Vládní poslanci chtějí rozšířit okruh lidí, kteří nemusí hradit poplatek pro ČT a ČRo

Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. Někdejší ministr kultury Martin Baxa (ODS) pokládá návrh za další úder proti nezávislým médiím veřejné služby.

Předseda STAN Vít Rakušan mluví o snaze vládní koalice dostat média veřejné služby pod okamžitý tlak. Vláda zároveň plánuje převést financování ČT a ČRo z poplatkového systému pod státní rozpočet.

"Věk 75 let byl zvolen s ohledem na skutečnost, že se jedná o věkovou skupinu fyzických osob vykazující zvýšenou míru zdravotní, sociální a ekonomické zranitelnosti," napsali autoři novely v důvodové zprávě. Zákon by na druhou stranu těmto seniorům umožnil nadále dobrovolně televizní a rozhlasový poplatek hradit tím, že by se z evidence neodhlásili.

Související

Ministerstva rozmetala Klempířův mediální zákon. Babiš svolává koaliční bitvu

Osvobození od hrazení rozhlasového a televizního poplatku by se podle novely nově týkalo držitelů průkazů osob se zdravotním postižením TP, ZTP a ZTP/P a nezaopatřených dětí. "Cílem tohoto opatření je zohlednit sociální a životní situaci těchto skupin obyvatel a snížit jejich finanční zatížení," stojí ve zdůvodnění.

Podle mluvčí ČRo Lidije Erlebachové je na vyčíslení dopadů příliš brzy. "Nemáme data, jak velkého počtu lidí se to osvobození bude týkat, protože neexistuje spolehlivý zdroj počtu jednočlenných domácností a jejich struktura dle věku. Proto je i ten výpočet velmi ztížen. Z toho důvodu zůstáváme u odhadu 250 až 300 milionů korun," řekla ČTK.

Poslanecká iniciativa podle mluvčího ČT Michala Pleskota znemožňuje předvídatelné a stabilní financování veřejnoprávních médií a je pro Českou televizi zcela nepřijatelná. "ČT nedisponuje přesnými daty o struktuře domácností.

Pokud bychom vycházeli z údajů, které jsou uvedené v důvodové zprávě k novele, tj., že se jedná o 600.000 přihlášených domácností, kterých se navrhované osvobození týká, znamenalo by to snížení rozpočtu České televize zhruba o jednu miliardu korun. Další výpadek by pak představovala změna u právnických osob, a to ve výši 87 milionů korun," odpověděl na dotaz ČTK.

Návrhem zákona o médiích veřejné služby, k němuž dostalo ministerstvo kultury k vypořádání více než 400 připomínek, by se v pondělí měla zabývat koaliční rada. Naopak poslanecký návrh by podle premiéra Andreje Babiše řešit neměla. "My plníme program. Chceme aby veřejnoprávní média byla financovaná z rozpočtu, aby to neplatili lidi a firmy," uvedl v pondělí Babiš po jednání vlády. Podle něj měla poslanecká novela předcházet vládnímu návrhu od 1. července, ale když poslanci podali návrh až nyní, je otázkou, co se s ním stane.

Podle zástupců iniciativy zaměstnanců ČT a ČRo Veřejnoprávně a odborových organizací obou firem by média veřejné služby z měsíce na měsíc přišla o značnou část svých příjmů. "Poslanecký návrh o rozhlasových a televizních poplatcích není v souladu s evropskou legislativou. Evropský akt o svobodě médií totiž předpokládá, že veřejnoprávní média budou mít adekvátní a předvídatelné finanční zdroje," uvedli v tiskovém prohlášení.

Související

„Hanba. Oto, zabal to!“ Odpůrci vládních změn v ČT opět vyrazili před úřad vlády

Televizní poplatek loni vzrostl ze 135 na 150 korun měsíčně, rozhlasový poplatek ze 45 na 55 korun. Příjmy z poplatků jsou letos u ČT naplánované na 6,7 miliardy korun a u ČRo na téměř 2,5 miliardy. Koaliční novela by podle předkladatelů neměla způsobit dvojici veřejnoprávních médií větší výpadek příjmů, než činil jejich nárůst loňským zvýšením poplatků a rozšířením okruhu poplatníků. Změna nepředstavuje vážný zásah do stability financování veřejné služby provozovatelů ze zákona, uvádí zdůvodnění.

Vláda zároveň plánuje převést financování ČT a ČRo z poplatkového systému pod státní rozpočet. ČT by měla příští rok podle záměru dostat ze státního rozpočtu 5,74 miliardy korun, letos má včetně dalších příjmů mimo poplatky 8,5 miliardy korun. ČRo by měl od státu získat 2,07 miliardy korun, tedy o 400 milionů méně než letos z poplatků.

Návrh kritizují odborníci, opozice i vedení obou médií. Mluví o zestátnění a omezení nezávislosti i dalším zadlužování státu. Pracovníci ČT a ČRo vstoupili v dubnu do stávkové pohotovosti a žádají vládu, aby od plánu ustoupila.

Mohlo by vás zajímat: Anketa reportéra Aktuálně.cz mezi účastníky úterní demonstrace za veřejnoprávní média