Den, kdy koruna ztratila šestinu hodnoty. Nejtěžší životní rozhodnutí, vzpomíná Klaus

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
Aktualizováno 8. 1. 2020 15:01
Po listopadu 1989 čekal na architekty hospodářské reformy proces narovnávání pokřivených vztahů československé koruny vůči dalším měnám. V roce 1990 tak došlo ke znehodnocení uměle nadhodnocené koruny vůči Západu a naopak posílení vůči měnám východním. Poprvé k devalvaci došlo 8. ledna o 17 procent, pak ještě v říjnu a nakonec v prosinci. Měna devalvovala o více než 86 procent až na 28 Kčs/USD.
Československá desetikoruna.
Československá desetikoruna. | Foto: ČNB

Po roce 1989 prošla koruna čtyřmi zásadními až kritickými okamžiky. Ten první nastal hned po sametové revoluci, kdy si měna prošla devalvací - tedy znehodnocením - během šokové terapie budování tržní ekonomiky.

Tehdejší ministr financí Václav Klaus označil v roce 2001 devalvaci za jeho nejtěžší životní politické rozhodnutí. "Prožíval jsem to s pocitem, že tím člověk ovlivňuje miliony lidí a osudy toho, co se v zemi stane nebo nestane," prohlásil.

Co je to devalvace

V režimu pevného kurzu se jedná o jeho administrativní změnu. Tento zásah vede ke znehodnocení měny, a tedy ke zdražení zahraničních nákupů.

Devalvace se stala součástí scénáře ekonomické reformy, podle kterého na počátku 90. let proběhla transformace tuzemského trhu.

Trojí devalvace v roce 1990 byla podle ekonoma Petra Dufka z ČSOB pravděpodobně nejčistším řešením, jak se rychle dopracovat k rovnováze na devizovém trhu a současně liberalizovat celou ekonomiku. "Působí sice radikálně, avšak byl to nezbytný krok, který umožnil zavést alespoň omezenou směnitelnost koruny a umožnil tak přístup firem i domácností k cizím měnám," vysvětluje Dufek.

Kurzovní lístek SBČS (1987)
Kurzovní lístek SBČS (1987) | Foto: ČNB

Ekonom UnicreditBank Pavel Sobíšek pro Aktuálně.cz připomíná, že v prostředí neexistujících tržních cen v československé ekonomice do roku 1989 neexistoval jednotný kurz měny vůči americkému dolaru či německé marce. "V kurzovním lístku tehdejší centrální banky figurovalo nejméně šest různých kurzů, používaných podle účelu konverze a lišících se o desítky procent. Fyzická osoba ovšem stejně neměla šanci tvrdou měnu legálně nakoupit," vzpomíná Sobíšek.

Foto: ČNB

Prvotní tržní kurz koruny tedy bylo nutné nastavit tak, aby odboural převis poptávky po tvrdých měnách a umožnil jednak postupné budování devizových rezerv státu, jednak vybudování mechanismu tržního vytváření směnného kurzu koruny.

Konkrétně proti německé marce byl přitom podle Sobíška zřejmě ne náhodou stanovený blízko ceny, za kterou prodávali marky na ulicích veksláci. Ti totiž podle ekonoma nejlépe suplovali neexistující trh. "V prvních měsících po devalvaci se kurz koruny proti marce pohyboval kolem 20 Kč za marku, což by odpovídalo dnešnímu kursu 40 korun za euro," dodává s tím, že správnost tehdejšího nastavení proti marce dokládá to, že se kurz bez velkých výkyvů udržel na velmi podobné úrovni až do rozdělení československé měny koncem roku 1992.

Devalvace z počátku 90. let nakonec podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila přispěla nejen k intenzivnějšímu ekonomickému kontaktu se zahraničím, ale také významně pomohla českým podnikům. "Těm slabší koruna umožnila alespoň nějakou mezinárodní konkurenceschopnost, a dramatický pokles kupní síly Čechů (a Slováků) za hranicemi," doplňuje Hradil.

Krizové momenty pro korunu

Druhý krizový okamžik pro českou měnu nastal až v květnu 1997, a to v souvislosti s asijskou měnovou krizí - šlo o oslabení koruny o 14 procent.

Třetí okamžik, na který neradi vzpomínají čeští exportéři, bylo prudké posilování koruny v souvislosti s privatizačními toky na přelomu 2001 a 2002. A čtvrtý bylo umělé oslabení kurzu v listopadu 2013 Českou národní bankou s cílem zabránit poklesu cen a podpořit oživení ekonomiky.

Kurz koruny k americkému dolaru v letech 1993-2020.
Kurz koruny k americkému dolaru v letech 1993-2020. | Foto: Traidingeconomics.com

Nejvíce Češi museli dát za dolar v říjnu roku 2000, kdy se dala americká měna pořídit za 41 Kč. Od té doby česká koruna spíše dlouhodobě posiluje, až na měnové intervence ČNB 2013 až 2017. Nejlevněji mohli Češi koupit dolar v červnu 2008, kdy byl k mání za přibližně 15 korun.

Vůči euru má česká koruna kratší historii. Při vzniku eurozóny v lednu 1999 stálo euro 37 korun a nejlevněji jej Češi mohli pořídit dvakrát v historii. V lednu 2008 stálo 24 korun při blížící se finanční krizi a pak během hospodářské recese v roce 2011. Tehdy bylo euro v první polovině roku opět okolo 24 korun.

Směnitelnou se česká měna stala v roce 1995. Podle analýzy Raiffeisenbank se ceny zboží a služeb v ČR od vzniku samostatného státu v roce 1993 téměř ztrojnásobily, zatímco kurz české koruny posílil za tu dobu zhruba o čtvrtinu.

Vývoj koruny v roce 1990

1990 - vznik aukčního kurzu pro fyzické osoby

1990, 8. 1. - Obchodní kurz a neobchodní kurz byly zrušeny a nahrazeny jednotným kurzem pro obchodní a neobchodní platby ve výši původního obchodního kurzu. Ten byl současně devalvován o 18,6 procenta, a to na 9,79 korun za jednu marku a 17 korun za jeden dolar.

1990, 8. 1. - Byl zaveden tzv. turistický kurz, za který si mohli občané nakupovat proti razítku v cestovním pasu valuty do stanoveného limitu. Ten zpočátku činil dva tisíce korun. Jeho výše byla stanovena na základě nabídky a poptávky v rakouských bankách na 38 Kč/1 USD.

1990, 6. 4. - revalvace koruny v turistickém kurzu o šest procent

1990, 20. 4. - revalvace koruny v turistickém kurzu o 10 procent

1990, 18. 5. - fixace turistického kurzu na úrovni kolem 27,8 Kč/1 USD

1990, 15. 10. - další devalvace kurzu pro obchodní a neobchodní platby koruny vůči koši o 55,4 procenta

1990, 28. 12. - sloučení jednotného a turistického kurzu a vytvoření rovné podmínky pro všechny subjekty pokud jde o cenu devizových prostředků, další devalvace kurzu pro obchodní a neobchodní platy o 16 procent

Zdroj: ČNB

 

Právě se děje

před 56 minutami

Třináct obětí při sebevražedném útoku v Kábulu

Nejméně 13 obětí včetně dětí a 30 zraněných si vyžádal sebevražedný atentát u školy v Kábulu. Zranění některých jsou vážná, takže počet obětí může vzrůst. Islamistické hnutí Tálibán odpovědnost za útok odmítlo. "Sebevražedný útočník se snažil dostat do školy, ale její ochranka si ho všimla. Poté se útočník odpálil v blízkosti školy," citovala agentura AFP afghánské ministerstvo vnitra. Dnešní útok se odehrál jen dva dny poté, co při náletu afghánské armády, který zasáhl náboženskou školu v severovýchodní provincii Tachár, zahynulo nejméně 12 lidí, včetně dětí. Nálet byl namířen proti hnutí Tálibán, které krátce předtím ve stejné provincii zabilo téměř čtyři desítky příslušníků afghánských jednotek.

Další zprávy