Vysokorychlostní tratě v Česku se začnou stavět po roce 2023, očekává SŽDC

ČTK ČTK
25. 4. 2018 13:20
Jako první by se mohly začít stavět úseky mezi Přerovem a Ostravou a také výjezd z Prahy směrem na Brno.
Německý rychlovlak ICE. (ilustrační foto)
Německý rychlovlak ICE. (ilustrační foto) | Foto: Deutsche Bahn

Brno - Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) očekává, že výstavba vysokorychlostních tratí by mohla začít po roce 2023. Jako první by se mohly začít stavět úseky mezi Přerovem a Ostravou a také výjezd z Prahy směrem na Brno. Jde o tratě, které výrazně zvýší kapacitu současných konvenčních tratí, řekl dnes na konferenci v Brně Martin Švehlík ze SŽDC.

Úsek mezi Přerovem a Ostravou je dnes přetížený, protože je zde intenzivní dálková i regionální osobní doprava a také nákladní. Regionální vlaky musejí často čekat na předjetí dálkovými vlaky. Trať by se zde měla stavět až na rychlost 350 kilometrů za hodinu. Studie proveditelnosti by měla být hotová v roce 2020 včetně posouzení vlivů na životní prostředí. Poté by měla pokračovat projektová příprava.

U výjezdu z Prahy se spíše počítá se směrem na Poříčany než na Benešov. "Tato trať je využitelná později jak pro trať do Brna, tak pro trať do polské Vratislavi," řekl Švehlík. Projektanti se však musejí vypořádat ještě s modernizací pražského uzlu a také s průjezdem přes Klánovický les, který je součástí evropsky významných lokalit Natura 2000.

Třetím úsekem, o všech SŽDC hovoří jako o pilotních, je trať z Brna do Vranovic. Díky tomu by mohly dálkové vlaky objet současnou trať, kde je hustá regionální doprava a má být ještě hustší po otevření tratě do Židlochovic. Za Vranovicemi se má trať napojit na současnou, její rychlost by se měla zvýšit na 200 kilometrů za hodinu.

Švehlík hovořil také o možnostech, jak zrychlit přípravu staveb. "Je to potřeba, dnes je velice zdlouhavá. Mohl by existovat zmocněnec pro stavbu rychlých spojení, hodilo by se uzákonění institutu předběžné držby, nutné je také zanést trasy tratí do územně plánovacích dokumentů. Hodila by se také revize zákona o veřejných zakázkách a je potřeba mít aktuální národní dopravní model," řekl Švehlík.

Plánovaná síť tratí s rychlostí nad 200 kilometrů za hodinu by měla stát 650 miliard korun, značně nákladné bude i přizpůsobení současných uzlů. Kromě páteřní trasy Praha - Brno - Ostrava se počítá s odbočkou z Brna do Břeclavi s napojením do Vídně, dále se stavbou tratě z Prahy do Drážďan s přeshraničním tunelem pod Krušnými horami. Další tratí je Praha - Beroun s pokračováním přes Plzeň do Mnichova. Poslední tratí má být spojení Prahy s polskou Vratislaví. "Zatím se řeší, zda povede přes Hradec Králové a Trutnov nebo přes Liberec," uvedl Švehlík.

Cesta z Prahy do Brna má trvat jednu hodinu, stejně jako z Brna do Ostravy, z Prahy do Ústí půl hodiny a z Prahy do Plzně 45 minut. Do Drážďan by se mělo jezdit hodinu z Prahy.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

WADA opět suspendovala moskevskou antidopingovou laboratoř

Světová antidopingová agentura WADA odebrala moskevské laboratoři oprávnění, které jí umožňovalo provádět analýzy krevních vzorků pro biologické pasy sportovců. K předběžnému opatření organizace sáhla měsíc a půl poté, co Rusko potrestala čtyřletým zákazem účasti na vrcholných sportovních akcích kvůli manipulaci s daty z moskevské laboratoře.

Zařízení v ruské metropoli bylo suspendováno už v roce 2015, kdy se poprvé objevilo podezření z krytí dopingu domácích sportovců. Oprávnění provádět analýzy krevních vzorků Moskva získala částečně zpět v roce 2016. Nyní může laboratoř dokončit prověrku vzorků, které už obdržela, nové ale musí být poslány do jiných zařízení.

WADA 9. prosince rozhodla, že příští čtyři roky nesmí Rusko na olympijských a paralympijských hrách ani světových šampionátech vystupovat pod svou vlajkou a se svou hymnou. Na vrcholných akcích včetně OH 2020 v Tokiu a ZOH 2022 v Pekingu by se mohli jako neutrální sportovci představit jen ti závodníci, kteří prokazatelně nemají se systematickým dopingem v zemi nic společného. Rusko se proti trestu odvolalo k mezinárodní arbitráži CAS.

před 6 hodinami

Koulař Staněk předvedl v Nehvizdech světový výkon roku

Koulař Tomáš Staněk se po halovém mítinku Hvězdy v Nehvizdech ujal vedení v letošních světových tabulkách výkonem 21,23 metru. Český rekordman se za hranici 21 metrů dostal třikrát z pěti zdařených pokusů, jeho nejslabší vrh měřil 20,57, čímž hned v první sérii předčil své sezonní maximum ze sobotního zahajovacího startu v Jablonci nad Nisou (20,06).

Staněk jako druhý koulař v začínající sezoně překonal 21 metrů, tabulky dosud vedl Srb Asmir Kolašinac výkonem 21,06. I další dva Staňkovy pokusy by na Kolašinace stačily. Už ve druhé sérii předvedl rekord mítinku 21,09, v páté se zlepšil na 21,22. Nejdelším pokusem soutěž zakončil, druhé místo obsadil Polák Jakub Szyszkowski výkonem 20,31.

Staněk přesto nebyl úplně nadšený. "Všechny pokusy byly v konci takový, že jsem vystrčil zadek a sklonil hlavu, takže nenabraly ten správnej kopec. A to dělá trošku tu stopu dolů, škoda, ale série výborná," řekl přece jen spokojený Staněk ve videopřenosu z mítinku. "V Jablonci jsem byl dost opatrnej, protože jsme lehce změnili techniku a furt se na tom pracuje. Ale konečně je tam energie, jak se nebojím a pustím to tam, a na tomhle se dá stavět," dodal svěřenec Petra Stehlíka.

Další zprávy