Vláda chce zastavit růst cen vody. Zdražíme, varují vodárny

Kateřina Vokurková Kateřina Vokurková
4. 6. 2014 17:20
Dohled nad vodárenstvím je v současné chvíli značně roztříštěn. Vláda chce dosavadní systém zefektivnit.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: RSTS

Praha - Vláda na svém středečním zasedání potvrdila, že nadále bude pracovat se dvěma variantami možné regulace cen ve vodárenství. Právě vodné a stočné totiž patří mezi ceny, které za posledních dvacet let rostly nejrychleji.

Ve hře zůstala varianta zachovat stávající systém, nebo veškeré kompetence přesunout na Energetický regulační úřad (ERÚ).

Obě varianty má nyní za úkol analyzovat ministerstvo průmyslu a obchodu. Materiál pak chce vláda podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) definitivně schválit do konce letošního listopadu.

Zástupci firem z oboru vodárenství ale před druhou variantou varují. Přesun agendy na Energetický regulační úřad by podle nich znamenal administrativní zátěž, která by vedla k dalšímu podstatnému nárůstu cen vody.

Nekonečný příběh a šest resortů

„Je to přesně jeden z nekonečných příběhů, které jsme zdědili. Příběh, ve kterém se v posledních letech neudálo absolutně nic, ačkoli nejen Evropská komise, ale i řada lidí upozorňovala na nedostatečnou regulaci v této oblasti,“ řekl po jednání vlády Sobotka.

Dohled nad vodárenstvím je v současné chvíli značně roztříštěn. Stará se o něj totiž šest ministerstev, některé kompetence pak spadají pod města a obce. V segmentu působí více než 5700 vlastníků vodovodů a kanalizací a zhruba 2400 provozovatelů. Stát pak není schopen ohlídat, zda jdou potřebné peníze do rekonstrukce sítě.

Úprava současného systému je ale podle vlády nutná také k tomu, aby Česko mohlo čerpat dotace z EU.

První varianta: Jako dosud, ale lépe

První navrhovaná varianta počítá se zachováním kompetencí u stávajících resortů (ministerstvo průmyslu a obchodu, životního prostředí, zemědělství, financí, zdravotnictví a pro místní rozvoj) a se současnou podobou regulace, kdy se na tvorbě ceny podílejí i města a obce.

Podle Bohuslava Sobotky je ale nutné, aby byly všechny dozorové orgány lépe koordinovány a více spolupracovaly. Pokud vláda rozhodne o tom, že systém regulace měnit nebude, ušetří tím peníze ze státního rozpočtu. Na druhou stranu ale bude muset vytvořit vlastní systém regulace pro infrastrukturu dotovanou z evropských zdrojů.

„Dotace do infrastruktury vodovodů a kanalizací je možné využít jen tehdy, pokud bude stanoven právní rámec pro regulaci ve vodohospodářství,“ vysvětluje ve svém návrhu ministerstvo průmyslu a obchodu. S touto variantou se tudíž pojí dvojí regulace.

Druhá varianta: Přesun na ERÚ

Druhá varianta počítá s přesunem kompetencí na Energetický regulační úřad, který má již zkušenosti s regulací cen v energetice. Oproti současnému systému, kdy má každé z šesti ministerstev na starosti určitou část vodárenství, by regulační úřad rozhodoval jak o cenách vody, regulačních obdobích či udělování licenci, tak i prováděl kontrolní činnost.

S touto variantou ale nesouhlasí představitelé vodárenských společností.

„Je zřejmé, že zřízení úřadu regulátora vodárenství v ČR a vynucení plnění stejných standardů u velkých nebo malých vodárenských společností povede k podstatnému nárůstu cen vodného a stočného,“ varuje předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK) František Barák.

Podle něj ceny vlivem změny regulace porostou nejvíce v prvních třech až pěti letech po zavedení nových pravidel, a to ročně o téměř deset procent. „Razantní nárůst cen bude především na venkově,“ očekává Barák.

To, že v některých oblastech bude nutné alespoň na čas zvýšit ceny, připustil i mluvčí Energetického regulačního úřadu Jiří Chvojka.

„Energetický regulační úřad je připraven tuto oblast případně převzít i přesto, že by to pro nás znamenalo mnohem více práce. Zpracovali jsme si již analýzu odvětví, máme připraven i projekt. V některých oblastech je infrastruktura tak zastaralá, že bude nutné zvýšit ceny, aby bylo z čeho investovat do rekonstrukcí,“ říká Chvojka s tím, že změna regulace odvětví je podle něj nutná.

Spotřeba klesá, ceny rostou

„Vodárenská infrastruktura je spravována monopolně, a proto regulaci jistě vyžaduje, aby provozovatelé nemohli zneužívat svého postavení," domnívá se analytik portálu CenyEnergie Petr Woff. Podle něj je ale nemožné, aby stát dlouhodobě udržel cenu vody na nízké úrovni, pokud má být zachována její kvalita.

S nutností investic do vodárenské infrastruktury souhlasí také Sdružení oboru vodovodů a kanalizací. K zajištění potřebných financí ale podle sdružení není zapotřebí segment regulovat. „Regulátor musí nutit všechny vlastníky zanedbané infrastruktury podstatně zvýšit cenu tak, aby bylo možné investovat do její obnovy. To tu ale přeci máme, k tomu regulátora nepotřebujeme,“ říká Barák.

Podle něj je ročně do vodárenské infrastruktury potřeba investovat minimálně 17 miliard korun.

Spotřeba vody v České republice dlouhodobě klesá. Například loni se snížila o 2,5 procenta. Naopak cena neustále roste.

„Za posledních jedenáct let stoupla o polovinu, takže předběhla inflaci,“ upozorňuje analytik Petr Woff. Průměrná cena vody je v letošním roce 77,66 korun za kubík, což je asi o tři procenta více než loni. V oblastech, kde vodohospodářskou infrastrukturu spravují nadnárodní společnosti, jsou ceny zpravidla o pět procent vyšší.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Airbus reorganizuje výrobu, ve Francii závody spojí, v Německu naopak rozdělí

Evropský výrobce letadel Airbus ohlásil největší reorganizaci svých výrobních závodů ve Francii a Německu za více než deset let. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž Airbus výrobu uskupí do tří celků. Ve Francii výrobu sloučí, v Německu rozdělí. O provozu ve Španělsku se vede debata.

Ve Francii výrobce letadel spojí výrobu aerostruktur do jednoho subjektu. Závody v Saint-Nazaire a Nantes, kde se montují trupy letounů, se tak sloučí s divizí Stelia s globální působností.

V Německu Airbus rozdělí divizi Premium Aerotec. Část z ní sloučí se závody ve městech Stade a Hamburk, z části vznikne samostatná divize, která se bude zabývat výrobou detailních součástek v omezeném množství.

"Posuzujeme různé vlastnické struktury s cílem najít to nejlepší řešení," uvedl mluvčí společnosti ohledně naposledy zmíněné divize. Ta produkuje jak jednoduché součástky za pár dolarů, tak i ty složitě obráběné, co stojí desítky tisíc dolarů. Spadat by pod ní měla i část továrny v Augsburgu a rumunský závod v Brašově.

Šéf podniku Guillaume Faury před dvěma měsíci označil výrobu aerostruktur, do nichž se řadí i trupy letadel, za hlavní předmět podnikání Airbusu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy