Vysoká škola nestačí. Firmy chtějí absolventy s praxí

Tereza Holanová Tereza Holanová
26. 2. 2015 7:06
Průzkum Aktuálně.cz ukázal, za jak dlouho najdou absolventi českých vysokých škol práci, kolik musí projít pohovorů a do jakých oborů nejčastěji míří.
Uchazeči o práci, ilustrační foto
Uchazeči o práci, ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Studovat vysokou školu se stále vyplatí. Ačkoliv experti varují, že pro některé absolventy je stále složitější najít uplatnění, nezaměstnanost je v této skupině obyvatel nejnižší v Česku. V posledním čtvrtletí 2014 činila podle Českého statistického úřadu 2,6 procenta, zatímco u lidí, kteří skončili po maturitě, to bylo 4,5 procenta, u vyučených 6,8 procenta a osob s pouze základním vzděláním 21,7 procenta.

Že s vysokou školou nezůstanete dlouho bez práce, potvrzuje i internetový průzkum Aktuálně.cz. Toho se zúčastnila tisícovka mladých lidí, kteří v uplynulých třech letech dostudovali.

V rámci šetření byli za pomoci provozovatele serveru Vyplnto.cz osloveni absolventi z celé ČR a ukázalo se, že nejpozději čtvrt roku po promoci mají práci tři absolventi vysokých škol ze čtyř. Velká část jich navíc pokračuje ve firmě, do které původně chodili jen na brigádu nebo externě.

Ještě před ukončením školy si zvládlo najít práci 449 absolventů, tedy 44,9 procenta všech účastníků šetření. Dalších 13,7 procenta ji získalo do měsíce a 16,8 procenta do tří měsíců od splnění poslední studijní povinnosti.

Déle než rok naopak muselo hledat místo jen třicet dva vysokoškoláků z tisíce, tedy 3,2 procenta. Z toho deset respondentů uvedlo, že práci stále ještě hledají.

Za jak dlouho našli absolventi vysokých škol práci:

Doba Počet respondentů
Ještě před ukončením školy 449
Do tří měsíců po skončení školy 168
Do jednoho měsíce  137
Do šesti měsíců 122
Do jednoho roku 91

Pozn.: Do přehledu jsme zahrnuli 5 nejčetnějších hodnot

Proč lidé pracují už při škole

Podle Pavla Kaczora, který působí na Vysoké škole ekonomické v Praze a řídí Úřad práce v Táboře, může za vysoký počet vysokoškoláků, kteří si během studia přivydělávají, případně už dokonce mají "skutečnou" práci, hlavně strach o budoucí uplatnění.

"Velmi dobře totiž vědí, že díky zkušenostem budou mít po dokončení školy na trhu práce mnohem lepší pozici než absolventi bez praxe," říká pro Aktuálně.cz. 

Pracovní zkušenost totiž patří mezi nejdůležitější kritéria, podle kterých firmy mladé lidi hodnotí. "83 procent zaměstnavatelů jednoznačně upřednostňuje absolventy, kteří již mají relevantní oborovou praxi dostatečné délky," potvrzuje analytik společnosti Jobs.cz Tomáš Ervín Dombrovský, podle kterého se přístup mladých lidí v posledních letech viditelně změnil.

Studenti si to podle něj již uvědomují a stále častěji se hlásí na pozice, které budou moci později vykázat jako relevantní praxi. "Krátkodobé brigády a přivýdělky jsou tak spíše z nouze ctností," říká. "Po roce 2008, kdy lidé poprvé viděli krizi a propouštění, roste zájem pracovat i brigádně více v oboru, v němž se mohou po škole uchytit,“ souhlasí prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič, podle kterého vysokoškoláci jen reagují na aktuální vývoj.

Nikdo nechce zajíce v pytli

Z dotazníku rovněž vyplynulo, že více než pětina absolventů (konkrétně 22,3 procenta) našla práci na "full-time" ve firmě, ve které si již dříve přivydělávala.

Zaměstnat lidi, se kterými mají nějakou zkušenost, je pro většinu podniků logické. Ušetří tak čas, který by strávily vybíráním vhodného uchazeče, náklady na zaškolení i riziko, že se podobná investice nemusí vyplatit. "Pokud se student v průběžné praxi osvědčí, je pak logicky pro zaměstnavatele přednostní volbou. Vždycky raději sáhnete po někom, s kým máte dobrou zkušenost, než abyste riskovali nábor neznámé tváře," souhlasí Kaczor.

Pokud čerstvý absolvent podobné štěstí neměl a hledal práci ve firmě, kde ho doposud neznají, tak musel nejčastěji absolvovat pohovor. 28 procent těchto uchazečů pak mělo štěstí hned napoprvé, devatenáct procent osob absolvovalo dva a patnáct procent lidí tři pohovory.

14,8 procenta mladých zájemců o práci muselo projít šest až deset pohovorů, 4,5 procenta jich sdělilo, že museli na jedenáct až patnáct pohovorů. Více než dvacet pohovorů má za sebou jen 1,2 procenta respondentů.

Kolik pohovorů museli mladí uchazeči o práci absolvovat:

Pohovory Počet absolventů
Jeden 156
Dva 107
Tři 83
Šest až deset 82
Pět 58
Čtyři 35
Jedenáct až patnáct 26
Více než patnáct 9

Pozn:: Ostatní absolventi buď pokračovali v práci, kde měli dříve brigádu, nebo ji získali na základě známosti nebo ještě stále hledají.

Obcházení pohovorů je typické hlavně pro profese, kde si konkuruje mnoho uchazečů. "Typicky jde o obory, profese a pozice, v nichž jsou nižší vstupní kritéria, a tím pádem i větší konkurence," upřesňuje Dombrovský. Jde tedy třeba o administrativní pozice, místa v zákaznickém servisu nebo juniorní pozice v obchodu a bankovnictví.

"Takže zatímco třeba kvalifikovaného technika vezme dnes většina firem hned všemi deseti a ještě mu nabídne různé náborové příspěvky, v administrativních oborech si zaměstnavatelé vybírají i v několika kolech," dodává Kaczor.

Pětina našla práci ze známosti

Pouze elektronická komunikace stačila k najití místa třiceti lidem z tisíce (neboli 3 procentům), na základě známosti pak našlo práci 191 respondentů, tedy 19,1 procenta.

"Získat místo na základě známosti, to v řadě lidí dost možná evokuje nějakou neoprávněnou protekci, ale realita tak nespravedlivá nebývá," uvádí Kaczor. Obvykle to podle něj přitom znamená je to, že se uchazeč dozví o práci od někoho ze svého okolí.

Proč láká administrativa

Nejčastější oblastí, kde mladí absolventi hledají práci, je administrativa. Získat zaměstnání se zde snažilo 14,3 procenta respondentů.

Podle Burkoviče je to proto, že podobné činnosti zkrátka ovládá největší část absolventů. "Zatímco technik může zvládnout něco z administrativy, absolvent marketingu bude těžko legovat ocel. A při psaní ve Wordu určitě naděláte bez praxe menší škodu, než když začnete bez ní ovládat robotizované pracoviště v tovární hale," uvádí.

Část absolventů přitom věří, že práci, se kterou nesouvisí vysoké nároky, získají snáze. "Opak je leckdy pravdou. Například u pozic recepčních, na něž se hlásí v průměru přes 130 zájemců, bývá zdaleka největší konkurence, tudíž i menší šance na přijetí," zdůrazňuje Dombrovský.

Deset oborů, o které je největší zájem:

Odvětví Počet uchazečů
1) Administrativa 143
2) Vzdělávání, výuka, školství 137
3) Média, marketing, reklama, grafika 112
4) Státní, veřejná správa 96
5) Ekonomika, finance 88
6) IT 78
7) Farmacie, zdravotnictví 69
8) Gastronomie, cestovní ruch 45
9) Právo, justice, legislativa 43
10) Audit, daně, účetnictví 43

Na druhém místě je oblast vzdělávání a výuky, kde se o práci ucházelo 13,7 procenta absolventů. Podle expertů přitom nejde zdaleka jen o klasickou práci ve školství.

Jak říká Burkovič, za podobný zájem může rozmach různých vzdělávacích agentur, které prodávají - v zaměstnání často vyžadované - rekvalifikace či školení. Po roce 2008 podle něj začaly vznikat jako houby po dešti a nabíraly lidi po desítkách. "Osobně jsem byl svědkem toho, když základy ovládání PC vyučoval čerstvý bakalář, současně student magisterského studia," uvádí s tím, že mladí lidé tedy míří sem, zatímco klasickým školám stále chybí kvalifikovaní kantoři.

Jen méně než deset respondentů naopak chtělo pracovat v oblasti průmyslu, výroby, provozu a řemesel či telekomunikací – do každého z těchto odvětví se hlásili pouze tři lidé z tisíce.

Výzkum také ukázal, že ačkoliv část mladých lidí měla s hledáním práce problém, tak nabídka jinak poměrně odpovídá poptávce. Nejvíce absolventů totiž zamířilo právě do jimi zmíněných preferovaných oborů, tedy do administrativy (121 osob), vzdělání, výuky, školství (113 osob) nebo do oblasti médií, marketingu, reklamy či grafiky (102 osob).

Pět nejčastějších oborů, kde dotázaní absolventi nakonec pracují:

Obor Počet absolventů
1) Administrativa 121
2) Vzdělání, výuka, školství 113
3) Média, marketing, reklama, grafika 102
4) IT 79
5) Státní, veřejná správa 77

S jakým vzděláním přišli na trh práce

Více než třetina (36,6 procenta) respondentů vystudovala na vysoké škole ekonomický obor, 17,8 procenta společenskovědní, 15,8 procenta pak technický, například informatiku, stavebnictví, strojírenství, dopravu nebo architekturu.

Podle Burkoviče má tato neobliba technických oborů kořeny již při volbě střední školy, která logicky ovlivňuje i případné další studium. "Dnes se na učiliště i technické střední školy hlásí děti jen z nouze a ředitelé si nemohou vybírat," kritizuje s tím, že technické školy navíc často musí – aby dostaly dost peněz na provoz – nabírat stovky studentů, kteří chtějí obor jen "prolézt".

Nejvíce oslovených absolventů hledalo práci v Hlavním městě Praha (48 procent), dále v Jihomoravském a Středočeském kraji (13,6, respektive 11,4 procenta). Nejmenší zájem byl o Karlovarský kraj (2,1 procenta) a Liberecký, kde se snažilo najít uplatnění 2,9 procenta vystudovaných vysokoškoláků.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Hoffenheim smetl Kolín pěti góly, ale zranil se Kadeřábek

Fotbalisté Hoffenheimu v dnešní předehrávce osmého kola německé ligy rozstříleli 5:0 Kolín nad Rýnem. V dresu vítězů kvůli zranění zápas nedohrál český obránce Pavel Kadeřábek.

Devětadvacetiletý reprezentant nejprve rozjel akci, po které v 31. minutě Ihlas Bebou otevřel skóre, vzápětí ale musel střídat. Kadeřábek fauloval Kingsleyho Ehizibuea, jenž mu nepříjemně spadl na pravou nohu.

Bebou poté ve 49. minutě přidal druhý zásah a na 3:0 zvýšil o dvě minuty později Christoph Baumgartner. V závěru debakl dokonali Dennis Geiger a Stefan Posch. Hoffenheim se díky výhře posunul na osmé místo, Kolín je sedmý.

Německá fotbalová liga - 8. kolo:

Hoffenheim - Kolín nad Rýnem 5:0 (31. a 49. Bebou, 51. Baumgartner, 74. Geiger, 87. Posch).

Tabulka:

1. Bayern Mnichov 7 5 1 1 24:7 16
2. Leverkusen 7 5 1 1 20:7 16
3. Dortmund 7 5 0 2 19:13 15
4. Freiburg 7 4 3 0 11:5 15
5. Wolfsburg 7 4 1 2 9:8 13
6. Union Berlín 7 3 3 1 10:9 12
7. Kolín nad Rýnem 8 3 3 2 13:14 12
8. Hoffenheim 8 3 2 3 17:11 11
9. Lipsko 7 3 1 3 15:7 10
10. Mohuč 7 3 1 3 7:5 10
11. Mönchengladbach 7 3 1 3 9:10 10
12. Stuttgart 7 2 2 3 12:13 8
13. Eintracht Frankfurt 7 1 5 1 8:10 8
14. Hertha Berlín 7 2 0 5 8:20 6
15. Augsburg 7 1 2 4 3:13 5
16. Bielefeld 7 0 4 3 3:10 4
17. Bochum 7 1 1 5 4:16 4
18. Fürth 7 0 1 6 5:19 1
Aktualizováno před 5 hodinami

Další dodavatel energií končí. Po Bohemia Energy oznámili konec i A-PLUS a Kolibřík

Po Bohemia Energy končí v Česku s dodávkami elektřiny a plynu další dodavatelé. V pátek konec dodávek elektřiny a plynu oznámil Kolibřík energie s 28 000 klienty, ve čtvrtek se rozhodla ukončit dodávky plynu firma A-PLUS Energie se 150 odběrnými místy. Vyplývá to z oznámení společností a informací na webu Operátora trhu s elektřinou (OTE). Kolibřík energie dnes oznámila pozbytí možnosti dodávat elektřinu a plyn od úterý 19. října. Dodávky plynu od společnosti A-PLUS se zastaví od pátku 22. října. Zákazníci firem bez energií nezůstanou, dodávky jim zajistí takzvaný dodavatel poslední instance.

Kolibřík energie jako důvod ukončení činnosti uvedla stávající energetickou krizi v Evropě, kterou symbolizuje raketový růst cen. Krize je pro firmu extrémně složitá. "Kolibřík energie byl založen coby komunitní projekt, který preferuje společenskou odpovědnost nad ziskem. Za stávající situace na energetických trzích nejsme schopni zajistit dodávky elektřiny a plynu za sjednaných podmínek," uvedla firma ne webu.

Ve středu oznámila rozhodnutí o ukončení dodávek plynu a elektřiny zákazníkům skupina Bohemia Energy, která je největším uskupením alternativních dodavatelů energií v Česku se zhruba 900 000 odběrných míst.

Zdroj: Ekonomika
Aktualizováno před 7 hodinami

V Libanonu zatkli v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí

V Libanonu pozatýkali v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí. Informovala o tom v pátek tamní média. Čtvrteční násilí si vyžádalo životy sedmi lidí a desítky zraněných. Dnes se v zemi neotevřely školy, banky ani vládní budovy, držel se smutek a konaly se pohřby obětí.

V části hlavního města, které ve čtvrtek připomínalo válečnou zónu, na bezpečnost dohlíželi vojáci.

Násilnosti v Bejrútu propukly ve čtvrtek při protestu svolaném šíitskými hnutími Hizballáh a Amal, která požadují odvolání soudce Tárika Bitára, jenž vyšetřuje loňskou ničivou explozi v bejrútském přístavu. Výbuch téměř tří tisíc tun špatně uskladněného dusičnanu amonného zabil přes 200 lidí a více než 6000 dalších zranil. Mnozí Libanonci explozi považují za další důsledek nedbalosti a korupce mezi vysokými politiky. Hizballáh a Amal soudce Bitára viní z podjatosti.

Mnozí z účastníků čtvrtečního protestu byli ozbrojeni. Kdo začal střílet, není jasné. Konfrontace nicméně vyústila v několik hodin trvající přestřelky v místě, které bylo za občanské války v letech 1975 až 1990 frontovou linií oddělující muslimské a křesťanské části Bejrútu. Čtvrteční události mnohým konflikt připomněly a představují další ránu pro zemi, která se již několik let potýká s devastující ekonomickou krizí provázenou hyperinflací, rostoucí chudobou a nezaměstnaností i častými výpadky proudu.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Do Maďarska dorazilo 50 českých policistů, kteří budou pomáhat hlídat hranice

Do Budapešti v pátek dorazilo 50 českých policistů, kteří mají pomáhat s ochranou vnější hranice schengenského prostoru na maďarsko-srbské hranici. Informovala o tom tisková agentura MTI. Česká policie na Twitteru upřesnila, že kontingent bude dva měsíce působit v okolí města Szeged.

"Čeští policisté naposledy pomáhali s ostrahou hranice v Maďarsku před šesti lety," poznamenala česká policie na svém twitterovém účtu.

Současné nasazení padesáti českých policistů v Maďarsku schválila na konci září vláda. O možnosti personální pomoci v podobě vojáků či policistů hovořil premiér Andrej Babiš při nedávné návštěvě Maďarska, krátce před českými parlamentními volbami. Náklady na misi činí zhruba 50 milionů korun.

Zástupce maďarského policejního šéfa Zoltán János Kuczik dnes při uvítání českých policistů mluvil o rostoucím migračním tlaku, který označil za "vážnou hrozbu pro Evropu."

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Tělo oběti z německých povodní se našlo v 300 kilometrů vzdáleném nizozemském Rotterdamu

Tělo ženy pohřešované po dramatických záplavách, které zasáhly západ Německa v červenci, bylo nyní nalezeno až v nizozemském přístavním městě Rotterdam, více než 300 kilometrů po proudu řek Ahr a Rýn. Informovala o tom dnes německá policie.

Tělo se našlo už před několika týdny, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Identifikaci oběti podle něj umožnila analýza DNA. Oběť patrně strhla rozvodněná řeka Ahr, která je přítokem Rýna. Jeho proud tělo pravděpodobně donesl až do ústí veletoku do Severního moře v Rotterdamu, který je největším evropským přístavem.

Záplavy v německých spolkových zemích Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko si vyžádaly 182 mrtvých. Dva lidé jsou nadále nezvěstní.

Zdroj: ČTK
Další zprávy