Dobrý den,
chci se zeptat, zda není nerozumné jít do záporných úrokových sazeb před přicházející krizí? Přijde mi možné, že se poptávka ještě před krizí může natolik vyčerpat, že by v dobách krize mohla o to víc propadnout a dno recese hospodářského vývoje ČR by se mohlo posunout ještě níže.

Děkuji za reakci.

Centrální banky obecně snižují úrokové sazby ve chvíli, kdy věří, že hospodářství a inflace potřebuje levnějšími penězi urychlit. Eventuální strach z krize by tedy nebyl špatným důvodem pro měnovou expanzi. Je otázkou, zda jsou dnešní obavy centrálních bank (především v Evropě) z nízké inflace a slabých výkonů hospodářství na místě a zda jsou záporné úrokové sazby tím správným nástrojem v ruce. Osobně se domnívám, že nikoliv.

Nehrozí bankám při zavedení záporných sazeb pro klienty hromadné vybírání úspor z účtů klientů a tím začátek jejich konce?

Zavedení záporných sazeb centrálními bankami v eurozóně, Švédsku, Dánsku a Švýcarsku zatím k něčemu takovému nevedlo. Věřím ale, že centrálním bankéřům je jasné, že sazby nemohou srážet nekonečně hluboko. I proto z opatrnostních důvodů zdá se ECB již nechce jít se sazbami hlouběji pod nulu – Mario Draghi minulý týden řekl, že v případě potřeby již bude pravděpodobně uvolňovat měnovou politiku jinými nástroji.

Jak je možné, že banky, které mají naše peníze k dispozici a mohou s nimi obchodovat a zvyšovat si příjem, budou dostávat peníze ještě i od vkladatelů.Ekonomika už nemá smysl? Není zde obava, že si všichni vklady vyberou a nakoupí zlato? Bude to tak pro stát lepší?
Děkuji.

Cenu krátkodobých peněz na trhu určuje centrální banka v závislosti na inflační prognóze. Od těch se pak odvíjí cena peněz pro klienty na vkladech i na úvěrech. Strach z nízké inflace a padajících inflačních očekávání, který osobně považuji v tuto chvíli za přehnaný, vede k tomu, že jsou rekordně levné peníze jak pro střadatele tak pro ty, kteří si chtějí půjčit. Úprku ke zlatu se v tuto chvíli nebojím.

Dobrý den, jaký význam má pro normálního občana spořit peníze do banky, když úroky již nejsou téměř žádné a teoreticky hrozí platit bankám poplatek za vklad ? Můžete nabídnout možnost jak úspory nějak zhodnotit ? Děkuji Zdenek.

Rozhodnutí do čeho investovat je vždy z povahy věci individuální a záleží na tom, v jakém investičním horizontu chcete investovat (3 měsíce nebo 20 let) a jaké riziko (případnou ztrátu) chcete nést. Centrální banky ve svém boji za vyšší inflaci nicméně výrazně snížily výnos bezrizikových investic. Za to, co bylo kdysi vnímáno jako normální výnos, se tedy dnes investoři musí pouštět do vyššího rizika - například na akciovém nebo realitním trhu.

Dobrý den.
Bude znamenat zavedení záporných szeb a tedy znehodnocení vkladů budoucí směnný obchod? Tedy směny tovaru za tovar? Peníze nám budou takřka k ničemu jelikož inflace bude enormní díky setrvalému trendu tisknout stále nové a nové peníze.
Vrátíme se tedy do prvobytně pospolné společnosti?
Minimálně středověk k nám díky islámské imigraci dorazí tak jako tak!
Hrozí nám měna??? Dle vývoje a kroků Fed, ECD a IMF to je docela pravděpodobné!
Děkuji za objektivní zhodnocení situace a komplexní odpověď. David.

Nemyslím si, že situace je tak vážná. Centrální banky jsou stále v situaci, kdy by si ze všeho nejvíce přály vyšší inflaci (k hyperinflaci máme hodně daleko). Mám spíš strach ze slepé orientace centrálních bank na jeden inflační cíl při nasazení mnoha nových nevyzkoušených zbraní (jako jsou i záporné sazby). Taková politika může ve finále zadělat na poměrně velký nepořádek ve finančním systému tím, že povede řadu hráčů k příliš riskantním investicím nebo k nerozumnému zadlužení.

Dobrý den! Nechápu politiku ECB. Proč stále dává do oběhu nové peníze ? Je to snaha rozšířit "život na dluh" ? Dlužníci jsou poslušní a lépe se ovládají.

Osobně také v tuto chvíli nejsem fanouškem nové měnové expanze v eurozóně. Myslím si, že nízká inflace dnes není příliš nebezpečná. I když vidíme pokles inflačních očekávání, jádrová inflace (po očištění o pohonné hmoty a potraviny) je na vzestupu a vylepšuje se situace na pracovním trhu. ECB podle mého názoru mohla být - podobně jako Fed- agresivnější v minulosti, dnes to velký smysl nedává. Tím, že eurozóna žije v období příliš levných peněz dlouho (7-8 let), měnová politika skutečně víc, než by normálně měla, zasahuje do přerozdělování mezi dlužníky a věřiteli.

Dobrý den

Zdá se Vám rozumné, že CNB stále tlačí na oslabování měny?
Pokud ještě zavede záporné sazby, pak určitě nikdo nebude mít peníze v bance uloženy, aby ještě i tak více tratil. Co by to pak pro ekonomiku znamenalo, pokud bude, každý svoje vklady vybírat? Zvládnou to vůbec banky? Tedy myslím vlnu výběrů, když v jeden okamžik začnou střadatelé peníze hromadně z bank stahovat? Dovedu si představit, že pak banky budou postupně krachovat. Jaké vůbec mají banky rezervy? Bude to případně dorovnávat ČNB?

Zdravím Novotný

Exportně orientované podniky v tuto chvíli stabilitu kurzu oceňují, přínos intervencí ale není stěžejní. Základním stavebním kamenem dnešního úspěchu exportérů je dobré hospodaření a růst poptávky u hlavních obchodních partnerů. A otevřenou otázkou zůstává, jak se České národní bance podaří režim intervencí opustit.

U záporných sazeb platí jedna důležitá věc. To, že centrální banka zavede pro banky záporné sazby, neznamená (jak jsme viděli v zahraničí), že banky automaticky musí zavést záporné úrokové sazby pro všechny své klienty. Nemohu komentovat záměry konkurence, ale osobně si nemyslím, že by záporné sazby na soukromých účtech byly aktuálním tématem.

Nebudou si drobní střadatelé v tomto případě raději vklady vybírat?

Platí to, co jsem již psal níže. Centrální banky obecně prakticky kdekoliv v Evropě výrazně snížily výhodnost bezrizikových investic. Pokud někdo chce dosáhnout výnosu, musí dnes bohužel volit rizikovější formy investování.

Ukazuje se, že záporné sazby jinde v Evropě zatím nevedly k preferenci fyzické hotovosti částečně i proto, že - jak uvádí ve své studii například Banka pro mezinárodní platby (https://www.bis.org/publ/qtrpdf/r_qt1603e.htm) - bankovní sektor náklady záporných sazeb na řadu vkladatelů nepřenesl.

Co se týká Česka, záporné sazby ČNB zatím nezavedla, pouze se o nich začala bavit...I pokud by je zavedla, neznamená to automaticky, že je musí pocítit všichni klienti. I když nemůžu komentovat záměry konkurence, osobně si nemyslím, že by záporné sazby na soukromých účtech byly aktuálním tématem.

Dobrý den, není zahravání si s myšlenkou záporných úrokových sazeb spíše snaha pohnou mrtvými penězi? Myslím ,že je mnoho peněz které leží na v kladech a je snaha je dostat do oběhu přes zboží a tím nastartovat ekonomiky států.

Určitě tomu tak částečně je. Osobně se ale domnívám, že měnová politika již většinu tradičních nábojů vystřílela. Přístup k penězům je již dlouhou dobu velice dobrý. Co lidem a podnikům chybí jsou spíše dobré a potenciálně výnosné investiční projekty. Dalším tlakem na zlevňování peněz a znevýhodňování bezpečných investic může dojít k rozjedu spekulativních a potenciálně nebezpečných investic.

Dobrý den, mám nějaké úspory a chtěla bych poradit, zda je lepší v současné době je vložit do rekonstrukce rodinného domu nebo s tím počkat až ČNB přestane korunu intervenovat.
Děkuji.

Intervence jsou důležitějším faktorem při zvažování investic v cizích měnách. Pokud máte peníze v korunách a chcete je v korunách také utratit, příliš se tím asi trápit nemusíte. Riskantní to může být v případě, kdy byste měla nakoupeny například akcie v eurech a zaskočilo by vás pak eventuální posílení koruny při ukončení uštění intervenčního režimu.

Dobrý den pane Bureši,mám na Vás dotaz,zda má vůbec ještě smysl,aby mladí lidé spořili na důchod?Záporné úroky v podstatě neumožní růst úspor.Jakým způsobem se dá dlouhodobě zhodnotit vklad u banky?
Děkuji za odpověď.Božena Lukášová

V běžných dobách nemá příliš smysl uvažovat o tom, zda centrální banka svojí politikou někomu bere a jinému dává. Jak nedávno připomenul viceguvernér ČNB Mojmír Hampl, centrální banka vždy při plnění svých cílů (inflace) z principu svými kroky přerozděluje (mezi dlužníky a věřiteli nebo exportéry a importéry). V průběhu hospodářského cyklu se ale měnová politika mění, a tak se mění i směry přerozdělování. Jednoduše řečeno, centrální banky by neměly systematicky jedněm brát a druhým dávat - v dlouhém období by měly být jejich kroky plus minus neutrální.

A v tomto bodě je dnešek trochu jiný. Claudio Borio z BIS upozorňuje, že supernízké úrokové sazby má řada měnových oblastí netradičně dlouhou dobu (7-8 let). Znevýhodnění spořicích lidí tak může být trvalejšího rázu.

Mladí lidé, kteří dnes chtějí spořit na důchod, se tak musí smířit s tím, že výnosy s sebou v dnešním prostředí nutně nesou vyšší rizikovost investic. Dobrou zprávou pro mladé střadatele je, že mají obyčejně dlouhý investiční horizont (30 let nebo i více) a mohou si častokrát riskantnější investice dovolit.