V čele Volkswagenu je další autokrat. Z krize ho povede muž, který se zastal uprchlíků

Václav Lavička
25. 9. 2015 18:40
Podobně jako jeho předchůdce Martin Winterkorn je dvaašedesátiletý Matthias Müller ryzí automobilový odborník. Má sklony k autokratickému stylu řízení a na veřejnosti vystupuje nerad. Hlavním Müllerovým úkolem bude nejen vyžehlit současný skandál, ale také "překopat" strukturu řízení ve Volkswagenu, snížit náklady a pozvednout ziskovost především kmenové značky VW.
Matthias Müller, dosavadní ředitel automobilky Porsche.
Matthias Müller, dosavadní ředitel automobilky Porsche. | Foto: Reuters

Praha/Berlín - O tom, kdo by měl vyvést Volkswagen z nejhorší patálie v jeho osmasedmdesátileté historii, je definitivně rozhodnuto. Tento úkol, v německých médiích označovaný jako "mamutí", na svá bedra přebírá dvaašedesátiletý Matthias Müller, dosavadní ředitel automobilky Porsche.

Podobně jako jeho předchůdce Martin Winterkorn je to na slovo vzatý automobilový odborník. Podle britského listu Financial Times má sklony k autokratickému stylu řízení, je energický, ale zároveň schopný diskutovat o citlivých otázkách.

Na veřejnosti vystupuje nerad, což je příznačné pro většinu ředitelů automobilek, i tak ale jako první z kapitánů německého průmyslu výrazně zasáhl do veřejné debaty k uprchlíkům a postavil se za vstřícný postoj k nim. "Musíme se začít vyjadřovat k jistým věcem a jasně se postavit proti extremismu," vyzval zástupce velkých firem.

"To, že volba padla na Müllera, pokládám za správný krok, i když může být považován jen za prozatímního ředitele do doby, než potřebné ostruhy získá Herbert Diess,“ míní Arndt Ellinghorst, analytik společnosti Evercore ISI. Diess sedí v představenstvu VW teprve od letošního prvního července a odpovídá za rozvoj kmenové značky VW.

Hlavním Müllerovým úkolem bude "překopat" strukturu řízení ve Volkswagenu. Dále snížit náklady a pozvednout ziskovost především kmenové značky VW. A samozřejmě vést složitá jednání s vládními úřady nejen v USA, ale i v dalších zemích, které požadují, aby se celá záležitost s podvodným měřením emisí co nejdříve vysvětlila a byly z ní vyvozeny důsledky.

Volkswagenu hrozí za porušení zákona na ochranu životního prostředí v USA pokuta až 18 miliard dolarů. Konečná výše bude záviset i na tom, jak bude Müller dál postupovat při řešení krize.

Co se od nového muže čeká?

Od Müllera se také očekává, že zlepší to, čemu se říká "kultura řízení". Ta byla v mnohém poznamenána někdy až diktátorským stylem Martina Winterkorna. "Potřebujeme vytvořit v podniku takové ovzduší, v němž se problémy nebudou skrývat, nýbrž se o nich bude ve vedení otevřeně hovořit. Potřebujeme kulturu řízení, v níž se bude diskutovat o tom nejlepším přístupu," prohlašuje předseda koncernových odborů a jeden z nejvlivnějších členů dozorčí rady Bernd Osterloh.

Müller měl vždy blízko k rodinným dynastiím Piëchových a Porscheových, které prostřednictvím společnosti Porsche Automobil Holding koncern VW kontrolují. Když letos v dubnu propukl spor mezi tehdejším šéfem Volkswagenu Martinem Winterkornem a předsedou dozorčí rady Ferdinandem Piëchem, byl to právě Mülller, o kterém se nejvíce spekulovalo jako o nejpravděpodobnějším Winterkornově nástupci.

Od nástrojaře k informatice a ještě výš

Matthias Müller se narodil 9. června 1953 ve východoněmeckém Karl-
Marx­-Stadtu (nyní Chemnitz nebo­li Saská Kamenice). V útlém dětském věku se spolu s rodiči vystěhoval do západního Německa.

Maturoval v bavorském Ingolstadtu a poté se nechal u automobilky Audi vyškolit jako vysoce kvalifikovaný nástrojař. Následně si vzdělání doplnil studiem informatiky na Vysoké odborné škole v Mnichově.

Po získání příslušného diplomu v roce 1978 spojil svoji pracovní dráhu s Audi. V roce 1984 tam začal vést oddělení systémové analýzy. V roce 1992 absolvoval stáž na japonském ministerstvu mezinárodního obchodu a dopravy.

V následujících letech se věnoval produktovému managementu v Audi a také ve španělském Seatu a italském Lamborghini. Zanechal svůj otisk například na úspěšném modelu A3.

Byl to Martin Winterkorn, který ocenil Müllerovy schopnosti a v roce 2007 ho povýšil na koncernového šéfa produktového managementu. Müller v roce 2010 usedl do čela představenstva firmy Porsche a současně se stal členem představenstva Porsche Automobil Holding SE. Prvního března 2015 byl dosazen do koncernového představenstva. V tom mu vydatně pomohl tehdejší předseda dozorčí rady Ferdinand Piëch.

 

Právě se děje

před 7 minutami

USA podpořily Hongkong, Peking to označil za vměšování

Americká Sněmovna reprezentantů schválila tři zákony, jimiž podpořila demonstranty v Hongkongu, kteří ve velkoměstě bojují za posílení demokracie.

Přijatá opatření se nelíbí Pekingu, který Washington vyzval, aby se nevměšoval do záležitostí Číny. Hongkongští prodemokratičtí zákonodárci zároveň přerušili výroční proslov Čínou podporované správkyně města Carrie Lamové.

Jeden z návrhů zákona přijatých v úterý dolní komorou amerického Kongresu odsuzuje kroky Číny při řešení situace v Hongkongu. Demonstranti zde už několik měsíců protestují proti plíživému omezování svobod ze strany Pekingu a dožadují se demokratických reforem.

před 17 minutami

V Katalánsku policie zadržela 25 demonstrantů, zraněných je nejméně 74

Pětadvacet osob zadržela policie při úterních demonstracích v Barceloně a dalších katalánských městech, které vypukly po pondělním rozsudku nad separatistickými politiky.

Potyčky s policií, v něž úterní demonstrace mnohdy přerostly, si vyžádaly nejméně 74 zraněných, informoval dnes list La Vanguardia. Španělská vláda násilí odsoudila a uvedla, že jejím cílem je zachovat v Katalánsku bezpečnost.

Nejvíce lidí místní policie podle listu La Vanguardia zadržela během střetů ve městě Tarragona (13), dalších osm ve městě Lleida, tři v Barceloně a jednoho ve městě Sabadell.

před 42 minutami

Írán už od léta drží francouzského vědce i jeho kolegyni

Íránské úřady zadržely a uvěznily francouzského vědce Rolanda Marchala z Pařížského institutu politických věd, informoval list Le Figaro. Teherán Marchala drží podle deníku už od léta, a to společně s jeho francouzsko-íránskou kolegyní Faribou Adelkhahovou, o jejímž zadržení psala íránská média v červenci. Vědkyně byla zatčena pro podezření ze špionáže, důvod Marchalova zadržení zatím není jasný.

Marchalovi tamní úřady povolily setkání s francouzskými diplomaty a přesunuly ho do běžné věznice. V případě Adelkhahové Teherán v říjnu oznámil, že požadavek Francie na propuštění šedesátileté vědkyně s dvojím občanstvím je vměšováním se do vnitřních záležitostí Íránu a vyřešení situace nijak nepomůže.

Další zprávy