Trhy nemusí hospodaření české vlády tolerovat věčně. Koruna se už letos nevzpamatuje

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
6. 5. 2020 6:19
Koronavirová krize zahýbala i s českou korunou, která stejně jako další středoevropské měny v době pandemie ztratila vůči hlavním světovým měnám velkou část hodnoty. Nízká nezaměstnanost i zadlužení nebyly koruně moc platné. Pád byl rychlý a hluboký. Analytici, které oslovilo Aktuálně.cz, návrat koruny na předkrizovou úroveň vidí v nedohlednu, za klíčové označují probuzení poptávky.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Koruna v březnu s příchodem pandemie oslabila velmi rychle. Naposledy k takovým výprodejům došlo v roce 2008.

"Obecně platí, že pokud na trzích roste tzv. averze k riziku, což byl přesně případ března, tak se investoři stahují do tzv. bezpečných aktiv (např. USD, JPY, americké státní dluhopisy) a naopak rizikové měny a aktiva oslabují, což byl i případ koruny," vysvětlil důvod prudkého oslabení analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Také podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška stál za poklesem měny odchod investorů ze střední a východní Evropy, kteří nabídli k prodeji nejen českou korunu.

Koruna během pandemie a opatření proti šíření nemoci covid-19 od poloviny března oslabila k euru o šest procent na současných 27,15 Kč/EUR a k dolaru dokonce o 10,7 procenta na nynějších 25,01 Kč/USD. 

Oslabení koruny za normálních okolností představuje vzpruhu pro producenty a exportéry, kteří budou konkurenceschopnější na zahraničních trzích. Vzhledem k částečně zavřeným hranicím ale tento mechanismus úplně nefunguje.

"Oslabení domácí měny je odlehčením pro ekonomiku, ale klíčové bude, do jaké míry se bude vracet původní úroveň poptávky po zboží a službách. To, že je koruna oslabená, by mělo pomoci exportérům, a tudíž tlumit růst nezaměstnanosti," uvedl ekonom Komerční banky Michal Brožka s tím, že se především musí vrátit poptávka a oživit byznys.

Brožka počítá s tím, že ve druhé polovině letošního roku světová i domácí ekonomika poroste, strach z dopadů pandemie bude slábnout a koruna sílit. "Naše prognóza počítá s kurzem koruny proti euru kolem 26,50, ale odhady kurzu i ekonomiky jsou teď silně nejisté," doplnil.

Podobně vidí budoucnost koruny v tomto roce i Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank. "Pokud se potvrdí dosavadní odhady a situace okolo koronaviru se bude v příštích měsících stabilizovat, pak očekáváme, že koruna setrvá ještě v červnu na dohled EUR/CZK 27,00. Poté začne poměrně svižně posilovat s tím, jak se na trhy bude pomalu vracet optimismus," nastiňuje možný vývoj.

Také podle Hradila by aktuálně slabá koruna mohla českým firmám po návratu do normálu poskytnout určitý polštář vzhledem k tomu, že je Česko země výrazně orientovaná na export. "Tím by se skutečně mohla část pracovních míst ochránit," uvažuje analytik.

I Sobíšek očekává v létě a na podzim zpevnění koruny, ale pouze nepatrné. Podle něj bude návratu měny do období před koronavirovou krizí ještě dlouho bránit slabá exportní poptávka. 

Velký vliv bude mít i chování ČNB

Uklidnění dění na trzích ruku v ruce se zlepšením pandemické situace očekává i analytik BH Securities Štěpán Křeček. Podle něj pak lze očekávat návrat investorů, a tedy i zvýšený zájem o měnu. "Pokud by ale například došlo k druhé vlně pandemie, investoři by se opět stáhli z menších a rozvíjejících se trhů a preferovali by velké a stabilní měny, jako je euro," upozornil Křeček. 

Analytik Patria Finance Tomáš Vlk připomíná, že na chování investorů bude mít vliv také politika České národní banky (ČNB). "Jestliže ČNB úrokové sazby dál sníží, atraktivita koruny klesne, a ta tak zůstane zranitelná."

Podle Hradila k nějakému výraznému odlivu investorů nyní nedochází a neočekává jej ani v nejbližší době. "Je to dáno částečně rétorikou České národní banky, která opakovaně deklaruje připravenost korunu na trhu podpořit, a také objemnými emisemi českých státních dluhopisů, o které je nadále na trhu velký zájem," uvedl Hradil.

Pokles zájmu investorů by podle něj mohl nastat ve chvíli, kdy by trhy nabyly dojmu, že se ze stamiliardových deficitů stává v Česku nový standard. "Ačkoliv je státní zadlužení naší země v mezinárodním srovnání nadále spíše nižší, což ji řadí mezi důvěryhodné dlužníky, vláda se netají záměrem popustit veřejným financím uzdu v několika příštích letech. Trhy budou k tomuto shovívavé, dokud se bude jednat o nezbytné podpůrné kroky pro postpandemickou rehabilitaci ekonomiky," domnívá se analytik Raiffeisenbank.

Stejně jako Vlk i on považuje za stěžejní také další postup ČNB. Bankovní rada ČNB naposledy snížila základní úrokovou sazbu na konci března, a to o 0,75 procentního bodu na jedno procento. Ekonomové, které v minulých dnech oslovila ČTK, očekávají, že tento čtvrtek sníží sazbu znovu, a sice o půl procentního bodu na 0,5 procenta. 

 

Právě se děje

Další zprávy