reklama
 
 

Výhoda, nebo komplikace? Jak se dívají zaměstnavatelé na členy aktivních záloh

9. 7. 2018
U zaměstnavatelů i pracovních agentur jsme zjišťovali, jak posuzují potenciálního zaměstnance, kterému musí dát volno na každoroční cvičení.

Praha - Pokud někoho láká služba v armádě, ale nechce ukončit svou kariéru v civilu, může se zdát členství v Aktivních zálohách Armády České republiky (AZ) jako ideální řešení. Komplikace ovšem mohou nastat, když zaměstnanec potřebuje odjet na každoroční cvičení.

Kontaktovali jsme několik zaměstnavatelů a agentur s otázkou, zda považují účast v AZ jako překážku při shánění práce. Za výhodu se dá považovat jistota, že má potenciální zaměstnanec čistý trestní rejstřík i dobrou kondici.

Jako velká nevýhoda může ovšem působit povinnost účastnit se každoročního výcviku. Ten trvá obvykle měsíc.

Stát proto nabízí zaměstnavatelům příspěvek, kterým firmě kompenzuje ušlý zisk. Za plánovaný výcvik dostane společnost od státu finanční podporu ve výši dvou třetin průměrné mzdy naposledy zveřejněné Českým statistickým úřadem.

Pokud je zaměstnanec osoba samostatně výdělečně činná, má právo na finanční podporu ve stejné výši jako zaměstnavatel. V současnosti tedy příspěvek činí zhruba 20 000 korun na měsíc.

"Ve většině případů vycházejí zaměstnavatelé aktivním záložníkům vstříc, protože chápou význam jejich činnosti pro obranu vlasti. Za podporu aktivní zálohy organizuje náčelník Generálního štábu AČR pravidelná setkání s těmito zaměstnavateli, kde jim vyjadřuje poděkování za jejich přístup," říká mluvčí Generálního štábu AČR majorka Vlastimila Cyprisová.

Podle Armády ČR byl k prvnímu červnu 2018 počet vojáků zařazených do aktivní zálohy 2536. Z toho bylo 201 žen. Armáda plánuje mít v rezervě na pět tisíc záložníků do roku 2025.

"Momentálně máme v aktivní záloze devět zaměstnanců. Zaměstnance omlouváme pro osobní překážku v práci v obecném zájmu z důvodu povolání k výkonu plánovaného pravidelného vojenského cvičení," říká mluvčí jedné z oceněných firem, otrokovického výrobce pneumatik Continental Barum Regina Feiferlíková.

Podle ní v loňském roce členové AZ z důvodu cvičení zameškali 103 směn. Vzhledem k tomu, že firmy dostávají od státu na takové pracovníky státní příspěvek, byl tak pro společnost ekonomický dopad zanedbatelný.

Vojenský správní úřad musí informovat zaměstnavatele o plánovaných vojenských cvičeních do 30. listopadu předchozího kalendářního roku pro první pololetí a do 31. května pro druhé.

Podle personální agentury Grafton Recruitment může služba v AZ pro zaměstnavatele představovat komplikace. "Nikdo nemusí tuto skutečnost zaměstnavateli hlásit předem. Stejně tak, jako nemusí hlásit, že chodí dávat krev - tam má také nárok pak nejít do práce," říká manažerka Grafton Recruitment Jitka Součková.

Pokud by uchazeč vstoupil do záloh, uvedl to v životopise a poté si hledal práci, je podle ní možné, že by se tím diskriminoval ve výběrovém řízení. Firma by tak mohla radši najmout někoho, kdo by tolik nekomplikoval provoz.

"Naše doporučení by bylo, aby do aktivních záloh vstupovali zaměstnanci v okamžiku, kdy již mají stabilní zaměstnání a jsou po zkušební lhůtě, a nekomplikovali si tím případné výběrové řízení," radí Součková.

Jako jistý druh výhody považuje službu v zálohách šéf pracovní agentury Express People Peter Dosedla. Podle něj mohou být účastníci aktivních záloh vzhledem ke svému závazku zodpovědnými a stabilními zaměstnanci. "Proto to považuji nejen za výzvu, ale zároveň i za výhodu pro zaměstnavatele," shrnul Dosedla.

Voják v záloze, který je zaměstnanec, v době výcviku nedostává mzdu. Stát mu přiznává plat jako vojákovi z povolání podle hodnosti. Po absolvování kurzu základní přípravy je nejnižší hodnost svobodník s odměnou 24 850 měsíčně před zdaněním. Armáda ještě připomíná, že pracovní volno vyhrazené na cvičení nemá vliv na délku zaměstnancovy dovolené.

Sám záložník navíc má za svou službu nárok na peněžní příspěvek, pokud za rok absolvuje pravidelné vojenské cvičení v rozsahu alespoň sedmi dnů. Když tuto podmínku splní, získá od státu roční odměnu 18 tisíc korun. Pokud je mladší 26 let a prezenčně studuje, získá ještě šest tisíc navíc. Odměna se nedaní.

autor: Ondřej Neufus | 9. 7. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama