Brusel - Za nedávnou nákazu divočáků na Zlínsku africkým morem prasat (AMP) je pravděpodobně odpovědný lidský faktor, řekl v pondělí svým kolegům ze zemí EU český ministr zemědělství Marian Jurečka.
Případ je podle něj varováním pro další evropské země, které si nyní mohou jen těžko myslet, že jsou od stávajících ohnisek nákazy dostatečně daleko.
"My si to říkali také. A ta nákaza se u nás rychle a nečekaně objevila," upozornil na bruselském jednání ministrů zemědělství Jurečka v části diskuse, která byla živě přenášená na internetu.
O uplynulém víkendu se na Zlínsku počet divočáků pozitivně testovaných na AMP zvýšil o devět na 40 kusů. Veterináři už celkem evidují 75 uhynulých zvířat. Od pátku platí mimořádná veterinární opatření kvůli moru. Myslivci mohou v celé republice používat dříve zakázané metody lovu, například na místech, kde se sklízí zemědělské plodiny.
Postup České republiky, která nákazu omezila jen na velmi malé území, v pondělí na ministerském jednání ocenil eurokomisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukautis, se kterým Jurečka o situaci v pondělí dopoledne hovořil. "Musíme tu věc řešit co nejefektivnějším způsobem. Jsou k tomu potřeba informace, jejich správné pochopení a těsná spolupráce (členských zemí)," uvedl Andriukautis. Česko podle něj bude ve druhé polovině roku hostit odbornou konferenci, která se bude prasečímu moru věnovat.
Divočáků v Česku dlouhodobě přibývá, jsou přemnožení
Zatímco například v roce 1966 lovci podle myslivecké evidence zastřelili zhruba 2700 kusů, v roce 2001 už šlo o 72 000 divokých prasat. Podle posledních mysliveckých údajů se nyní v ČR ročně loví zhruba 178 000 kusů ročně. Pokud myslivci vyslyší výzvu státu, mohly by se odstřely o půlku zvednout, řekl ČTK myslivec a odborník z České zemědělské univerzity v Praze Miloš Ježek.
Naprostá většina zastřelených divočáků jsou ještě selata. Dále se odstřelují mladá prasata, takzvaní lončáci. Dospělých kňourů a bachyní se v ČR v předloňském mysliveckém roce zastřelilo téměř 11 000. Prasata se také nestřílí v každém regionu rovnoměrně. Nejméně jich bylo předloni zastřeleno v Praze (388 kusů), naopak například ve Středočeském kraji 32.577 kusů.
Jurečka připustil, že českou stranu překvapilo, že nákaza AMP se přesunula na velkou dálku od dříve známých ohnisek a objevila se na území České republiky.
"Ta vzdálenost je opravdu velká, je to několik stovek kilometrů. A ukazuje to podle všeho na to, že to nemohlo být přirozenou cestou volně žijícími prasaty, ale že tady asi zasáhl lidský faktor," prohlásil český ministr. Policie podle něj věc vyšetřuje, Jurečka ale k možnosti, že bude skutečný původ AMP zjištěn, v pondělí příliš optimistický nebyl. Veterináři už dříve zmiňovali možnost zavlečení choroby na české území například v potravinách či v loveckých trofejích určených k vycpání.
První dva uhynulí divočáci, u kterých se později potvrdil africký mor prasat, byli nalezeni 21. a 22. června na kraji Zlína poblíž areálu Krajské nemocnice T. Bati. Africký mor prasat se v Česku objevil poprvé, přenášejí jej volně žijící zvířata, pro lidi není nebezpečný.
Chovatelé musejí prasata uzavřít do chlévů tak, aby nemohla přijít do kontaktu s divokými prasaty. Za porušení hrozí fyzickým osobám pokuty až 50 000 korun, právnickým osobám či podnikatelům až dva miliony korun.
