Za čekání náhrada 350 eur. Obří zpoždění způsobí i banalita, letiště už nemají rezervy, říká expert

Pavel Hejkrlík
6. 8. 2018 13:29
Češi se naučili, jak vymoci odškodné na aerolinkách. Počet úspěšných žádostí o náhradu za zpoždění vzrostl meziročně až o 80 procent. Společnosti Click2Claim a ClaimAir, které mají dohromady většinu českého trhu, očekávají letos 59 500 žádostí o kompenzace, informovaly Hospodářské noviny. Průměrně se jim přitom podaří českým turistům vymoci 350 eur. "Zpoždění a rušení letů je pro aerolinie velkým problémem," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz konzultant týmu leteckých a dopravních služeb společnosti Deloitte Jakub Habarta.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Dá se říci, jaké jsou hlavní faktory, které způsobují zpoždění a rušení letů v letecké dopravě?
V poslední době je jedním z hlavních důvodů zpoždění a rušení letů omezení kapacity vzdušného prostoru vlivem stávek dispečerů. Při menším počtu dispečerů ve službě se oblasti uzavírají nebo je povolen přelet menšího počtu letadel. V případě francouzských dispečerů se to pro české cestující citelněji projevuje např. u letů do pevninského Španělska a na Baleárské ostrovy.

Jak žádat o kompenzace za zpožděný nebo zrušený let:

  • Nárok na odškodnění vzniká cestujícímu v případě, že ke zpoždění, či zrušení došlo vinou dopravce. Neplatí tedy v případě, kdy k problémům došlo vinou špatného počasí, stávky, živelné pohromy nebo zásahu vyšší moci (například srážka s ptákem).
  • Cestující mají nárok na odškodnění v případě, že let začíná a končí na letišti členského státu Evropské unie, je zprostředkován evropskou aerolinkou a let je zpožděn o tři a více hodin.
  • Výše odškodnění se pak odvíjí od délky letu. Pokud je let delší jak 3500
    kilometrů náleží cestujícím odškodnění ve výši šest set eur (15 200 korun), v případě letu mezi 1500 a 3500 kilometry dostanou 400 eur a u tras kratších než 1500 kilometrů jde o 250 eur.
  • Cestující mají nárok o vyplacení kompenzace žádat až tři roky zpětně.

Co je vina aerolinek, co letišť a co řízení letového provozu?
Letiště za zpoždění může méně často. Nicméně v případě například nepříznivých povětrnostních podmínek, kdy začne být nutné zvětšovat rozestupy mezi pohyby letadel, už není kam další plánované lety vměstnat a je nutné přistoupit k jejich rušení.

Pravděpodobnější je ale vznik zpoždění na straně handlingové společnosti, která z různých důvodů na obratu letadla nestihne doplnění paliva, naložení nákladu a zavazadel, odmrazování v zimních měsících, atd. Vlivem nevyužití slotu a nutnosti čekání na další volný se banální zdržení o pár minut může změnit na větší zpoždění. Nutno podotknout, že tomuto jevu nejednou pomáhá i neukázněnost cestujících, kteří nerespektují postup při nastupování, a ten se mnohdy protáhne právě o těch kritických pár minut.

Aerolinie je pak odpovědná za dostupnost letadla a posádky pro let. Jako u každého stroje je občas nutné let zrušit nebo odložit z technických důvodů, protože prioritou je bezpečnost letu. Posádky mají z bezpečnostních důvodů velmi tvrdé limity na počty hodin ve službě. Pokud se vlivem čehokoliv výše uvedeného zdrží, můžou dosáhnout svého hodinového stropu a nemohou absolvovat další let.  

Jak si v takovém složitém systému jednotliví aktéři odpovědnost za kompenzace rozdělují?
Důvody jsou tedy tak různorodé, že každý zpožděný let má v systému letecké společnosti přidělený důvod zpoždění formou standardizovaného číselného kódu, tzv. IATA delay code. Těch je pro ilustraci asi 90 a umožňují kompenzace mezi jednotlivými aktéry v ekosystému podle toho, jaké mají nastavené smluvní vztahy.  

Letecká doprava stále roste. Můžeme tedy čekat, že i počet zpoždění a rušení letů bude dále narůstat?
S růstem objemu letecké dopravy se zároveň zdokonalují postupy a systémy využívané v řízení tohoto provozu. I Řízení letového provozu ČR zaznamenává již několikátý rok v řadě nárůst počtu pohybů na našem území, situaci ale předvídá a úspěšně se jí přizpůsobuje. Jako největší riziko vnímám kapacitu samotných letišť a nedostatek rezervy, kdy každé narušení zaběhnutého řádu způsobí dominový efekt dalších zpoždění. Všeobecněji bych až na několik geografických oblastí čekal spíše lineární než exponenciální růst.

Existují celoevropské statistiky v počtu zpožděných letů a ekonomických dopadů na odvětví?
Statistiky zpoždění letů sleduje na celoevropské úrovni koordinátor řízení letového provozu Eurocontrol. Nejsem si ale vědomý toho, že by je propojoval s ekonomickými daty. Pravděpodobně lze provést vlastní výpočet podobný studiím o hodinách ztracených v zácpách a podobně.

Detailnější statistiky zpoždění, například podle společností, tras či konkrétního letu, lze nalézt na zájmových stránkách, jako jsou flightradar24.com nebo flightstats.com, samozřejmě vždy bez garance kvality dat.

Jak velký problém kompenzace za zpoždění pro aerolinky představují?
U odvětví, které funguje na až neuvěřitelně nízkých maržích, ale zároveň se finančně pohybuje v ohromujících číslech, může být jakékoliv zaváhání velmi citelné. Zpoždění a rušení letů je tak pro aerolinie pochopitelně velkým problémem. Kromě ztráty času letadla a potenciálních tržeb nesou tyto případy také dodatečné náklady pro zajištění alternativ pro cestující, vyplácení odškodného či nutnost nahradit letadlo nebo posádku na letu. Rozhodně nejde o nízké částky a aerolinie mají omezené možnosti, jak je vymoci od původců zpoždění.

Uvádí se, že ze 427 dní stávek leteckých dispečerů je 70 procent ve  Francii…
Francie je v tomto ohledu trochu extrémem nejenom rozsahem, ale i tím, že přes francouzský vzdušný prostor vede mnoho velmi vytížených letových koridorů v západní Evropě. Řídící středisko v Marseille, které je srdcem aktuálních francouzských stávek letových dispečerů, řídí navíc provoz i v přilehlé části Středozemního moře.

Evropská organizace aerolinek A4E kvůli francouzským stávkám tlačí na Evropskou komisi. Členy jsou například Ryanair, EasyJet či český Travel Service. Navrhují třeba povinnou 72hodinovou ohlašovací lhůtu pro zaměstnance chystající se stávkovat a další kroky, které by jim pomohly problémy lépe předvídat. Má to naději na úspěch?
Intenzitu problému dokresluje, že se jedná o některé z největších evropských leteckých společností. I z tohoto důvodu bych jejich návrhu přikládal patřičnou váhu. Jaká je naděje na úspěch, je spíše otázka toho, jak dokáže ovlivnit Evropská komise možnost stávky ve Francii. Objevují se i návrhy omezující právo na stávku u letových dispečerů, podobně jako tomu v některých zemích je u policistů nebo vojáků.

Práva cestujících v letecké dopravě

Letiště na Maltě
  • Dopravce je v případě zpoždění letu:

- více jak dvě hodiny v případě letů do 1500 kilometrů,

- více jak tři hodiny v případě všech letů v EU delších než 1500 kilometrů a všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů,

- více jak čtyři hodiny u všech ostatních letů

povinen poskytnout cestujícím občerstvení v rozsahu přiměřeném čekací době.

  • Pokud je nezbytný pobyt přes noc, je dopravce povinen poskytnout ubytování a přepravu do a z místa ubytování.
  • Dopravce je dále povinen zdarma nabídnout uskutečnění 2 telefonních hovorů. Z judikatury vyplývá též možnost požadovat peněžité odškodnění při zpoždění delším než 3 hodiny, pokud toto zpoždění nebylo způsobeno mimořádnými okolnostmi.
  • Cestující by si měl v případě zpoždění letu především zajistit důkazy k prokázání zpoždění či zrušení letu (např. palubní lístky, letenky, potvrzení o zpoždění/zrušení letu, fotky tabulí z odletové haly…) pro případný soudní spor.
  • Následně je třeba kontaktovat dopravce s uplatněním nároku formou standardizovaného formuláře. Pokud není spotřebitel s vyřízením stížnosti spokojen, je možno se obrátit na příslušný dozorový orgán, případně se obrátit na soud s žalobou o uplatnění nároků vůči dopravci.
  • Pokud je let úplně zrušen, dopravce je povinen poskytnout cestujícímu přesměrování letu a nezbytnou péči podobně jako v případě zpoždění (tedy občerstvení, nocleh, apod.). Jestliže s přesměrováním cestující nesouhlasí, má právo na vrácení ceny letenky.
  • Ve vymezených případech (v závislosti na čase informování o zrušení letu a nabídce náhradního letu) má cestující dále nárok na finanční kompenzaci z titulu náhrady škody.
 

Právě se děje

před 46 minutami

Erupce novozélandské sopky má již 16 obětí, záchranáři stále pátrají po dvou lidech

V nemocnici australského Sydney v sobotu zemřel muž zraněný při nedávné erupci sopky na novozélandském ostrově White Island, oznámil list The New Zealand Herald. Ve dvou nemocnicích v Sydney leží podle deníku osm zraněných, z nichž pět je v kritickém stavu. Lékaři se tak obávají, že počet obětí se může v příštích dnech dál zvýšit.

Policejní potápěči také znovu začali prohledávat vody blízko ostrova ve snaze najít těla dvou zbývajících obětí výbuchu. Na ostrov White Island byly vrtulníkem dopraveny dva potápěčské týmy, které se pokoušejí nalézt těla dvou dosud pohřešovaných obětí. Jejich pátrání zatím výsledek nepřineslo.

Dvě hledané oběti by měli být Novozélanďané, průvodce a kapitán lodi, která vozila turisty na ostrov, napsala agentura AP. V době pondělní erupce bylo na ostrově asi 47 turistů z Austrálie, USA, Německa, Číny, Velké Británie a Malajsie.

Další zprávy