Reklama
Reklama

„Všech 26 zemí to zvládlo lépe.“ Česko vyrábí nejméně zelené elektřiny z celé EU

Česká republika je letos podle statistik Eurostatu poslední ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropské unii. V prvním čtvrtletí činil podíl tuzemské produkce 12,7 procenta, což je nejméně v EU a zároveň méně než v předchozích letech. Upozornila na to v úterý Komora OZE.

větrná elektrárna
„Každá členská země má rozdílné přírodní podmínky, ale všech 26 to zvládlo lépe než Česko,“ řekl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa. (Ilustrační foto)Foto: Shutterstock
Reklama

Rozvoj solárních elektráren a tepelných čerpadel letos zpomaluje, navíc nevznikla žádná větrná či vodní elektrárna ani bioplynová stanice.

Český podíl výroby elektřiny z obnovitelným zdrojům patřil k nejslabším v rámci EU i v předchozích letech, poslední ale Česko nebylo. Například loni bylo podle komory předposlední s podílem 16,6 procenta před Maltou.

Nízký podíl výroby z obnovitelných zdrojů není přitom podle komory jen výsledkem nepříznivých přírodních podmínek. „Každá členská země má rozdílné přírodní podmínky, ale všech 26 to zvládlo lépe než Česko,“ řekl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa. Zároveň upozornil, že je tím ohroženo plnění stanovených cílů v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů.

„Potřebujeme zejména standardní povolování, uplatnitelné případně i v akceleračních oblastech, aby to nebyly ostrůvky pro muzejní technologii, vyřešit například jednotné celoplošné principy přístupu k ochraně krajinného rázu či odblokovat bariéry například pro fotovoltaiku v památkových zónách,“ podotkl Chalupa.

Reklama
Reklama

Česko podle oborových zástupců dlouhodobě podceňuje význam obnovitelných zdrojů. „Vlastní výroba a spotřeba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie by se měla stát strategickou a bezpečnostní prioritou státu. Doba, kdy hlavní motivací k instalaci obnovitelných zdrojů byly dotace, je pryč. Komora OZE navrhuje státu postupně využít ke zrychlení rozvoje ekonomické nástroje, například snížení DPH na technologie, elektřinu, biomasu a bioplyn, slevu na dani či zrychlené odpisy pro podnikatele,“ řekl hlavní poradce komory Martin Bursík.

Očekávání podle komory nenaplňují ani připravované akcelerační zóny. Jejich podoba podle ní obsahuje zásadní nedostatky. Chalupa zmínil například absenci jednotného přístupu k hodnocení krajinného rázu, celý proces přípravy pak podle něj postrádal transparentnost.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v minulém týdnu navrhlo snížit počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo takzvaných akceleračních zón 110. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu, jako například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy nebo ochranu živočišných druhů.

Mohlo by vás také zajímat: Takto vypadá „topení budoucnosti“. Na horkovodu z jaderné elektrárny se shodli Babiš i Fiala

Reklama
Reklama
Reklama