Analytici spočítali, o kolik se příští rok zvýší měsíční výdaje domácností na energie

Ekonomika Ekonomika
Aktualizováno 15. 12. 2021 10:25
Výzkumníci PAQ Research se zeptali 1 709 domácností, kolik do října 2021 platili za elektřinu, plyn a další energie, jaké měly dodavatele a typy smluv. Z těchto údajů a avizovaných zvýšení cen u dodavatelů vypracovali odhad zvýšení výdajů v roce 2022. Průměrná česká domácnost tak podle analýzy zaplatí za bydlení o 943 Kč měsíčně více.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Shutterstock

Celkové výdaje na bydlení tak podle průzkumu stoupnou nejméně na třetinu příjmů. Počet domácností, které mají nárok na příspěvek na bydlení, stoupne podle PAQ Research z 16 na 21 procent. 

"Míra využívání příspěvku může narůst, když lidem vzrostou ceny bydlení. Z našeho výzkumu navíc vychází, že mezi domácnostmi, které budou příští rok tvořit potenciální žadatele o příspěvek, vzrostou výdaje na energie dokonce o více než 1 300 Kč," říká sociolog Daniel Prokop z PAQ Research.

Prokop také uvádí, že aby byl příspěvek efektivní, normativ na bydlení - tedy strop uznatelných nákladů, který limituje výši příspěvku - by se měl zvýšit o 1 300 až 1 400 korun. Vláda v demisi v pondělí schválila mírné zvýšení normativních nákladů pro výpočet dávek na bydlení. Zvednou se od ledna zhruba o dvě až tři procenta, tedy zhruba o 120 až 450 korun. 

Nejhorším důsledkem zdražování je podle autorů výzkumu, na kterém spolupracoval i think tank IDEA při Akademii věd ČR, fakt, že zasáhne hlavně nízkopříjmové. Výdaje na energie totiž vzrostou o podobnou částku chudým i bohatším domácnostem.

Zatímco pro vysokopříjmové domácnosti růst cen představuje relativně malou změnu, u nejchudších domácností může být výrazným zásahem do rozpočtu. Zatímco průměrně domácnosti v nejbohatší pětině na bydlení místo 16 % příjmu vynaloží 18 %, nejchudší zvýší své náklady na bydlení z 55 na 63 %.

Jednočlenným domácnostem, typicky důchodcům, mohou výdaje na bydlení vzrůst v průměru z 39 na 44 procent, píše se ve studii.

200 tisíc nových příjemců dávek

Na příspěvek na bydlení mají nárok domácnosti, pro které jsou výdaje na bydlení velkou zátěží a představují více než 30 % příjmů (v Praze více než 35 %).

V roce 2021 jeho podmínky splňovalo přibližně 16 % domácností, v současnosti ale příspěvek využívá jen zhruba čtvrtina potenciálních žadatelů, především protože ho zatím nepotřebovali. Nyní může podle Prokopa přibýt dalších až 200 tisíc možných žadatelů. 

"Rušení či snižování DPH nemůže pokrýt dopady na domácnosti. Je nutno využívat nástroje, které cílí na postižené," uvedl ekonom Filip Pertold z IDEA, který na projektu spolupracuje. Je třeba podle něj reformovat příspěvek na bydlení, uvolnit jeho stropování a informovat lidi, kteří ho mohou pobírat.

Snížení DPH u energií pro rok 2022 na nulu navrhuje končící vláda ANO a ČSSD, záměr předložila na dnešním mimořádném jednání Sněmovny. Nastupující koalice chce naproti tomu schválit programy adresné pomoci proti dopadům zdražování energií.

 

Právě se děje

Další zprávy