• Členské státy se na hrazení nákladů na fungování aliance podílejí dvěma způsoby, přímo a nepřímo.
• Stěžejní formou financování aktivit NATO je nepřímý způsob, který spočívá zejména ve financování vyzbrojování, výcviku a nasazení vlastních jednotek členských zemí. Státy tak například hradí náklady spojené s účastí svých vojáků v aliančních operacích či cvičeních. Tyto prostředky nejsou součástí samotného rozpočtu NATO a státy je vyčleňují samostatně a dobrovolně. Důležitým ukazatelem je v tomto ohledu výše HDP, kterou státy vyčleňují na obranu.
• Lídři zemí NATO se v září 2014 na summitu ve Walesu zavázali, že vojenské rozpočty se budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) v jednotlivých zemích. Na vyšší investice do armád naléhají především USA v čele s prezidentem Donaldem Trumpem, které vydávají na obranu nejvíce procent HDP (3,5) a které také pokrývají až 22 procent celkového rozpočtu NATO.
• V loňském roce vydalo na obranu podle oficiálních odhadů NATO dvě a více procenta HDP jen pět členských zemí NATO z 29 členů: USA (3,57 procenta HDP), Řecko (2,27 procenta), Estonsko (2,14 procenta) a Británie (2,1 procenta). Rovná dvě procenta HDP vydalo na obranu Lotyšsko, k požadované dvouprocentní hranici se přiblížilo Polsko, které vydalo na obranu 1,98 procenta HDP, a Litva (1,96 procenta).
• Zatímco u ČR to bylo v roce 1999, kdy vstoupila do NATO, 2,25 procenta HDP, loni činily výdaje na obranu 1,13 procenta HDP. V letech 2014 a 2015 se výdaje dokonce dostaly pod jed no procento. Zatím nejvíce, 2,61 procenta, vydávala Česká republika na obranu v roce 1993. Vláda premiéra Andreje Babiše se zavázala navýšit postupně rozpočet na obranu na 1,4 procenta HDP do konce volebního období, tedy do roku 2021.
• Dalším závazkem aliance je také to, aby 20 procent z obranných rozpočtů dávala každá země do modernizace a bojových schopností. Tento požadavek loni splnilo 15 členských zemí.
• Naopak přímá účast spočívá v zasílání příspěvků do rozpočtu NATO. Tyto částky představují jen velice malou část celkových výdajů na obranu jednotlivých států, oproti nepřímé účasti jde obvykle o pouhé zlomky procent. Příspěvky do rozpočtu NATO odvádějí členské země podle vzorce vycházejícího z poměrů HDP členských zemí. Česká republika se aktuálně na celkovém rozpočtu aliance podílí v období 2018-2019 z 0,9788 procenta.
• Přímé příspěvky proudí do civilního rozpočtu, ze kterého se hradí hlavně provoz alianční centrály v Bruselu, do vojenského rozpočtu, ze kterého se hradí provoz vojenské struktury NATO a například jednotlivých velitelství a společných programů, a do Programu bezpečnostních investic (NSIP). Celkový rozpočet NATO loni činil 2,271 miliardy eur (58,7 miliardy korun) - z toho šlo nejvíce do vojenského rozpočtu (1,325 miliardy eur), do NSIP putovalo 700 milionů eur a do civilního rozpočtu 245,8 milionu.
• Česko od roku 1999 přispěla do rozpočtů NATO celkem 9,4 miliardy korun, loni to bylo asi 571 milionů, z toho 362 milionů činil příspěvek do vojenského rozpočtu. Za celou dobu ale ČR také vyčerpala z programu NSIP na různé projekty zhruba 3,9 miliardy korun. Mezi největší projekty, na které putovaly tyto peníze, patří výstavba infrastruktury na leteckých základnách v Náměšti nad Oslavou a Čáslavi, výstavba objektů pro nasaditelný spojovací modul (DCM) z Centra operačně taktických systémů velení a řízení v Lipníku nad Bečvou, výstavba dvou kusů 3D radarů nedaleko Sokolnic na Brněnsku a u Nepolis na Královéhradecku a integrace systému velení a řízení vzdušných sil NATO (ACCS) v posádce Stará Boleslav - Hlavenec.

Příspěvky Česka do rozpočtů NATO (v milionech Kč):