Praha – Prostřednictvím úřadů práce nabízeli zaměstnavatelé v srpnu 139 268 volných pracovních míst, což je o 35,5 tisíce více než před rokem. Zároveň je to nejvíce od začátku krize v září 2008 – tehdy jich bylo 139 557.
Podíl nezaměstnaných osob v srpnu mírně klesl na 5,3 z červencových 5,4 procenta. Před rokem dosahoval 6,2 procenta. Údaje dnes zveřejnil Úřad práce ČR.
Ke konci srpna evidovaly úřady práce 388 474 uchazečů o zaměstnání. To je o 4 193 méně než v červenci a o 62 192 méně než před rokem.
"K výraznějším pohybům na trhu práce oproti červenci nedošlo. Srpnový příliv absolventů na úřad práce byl plně kompenzován uchazeči, kteří si našli nové zaměstnání," říká analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta.
Méně než tři uchazeči na jedno místo
Na jedno volné pracovní místo připadá v současné době v průměru 2,8 uchazeče, zatímco před rokem jich bylo 4,3.
Nejhorší situace je nyní v okresech Karviná (14,4 uchazeče na jedno místo), Ústí nad Labem (11,8), Chomutov (11,2), Sokolov (9,8), Hodonín (8,2), Jeseník (7,6), Znojmo (6,7) a Bruntál (6,4).
Nejvyšší nezaměstnanost byla v srpnu v okresech Most (10,8 %), Karviná (10,7 %), Ostrava-město (9,6 %), Ústí nad Labem (9,5 %), Chomutov (9 %), Bruntál (8,9 %), Děčín (7,8 %), Sokolov, Hodonín (shodně 7,5 %) a Znojmo (7,4 %).
Naopak nejlépe jsou na tom okresy Rychnov nad Kněžnou (2 %), Praha-východ (2,1 %), Jindřichův Hradec (2,7 %), Benešov (2,8 %), Jičín (3 %), Mladá Boleslav (3,1 %), Pelhřimov, Písek (shodně 3,2 %) a Prachatice (3,3 %).
Lidé nad 50 let tvoří třetinu nezaměstnaných
Průměrný věk nezaměstnaných je 41,7 roku. Lidé nad 50 let tvořili 32,2 procenta z celkového počtu uchazečů.
Déle než rok jsou bez práce dvě pětiny (přesně 40,7 procenta) nezaměstnaných.
Na podporu v nezaměstnanosti má nárok 24,2 procenta uchazečů o zaměstnání.
Absolventi škol všech stupňů vzdělání a mladiství se na celkové nezaměstnanosti podíleli 4,4 procenta.
Ženy se na celkovém počtu nezaměstnaných podílejí o něco více než polovinou (54,1 procenta).
Osoby se zdravotním postižením tvoří 14,3 procenta nezaměstnaných.
Z profesního hlediska bylo v evidenci úřadů práce nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, všeobecných administrativních pracovníků, uklízečů a pomocníků v domácnostech, pracovníků v oblasti ochrany a ostrahy, řidičů motocyklů a automobilů (kromě nákladních), řemeslníků a kvalifikovaných pracovníků ve stavebnictví, dále číšníků, servírek, barmanů, kuchařů či pomocných pracovníků v dopravě a ve skladování.
Nejčastěji jsou zastoupeni lidé s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou.
Zaměstnavatelé měli v srpnu největší zájem o pomocné pracovníky ve výrobě, montážní dělníky, kováře a nástrojáře, řidiče nákladních automobilů, autobusů a tramvají, pomocné pracovníky v oblasti těžby a stavebnictví, pracovníky v oblasti ochrany a ostrahy, kuchaře (kromě šéfkuchařů), slévače, svářeče, prodavače či obsluhu pojízdných zařízení.
„Přednost dávali kvalifikovaným specialistům s praxí. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Právě v této oblasti se zaměstnavatelé nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované zaměstnance,“ říká mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.
Firmy obtížně nacházejí zaměstnance
"Ekonomice se daří, a tak firmy chtějí nabírat nové zaměstnance, ale s čím dál tím většími obtížemi je nacházejí," vysvětluje analytik ČSOB Petr Dufek.
"Nejde přitom o to, že by nutně potřebovaly jen zkušené kvalifikované pracovníky, a tak roste výrazně poptávka i po nekvalifikované pracovní síle. Stačí se podívat na přehledy nabízených míst a hned na prvních příčkách najdeme pomocné pracovníky ve výrobě, montážní dělníky nebo třeba místa v bezpečnostních agenturách. Vedle toho zůstává stabilně vysoká poptávka po řidičích, nástrojářích a kuchařích," upřesňuje.
Nabízené mzdy však podle Dufka nejsou v mnoha případech nijak atraktivní. "Pokud to firmy skutečně myslí vážně s náborem zaměstnanců, budou si muset připlatit," zdůrazňuje.
Česká nezaměstnanost zůstává druhá nejnižší v EU
Míra nezaměstnanosti v Česku byla podle červencového porovnání druhá nejnižší v Evropské unii.
Nejnižší zaznamenala Malta (3,9 procenta), po ní právě Česko shodně s Německem (4,2 procenta podle jednotné metodiky Eurostatu)
Nejhorší situace naopak byla v Řecku (poslední dostupný údaj z května je 23,5 procenta) a Španělsku (19,6 procenta).
