že zaměstnanci jsou vystavováni negativním reakcím ze strany klientů, kteří svůj hněv s nepřiznanou nebo nízkou dávkou obrací proti nim. "Je otázkou času, kdy dojde k radikalizaci klientů," varuje Jan Exner z odborového svazu.

Petice proto vyzývá vládu, aby pravdivě informovala veřejnost o reálném fungování digitalizace v dávkách, které úřad práce vyplácí. "Veřejnost musí vědět, že online probíhá pouze zadání žádosti klientem, veškerý další proces je závislý na fyzickém zpracování zaměstnanci, pro které je zpracování těchto dávek náročnější než dávek, o které je požádáno standardním způsobem - osobně na pracovištích úřadů," uvádí se v dokumentu. 

Jeho autoři také kritizují, že se informace o chystaných krocích a změnách dostávají dříve k veřejnosti než k zaměstnancům samotným, což vyvolává další komplikace.  

"Pracovníci jsou na samé hranici svých psychických a fyzických sil a hrozí, že může dojít ke kolapsu výplaty sociálních dávek, na kterých je veřejnost extrémně závislá," píše se dále v dokumentu. 

Zaměstnanci podepsaní na petici také odmítají nadále pracovat nad rámec své stanovené pracovní doby. Požadují, aby práce přesčas byla předem nařízena zaměstnavatelem a v souladu s danou legislativou zaplacena.

Upozorňují také na to, že v současnosti přibývá na úřadech neobsazených míst. Jedním z důvodů jsou i nízké platy na těchto pozicích.

Lidem narůstají penále za nezaplacené zálohy

Na stále se zhoršující situaci na úřadech práce upozorňovala už na konci srpna organizace Člověk v tísni. "Obrací se na nás stále více lidí, kteří se nedostanou v přiměřených lhůtách k projednání svých věcí na pracovištích úřadu práce," uvedl tehdy za organizaci Jan Černý.

"Bohužel situace se podle předpovědí bude dále zhoršovat s postupující energetickou krizí. Některá pracoviště mají kritický nedostatek pracovníků a další odcházejí. Za současných podmínek stanovených vládou se za ně nedaří najít náhrady," varoval.

Podle něj ve výsledku mohou lidem narůstat penále za nezaplacené zálohy na energie nebo jsou zcela bez pomoci státu, přestože na ni mají nárok.

"Při doprovázení klientů se setkáváme s tím, že se nám kolegové z úřadů práce svěřují, že už nemají sílu v práci pokračovat, že jim narůstá objem agend a s každou další výpovědí na pracovišti se jejich vlastní situace stává neudržitelnou," doplnil Černý.

Upozorňuje na to, že za stávajících platových podmínek ani není možné nové zaměstnance najít. "Například v Praze chybí na pracovištích více než 170 pracovníků a každý měsíc další odcházejí. Nástupní plat je pod 19 tisíc korun, to je nejen v Praze nekonkurenceschopná nabídka," tvrdí odborník, podle něhož pomáhající organizace už před časem vyzvaly ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), aby urychleně řešilo ty největší potíže, které administraci dávek provází.

Kolegové pomáhají a dostávají bonusy, tvrdí stát

Ministerstvo na dotaz Aktuálně.cz uvedlo, že se situací na úřadech práce intenzivně zabývá. "Je pravdou, že v poslední době zaměstnance velmi vytížila celá řada mimořádných úkolů, ať už covidová pandemie a letos například uprchlická krize související s válkou na Ukrajině," potvrzuje Jakub Augusta z tiskového oddělení MPSV.

Úřad se podle Augusty snaží, aby jakkoliv nebyly omezovány služby úřadů práce. "A to se zpravidla daří - například přesunováním agendy mezi jednotlivými pracovišti," tvrdí.

Mluvčí rezortu dodává, že v budoucnu by měla situaci pomoci nastartovaná digitalizace agend. "Jednoduše řečeno je možné, aby přetíženým pracovištím v Praze s administrací dávek pomohla pracoviště v regionech, kde to kapacity umožňují. Právě koordinaci agend, zejména směrem k probíhající digitalizaci dávek, má za úkol zlepšit nová náměstkyně Kateřina Sadílková. Nejde ale všechno hned," doplňuje Augusta.

O případném navýšení platů zaměstnanců se podle něj jedná. Připomíná, že letos zaměstnanci úřadů práce dostali "výrazně vyšší odměny, než bylo zvykem v minulých letech". Konkrétně jde o dvojnásobné odměny oproti loňsku a o více než 40 procent než v covidovém roce 2020.

"Jejich celkový příjem tedy neovlivňují jen základní platové tabulky. Částka vyhrazená na odměny pro zaměstnance úřadu práce za první pololetí tohoto roku dosahuje 284,8 milionu korun, tedy průměrně 27 029 korun na jedno systemizované místo," uvádí mluvčí ministerstva. Připomíná také, že kromě zmiňovaných odměn se zaměstnanců úřadů práce týká i desetiprocentní navýšení platových tarifů. Toto opatření, které se týká i mnohých dalších státních zaměstnanců, platí od září.

Celkem 22 nepojistných dávek

Mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková připomíná, že v současné době zaměstnanci vyřizují 22 nepojistných sociálních dávek. Ty navíc procházejí řadou  legislativních procesů a následně také změnami a úpravami.

"V praxi to opravdu znamená, že je na úřady zvýšený tlak ze strany klientů. Pokud se některé kontaktní pracoviště setká s problémy v rámci vyřizování žádostí, neprodleně zavádí opatření, která zajistí jejich řádné zpracování. Mimo jiné vypomáhají kolegové z jiných agend nebo kontaktních pracovišť," tvrdí Beránková. Vzhledem ke vzniku petice to ale nestačí.

Úřad práce ČR má podle ní v současnosti 12 133 systemizovaných míst. Z celkového počtu zaměstnanců přibližně 8300 tvoří ti, kteří zabezpečují přímý kontakt s klientem, jsou takzvaně v první linii.

"Pokud jde o neobsazenost systemizovaných míst, pohybuje se v průměru měsíčně kolem 500. V dlouhodobějším srovnání počet neobsazených systemizovaných míst mírně narůstá," uzavírá Beránková. 

 

Právě se děje

Další zprávy