Praha - V loňském roce poprvé po sedmi letech klesl export vojenského materiálu z Česka. Zbrojaři loni prodali techniku, střelivo, elektroniku a služby za zhruba 15 miliard korun, což je o 3,5 miliardy méně než v předchozím roce. "Nekonečný růst neexistuje, ale myslel jsem si, že 20 miliard zlomíme," říká šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek.
Pokles vysvětluje hlavně rozložením nasmlouvaných dodávek do několika let; to se ale dělo i v letech rekordního růstu. Zbrojařské firmy také pracují na hraně výrobních kapacit, a navíc se v loňském roce neuskutečnila žádná obří dodávka, jakou bylo v roce 2016 předání pěti letadel L‑159 irácké armádě.
Zbrojaři tak vážné důvody k obavám nemají, přestože si z rostoucích celosvětových výdajů na obranu ukrojili méně než dříve. Zbrojní průmysl ale z velké části táhnou zbraně vyvinuté před desítkami let, zatímco inovativní produkty, které se úspěšně prodávají i na náročných západních trzích, zůstávají doménou menších firem a tvoří jen malou část české zbrojní produkce.
Česko v posledních deseti letech vyvezlo vrtulníky, letadla, obrněná vozidla, tanky, samohybné houfnice a další těžkou vojenskou techniku v naprosté většině do afrických, asijských a jihoamerických zemí. Tato technika spolu s výrobou komponent, dodávkami náhradních dílů a servisu a dalších služeb tvoří stabilně zhruba 60 procent vývozu vojenského materiálu z Česka.
V případě letadel jde zejména o stroje L-159, které stát v 90. letech nakoupil a pak se je dlouho pokoušel prodat. Podařilo se to až v roce 2014, kdy se Irák rozhodl koupit 12 letadel zhruba za čtyři miliardy korun. Dalších 21 letounů L‑159 koupila ve stejném roce soukromá americká firma Draken International, která je při výcviku armádních pilotů používá k simulaci letadel protivníka.
Z Česka se loni také vyvezlo několik cvičných a průzkumných letadel otrokovické firmy Zlin Aviation. Do kategorie letecká technika se také započítává výroba komponent - například Aero Vodochody dodává díly pro brazilský dopravní letoun KC-390 - i opravy a servis zejména ruských vrtulníků. Těmi se zabývá třeba státní podnik LOM Praha.
Z dalšího obsahu čísla
- Téma čísla
Rozkopané Česko: Proč silničáři jedou nadoraz a řidiči stojí - Rozhovor
Firmu lze řídit jako letadlo, říká spoluzakladatel společnosti Ray Service Petr Gabriel. - Další témata
Už zase za vrcholem. Bez reforem, se schodkem
Turecký ekonomický zázrak se definitivně rozplývá
Velké firmy začínají snít o létajícím autě - Ze světa práva
Podnikové dluhopisy jsou hitem. Investory ale lákají i firmy, které neuspěly u bank - Auto
Hyundai i30 Fastback: Stylové auto pro nenáročné řidiče - Moje technologie
I kuchyňský robot vyvolává emoce, myslí si restauratér Štěpán Návrat. - Moje tři cesty
Nejdelší cestu absolvoval Pavel Čada z představenstva firmy E.ON Distribuce do Mexika. Letadlo mělo zastávek jako městský autobus - Restaurace
Podnik, kde se nespěchá - Portfolio Ekonomu
Tesla, Nasdaq a nedůvěra v burzy
V pozemní technice je dominantním hráčem společnost CS Group, která loni utržila 24 miliard korun, z čehož zhruba polovinu tvoří zbrojní výroba. Do portfolia holdingu patří výrobce nákladních vozů Tatra Trucks a obchodní společnost Excalibur Army.
"Pro významné zákazníky na Středním a Blízkém východě a v Indii v roce 2017 exportovala Tatra Trucks řádově stovky podvozků a rozložených vozidel v hodnotě převyšující miliardu korun. Excalibur Army dodal modernizovanou vojenskou techniku na Ukrajinu, do Iráku, Vietnamu či Egypta," uvádí mluvčí CS Group Andrej Čírtek.
Za dynamický růst zbrojního exportu v posledních letech vděčí české firmy vyzbrojování zemí ohrožených konflikty na Blízkém východě a v severní Africe, kam v roce 2016 putovaly zbraně za více než pět miliard korun. Dalším velkým odbytištěm je vedle Spojených států i Evropská unie. V tomto případě se ale jedná hlavně o Polsko a Slovensko, přes které putují některé dodávky CS Group do dalších zemí; letos tak dodala česká společnost touto cestou na Ukrajinu desítky samohybných houfnic a bojových vozidel pěchoty.
Závislost na zastaralých produktech a nenáročných odbytištích ale může podle expertů v budoucnu způsobit českým zbrojařům potíže. "I díky historickým vazbám hodně vyvážíme na méně náročné a sofistikované trhy," říká Vilém Kolín z Evropské obranné agentury (EDA), která se zabývá integrací obranných kapacit členských států EU.
"České firmy se málo zapojují do mezinárodních kooperativních projektů, jako byly letouny Eurofighter, A 400 M nebo JSF 35. Právě v takových projektech je budoucnost. Firmy ze zemí, které je vyvíjejí, z nich budou žít desítky let," domnívá se Kolín.
Produktů, které jsou úspěšné na náročných západních trzích a mohly by postupně nahradit velké objemy prodávané zastaralé techniky, zatím český průmysl moc nenabízí. Výjimkou je obrněný vůz Titus Nexter, pro který dodává CS Group podvozky. Česká vláda loni schválila nákup 62 vozidel za 4,8 miliardy korun, letos ale ministryně obrany Karla Šlechtová zakázku pozastavila. Aero Vodochody zase v současnosti vyvíjí novou generaci cvičného letounu L‑39 NG, o který zatím projevil zájem Senegal.
Podle Kolína souvisí nedostatek inovativních výrobků i se způsobem, jakým česká armáda nakupuje vybavení. "Třeba teď v případě diskutované zakázky na radary. Armáda by si měla říct, jaké radary bude potřebovat za deset nebo patnáct let, a vytvořit konsorcium firem, které by takový radar vyvinulo. To se vůbec neděje," říká Kolín s odkazem na chystaný nákup izraelských radarů MADR za 3,5 miliardy korun.
Nízká je také státní podpora obranného výzkumu, vývoje a inovací. Ministerstvo obrany každoročně na tuto oblast vydává kolem půl miliardy korun a podle prezentace výsledků na stránkách ministerstva vznikly v rámci podpory výzkumu například pojízdné chemické laboratoře.
Více čtěte v novém čísle Ekonomu, které vychází ve čtvrtek 16. srpna.
