Příspěvek pro podporované zdroje loni klesl. Nejméně peněz šlo na větrnou energii

ČTK ČTK
22. 5. 2020 17:15
Výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie (POZE) loni v Česku meziročně klesla o 1,5 procenta na 45,4 miliardy korun. Vyplývá to z dat, které na webu zveřejnil Operátor trhu s elektřinou (OTE). Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 385 miliard korun. Stát loni na dotaci přispěl 26,2 miliardy korun, zbytek zaplatili převážně spotřebitelé ve fakturách za elektřinu.
Větrné elektrárny - ilustrační foto
Větrné elektrárny - ilustrační foto | Foto: Shutterstock.com

Na kolik peněz přesně budou mít tyto zdroje v daný rok nárok, není stanoveno dopředu, záleží vždy na objemu výroby. Loni výše příspěvku klesla meziročně teprve podruhé od roku 2006, poprvé to bylo v roce 2016.

Většina podpory podle OTE v loňském roce tradičně mířila obnovitelným zdrojům energie, kterým bylo vyplaceno 42,5 miliardy korun, meziročně o 2,8 procenta méně. Solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun, bioplynové stanice 6,8 miliardy korun, biomasa 3,3 miliardy korun, vodní elektrárny skoro dvě miliardy korun a větrné zdroje 1,3 miliardy korun.

Zbytek vyplacené podpory získaly zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), a to 2,6 miliardy korun - meziročně o téměř čtvrtinu více, a druhotné zdroje a teplo z obnovitelných zdrojů - řádově nižší stovky milionů korun.

Kontroverze v souvislosti s podporou stále budí především takzvaný solární boom před deseti lety. Nejvyšší kontrolní úřad už dříve uvedl, že mezi lety 2009 až 2012 byla návratnost investic do fotovoltaických elektráren v ČR zhruba sedm let po zahájení jejich provozu, přestože podle zákona mohla být až 15 let. Dodal, že celkové náklady na obnovitelné zdroje elektřiny převýší v ČR do roku 2030 bilion korun.

Na konci letošního dubna vláda schválila snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) tehdy uvedl, že očekává, že změna podpory pro obnovitelné zdroje povede k roční úspoře na podpoře mezi sedmi a deseti miliardami korun. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.

Instalovaný výkon solárních elektráren od roku 2012 v Česku stagnuje nebo roste pozvolna. Podle dat Energetického regulačního úřadu bylo na konci loňského roku v ČR instalováno zhruba 2045 megawattů (MW) zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí. Podle vládou schváleného energeticko-klimatického plánu by však mohl do roku 2030 vzrůst instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR až o 1900 MW.

Dotace takzvaným podporovaným zdrojům energie vyplácí od roku 2013 OTE na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Letos stát přispěje dotací 27 miliard korun, což je o 815 milionů korun více než jeho roční příspěvek v posledních třech letech. Stejná dotace je plánována také pro roky 2021 a 2022. Zbytek opět zaplatí převážně spotřebitelé.

Poskytnuté příspěvky podporovaným zdrojům energie v ČR od roku 2006 (v mld. Kč):

rok výše
2006 1,10
2007 1,47
2008 1,91
2009 2,62
2010 9,11
2011 32,15
2012 35,71
2013 37,46
2014 40,59
2015 43,51
2016 43,02
2017 45,45
2018 46,13
2019 45,42

Zdroj: ERÚ, od roku 2013 OTE

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Při střetech se squattery v Berlíně bylo zraněno 60 policistů

Okolo 60 policistů v Berlíně ve středu utrpělo zranění při střetech se squattery, kteří se snažili zabránit požární inspekci v činžovním domě, jenž okupují. Budova v Rižské ulici 94 (Rigaer Strasse) ve čtvrti Friedrichshain patří k nejznámějším squatům v Berlíně.

Policie se snažila oblast zabezpečit před protipožární inspekcí plánovanou na čtvrtek. Asi 200 zamaskovaných lidí házelo po policistech kamení a petardy, na ulicích postavili barikády a zapálili je. Policisté oheň hasili pomocí vodních děl a zátarasy rozrazili obrněnými vozidly. Squatteři také zatarasili tramvajové koleje.

Německá média uvádějí, že squatteři a jejich stoupenci se už delší čas snaží zabránit tomu, aby majitel nechal v domě provést protipožární inspekci. Jeho i policii podezřívají, že ho chtějí prohlásit za neobyvatelný a následně nechat vyklidit.

Deník Die Welt na svých internetových stránkách uvádí, že dům v Rigaer Strasse 94 je považován za jeden z posledních symbolů krajně levicové scény v Berlíně. Do budovy se stahují výtržníci, kteří při různých demonstracích útočí na policisty. Lidé, kteří dům okupují, do něho už dlouho znemožňují přístup majiteli, policii i příslušným úřadům.

Zdroj: ČTK
Další zprávy