reklama
 
 

Vysoká škola nestačí. Firmy chtějí absolventy s praxí

26. 2. 2015
Průzkum Aktuálně.cz ukázal, za jak dlouho najdou absolventi českých vysokých škol práci, kolik musí projít pohovorů a do jakých oborů nejčastěji míří.
Doporučujeme

Praha - Studovat vysokou školu se stále vyplatí. Ačkoliv experti varují, že pro některé absolventy je stále složitější najít uplatnění, nezaměstnanost je v této skupině obyvatel nejnižší v Česku. V posledním čtvrtletí 2014 činila podle Českého statistického úřadu 2,6 procenta, zatímco u lidí, kteří skončili po maturitě, to bylo 4,5 procenta, u vyučených 6,8 procenta a osob s pouze základním vzděláním 21,7 procenta.

Že s vysokou školou nezůstanete dlouho bez práce, potvrzuje i internetový průzkum Aktuálně.cz. Toho se zúčastnila tisícovka mladých lidí, kteří v uplynulých třech letech dostudovali.

V rámci šetření byli za pomoci provozovatele serveru Vyplnto.cz osloveni absolventi z celé ČR a ukázalo se, že nejpozději čtvrt roku po promoci mají práci tři absolventi vysokých škol ze čtyř. Velká část jich navíc pokračuje ve firmě, do které původně chodili jen na brigádu nebo externě.

Ještě před ukončením školy si zvládlo najít práci 449 absolventů, tedy 44,9 procenta všech účastníků šetření. Dalších 13,7 procenta ji získalo do měsíce a 16,8 procenta do tří měsíců od splnění poslední studijní povinnosti.

Déle než rok naopak muselo hledat místo jen třicet dva vysokoškoláků z tisíce, tedy 3,2 procenta. Z toho deset respondentů uvedlo, že práci stále ještě hledají.

Za jak dlouho našli absolventi vysokých škol práci:

Doba Počet respondentů
Ještě před ukončením školy 449
Do tří měsíců po skončení školy 168
Do jednoho měsíce  137
Do šesti měsíců 122
Do jednoho roku 91

Pozn.: Do přehledu jsme zahrnuli 5 nejčetnějších hodnot

Proč lidé pracují už při škole

Podle Pavla Kaczora, který působí na Vysoké škole ekonomické v Praze a řídí Úřad práce v Táboře, může za vysoký počet vysokoškoláků, kteří si během studia přivydělávají, případně už dokonce mají "skutečnou" práci, hlavně strach o budoucí uplatnění.

"Velmi dobře totiž vědí, že díky zkušenostem budou mít po dokončení školy na trhu práce mnohem lepší pozici než absolventi bez praxe," říká pro Aktuálně.cz. 

Pracovní zkušenost totiž patří mezi nejdůležitější kritéria, podle kterých firmy mladé lidi hodnotí. "83 procent zaměstnavatelů jednoznačně upřednostňuje absolventy, kteří již mají relevantní oborovou praxi dostatečné délky," potvrzuje analytik společnosti Jobs.cz Tomáš Ervín Dombrovský, podle kterého se přístup mladých lidí v posledních letech viditelně změnil.

Studenti si to podle něj již uvědomují a stále častěji se hlásí na pozice, které budou moci později vykázat jako relevantní praxi. "Krátkodobé brigády a přivýdělky jsou tak spíše z nouze ctností," říká. "Po roce 2008, kdy lidé poprvé viděli krizi a propouštění, roste zájem pracovat i brigádně více v oboru, v němž se mohou po škole uchytit,“ souhlasí prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič, podle kterého vysokoškoláci jen reagují na aktuální vývoj.

Nikdo nechce zajíce v pytli

Z dotazníku rovněž vyplynulo, že více než pětina absolventů (konkrétně 22,3 procenta) našla práci na "full-time" ve firmě, ve které si již dříve přivydělávala.

Zaměstnat lidi, se kterými mají nějakou zkušenost, je pro většinu podniků logické. Ušetří tak čas, který by strávily vybíráním vhodného uchazeče, náklady na zaškolení i riziko, že se podobná investice nemusí vyplatit. "Pokud se student v průběžné praxi osvědčí, je pak logicky pro zaměstnavatele přednostní volbou. Vždycky raději sáhnete po někom, s kým máte dobrou zkušenost, než abyste riskovali nábor neznámé tváře," souhlasí Kaczor.

Pokud čerstvý absolvent podobné štěstí neměl a hledal práci ve firmě, kde ho doposud neznají, tak musel nejčastěji absolvovat pohovor. 28 procent těchto uchazečů pak mělo štěstí hned napoprvé, devatenáct procent osob absolvovalo dva a patnáct procent lidí tři pohovory.

14,8 procenta mladých zájemců o práci muselo projít šest až deset pohovorů, 4,5 procenta jich sdělilo, že museli na jedenáct až patnáct pohovorů. Více než dvacet pohovorů má za sebou jen 1,2 procenta respondentů.

Kolik pohovorů museli mladí uchazeči o práci absolvovat:

Pohovory Počet absolventů
Jeden 156
Dva 107
Tři 83
Šest až deset 82
Pět 58
Čtyři 35
Jedenáct až patnáct 26
Více než patnáct 9

Pozn:: Ostatní absolventi buď pokračovali v práci, kde měli dříve brigádu, nebo ji získali na základě známosti nebo ještě stále hledají.

Obcházení pohovorů je typické hlavně pro profese, kde si konkuruje mnoho uchazečů. "Typicky jde o obory, profese a pozice, v nichž jsou nižší vstupní kritéria, a tím pádem i větší konkurence," upřesňuje Dombrovský. Jde tedy třeba o administrativní pozice, místa v zákaznickém servisu nebo juniorní pozice v obchodu a bankovnictví.

"Takže zatímco třeba kvalifikovaného technika vezme dnes většina firem hned všemi deseti a ještě mu nabídne různé náborové příspěvky, v administrativních oborech si zaměstnavatelé vybírají i v několika kolech," dodává Kaczor.

Pětina našla práci ze známosti

Pouze elektronická komunikace stačila k najití místa třiceti lidem z tisíce (neboli 3 procentům), na základě známosti pak našlo práci 191 respondentů, tedy 19,1 procenta.

"Získat místo na základě známosti, to v řadě lidí dost možná evokuje nějakou neoprávněnou protekci, ale realita tak nespravedlivá nebývá," uvádí Kaczor. Obvykle to podle něj přitom znamená je to, že se uchazeč dozví o práci od někoho ze svého okolí.

Proč láká administrativa

Nejčastější oblastí, kde mladí absolventi hledají práci, je administrativa. Získat zaměstnání se zde snažilo 14,3 procenta respondentů.

Podle Burkoviče je to proto, že podobné činnosti zkrátka ovládá největší část absolventů. "Zatímco technik může zvládnout něco z administrativy, absolvent marketingu bude těžko legovat ocel. A při psaní ve Wordu určitě naděláte bez praxe menší škodu, než když začnete bez ní ovládat robotizované pracoviště v tovární hale," uvádí.

Část absolventů přitom věří, že práci, se kterou nesouvisí vysoké nároky, získají snáze. "Opak je leckdy pravdou. Například u pozic recepčních, na něž se hlásí v průměru přes 130 zájemců, bývá zdaleka největší konkurence, tudíž i menší šance na přijetí," zdůrazňuje Dombrovský.

Deset oborů, o které je největší zájem:

Odvětví Počet uchazečů
1) Administrativa 143
2) Vzdělávání, výuka, školství 137
3) Média, marketing, reklama, grafika 112
4) Státní, veřejná správa 96
5) Ekonomika, finance 88
6) IT 78
7) Farmacie, zdravotnictví 69
8) Gastronomie, cestovní ruch 45
9) Právo, justice, legislativa 43
10) Audit, daně, účetnictví 43

Na druhém místě je oblast vzdělávání a výuky, kde se o práci ucházelo 13,7 procenta absolventů. Podle expertů přitom nejde zdaleka jen o klasickou práci ve školství.

Jak říká Burkovič, za podobný zájem může rozmach různých vzdělávacích agentur, které prodávají - v zaměstnání často vyžadované - rekvalifikace či školení. Po roce 2008 podle něj začaly vznikat jako houby po dešti a nabíraly lidi po desítkách. "Osobně jsem byl svědkem toho, když základy ovládání PC vyučoval čerstvý bakalář, současně student magisterského studia," uvádí s tím, že mladí lidé tedy míří sem, zatímco klasickým školám stále chybí kvalifikovaní kantoři.

Jen méně než deset respondentů naopak chtělo pracovat v oblasti průmyslu, výroby, provozu a řemesel či telekomunikací – do každého z těchto odvětví se hlásili pouze tři lidé z tisíce.

Výzkum také ukázal, že ačkoliv část mladých lidí měla s hledáním práce problém, tak nabídka jinak poměrně odpovídá poptávce. Nejvíce absolventů totiž zamířilo právě do jimi zmíněných preferovaných oborů, tedy do administrativy (121 osob), vzdělání, výuky, školství (113 osob) nebo do oblasti médií, marketingu, reklamy či grafiky (102 osob).

Pět nejčastějších oborů, kde dotázaní absolventi nakonec pracují:

Obor Počet absolventů
1) Administrativa 121
2) Vzdělání, výuka, školství 113
3) Média, marketing, reklama, grafika 102
4) IT 79
5) Státní, veřejná správa 77

S jakým vzděláním přišli na trh práce

Více než třetina (36,6 procenta) respondentů vystudovala na vysoké škole ekonomický obor, 17,8 procenta společenskovědní, 15,8 procenta pak technický, například informatiku, stavebnictví, strojírenství, dopravu nebo architekturu.

Podle Burkoviče má tato neobliba technických oborů kořeny již při volbě střední školy, která logicky ovlivňuje i případné další studium. "Dnes se na učiliště i technické střední školy hlásí děti jen z nouze a ředitelé si nemohou vybírat," kritizuje s tím, že technické školy navíc často musí – aby dostaly dost peněz na provoz – nabírat stovky studentů, kteří chtějí obor jen "prolézt".

Nejvíce oslovených absolventů hledalo práci v Hlavním městě Praha (48 procent), dále v Jihomoravském a Středočeském kraji (13,6, respektive 11,4 procenta). Nejmenší zájem byl o Karlovarský kraj (2,1 procenta) a Liberecký, kde se snažilo najít uplatnění 2,9 procenta vystudovaných vysokoškoláků.

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama