Vysokorychlostní tratě v Česku se začnou stavět po roce 2023, očekává SŽDC

ČTK ČTK
25. 4. 2018 13:20
Jako první by se mohly začít stavět úseky mezi Přerovem a Ostravou a také výjezd z Prahy směrem na Brno.
Německý rychlovlak ICE. (ilustrační foto)
Německý rychlovlak ICE. (ilustrační foto) | Foto: Deutsche Bahn

Brno - Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) očekává, že výstavba vysokorychlostních tratí by mohla začít po roce 2023. Jako první by se mohly začít stavět úseky mezi Přerovem a Ostravou a také výjezd z Prahy směrem na Brno. Jde o tratě, které výrazně zvýší kapacitu současných konvenčních tratí, řekl dnes na konferenci v Brně Martin Švehlík ze SŽDC.

Úsek mezi Přerovem a Ostravou je dnes přetížený, protože je zde intenzivní dálková i regionální osobní doprava a také nákladní. Regionální vlaky musejí často čekat na předjetí dálkovými vlaky. Trať by se zde měla stavět až na rychlost 350 kilometrů za hodinu. Studie proveditelnosti by měla být hotová v roce 2020 včetně posouzení vlivů na životní prostředí. Poté by měla pokračovat projektová příprava.

U výjezdu z Prahy se spíše počítá se směrem na Poříčany než na Benešov. "Tato trať je využitelná později jak pro trať do Brna, tak pro trať do polské Vratislavi," řekl Švehlík. Projektanti se však musejí vypořádat ještě s modernizací pražského uzlu a také s průjezdem přes Klánovický les, který je součástí evropsky významných lokalit Natura 2000.

Třetím úsekem, o všech SŽDC hovoří jako o pilotních, je trať z Brna do Vranovic. Díky tomu by mohly dálkové vlaky objet současnou trať, kde je hustá regionální doprava a má být ještě hustší po otevření tratě do Židlochovic. Za Vranovicemi se má trať napojit na současnou, její rychlost by se měla zvýšit na 200 kilometrů za hodinu.

Švehlík hovořil také o možnostech, jak zrychlit přípravu staveb. "Je to potřeba, dnes je velice zdlouhavá. Mohl by existovat zmocněnec pro stavbu rychlých spojení, hodilo by se uzákonění institutu předběžné držby, nutné je také zanést trasy tratí do územně plánovacích dokumentů. Hodila by se také revize zákona o veřejných zakázkách a je potřeba mít aktuální národní dopravní model," řekl Švehlík.

Plánovaná síť tratí s rychlostí nad 200 kilometrů za hodinu by měla stát 650 miliard korun, značně nákladné bude i přizpůsobení současných uzlů. Kromě páteřní trasy Praha - Brno - Ostrava se počítá s odbočkou z Brna do Břeclavi s napojením do Vídně, dále se stavbou tratě z Prahy do Drážďan s přeshraničním tunelem pod Krušnými horami. Další tratí je Praha - Beroun s pokračováním přes Plzeň do Mnichova. Poslední tratí má být spojení Prahy s polskou Vratislaví. "Zatím se řeší, zda povede přes Hradec Králové a Trutnov nebo přes Liberec," uvedl Švehlík.

Cesta z Prahy do Brna má trvat jednu hodinu, stejně jako z Brna do Ostravy, z Prahy do Ústí půl hodiny a z Prahy do Plzně 45 minut. Do Drážďan by se mělo jezdit hodinu z Prahy.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Armáda vystřídala sedm desítek vojáků v Mali. V čele mise EU zůstává český generál

Česká armáda na misi v Mali vystřídala sedm desítek vojáků, kteří střeží velitelství mise a výcvikovou základnu. Podílí se také na výcviku malijské armády. Nová jednotka v úterý od svých předchůdců převzala operační úkol. Uvedl to mluvčí výcvikové mise EU Jakub Šimíček. Velitelem celé mise Evropské unie i nadále zůstává český generál František Ridzák, svou funkci bude předávat v polovině ledna.

Slavnostní akt předání operačního úkolu mezi 3. a 4. úkolovým uskupením české armády se uskutečnil v úterý. Jednotka, která v Mali působila od května, byla složena především z vojáků 74. mechanizovaného praporu, doplnili je příslušníci 43. výsadkového praporu a dalších útvarů české armády. Nyní je vystřídali vojáci ze 131. dělostřeleckého oddílu z Jinců a specialisté z dalších útvarů.

Česká jednotka má v Mali za úkol chránit samotné velitelství mise v hlavním městě Bamaku, zajišťují také doprovod důležitých osob. Další její část zajišťuje bezpečnost výcvikové základny Koulikoro a chrání její velení. Podílí se také na výcviku. Kromě této jednotky má česká armáda v Mali několik desítek vojáků v čele s Ridzákem, kteří se podílejí na řízení samotné mise. Ridzák je prvním českým vojákem, který spojenecké misi v zahraničí velí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy