Vláda podle premiéra Fialy zvažuje rozdělení ČEZ. Získala by tak kontrolu nad cenami

ČTK ČTK
Aktualizováno 20. 5. 2022 12:01
Vláda uvažuje o rozdělení polostátní energetické společnosti ČEZ, ale ještě to vyžaduje důkladnější analýzy, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Jednou z možností je rozdělení firmy, připustil. Vláda tak oprášila plán, kterým by získala kontrolu nad cenami energií. Na zprávu ve středu reagovaly akcie firmy na pražské burze osmiprocentním růstem.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Lukáš Bíba

"Nemohu popřít, že o restrukturalizaci ČEZ uvažujeme. Ale ještě to vyžaduje důkladnější analýzy. Ano, jde o jednu z možností, jak postupovat dál. Ale nechci a nemohu jít do podrobností," odpověděl Fiala v rozhovoru Hospodářských novin na otázku, zda vláda uvažuje o vydělení části vlastněné pouze státem.

Premiér připomněl, že stát v ČEZ sice vlastní sedmdesátiprocentní podíl, ale s akciemi firmy se zároveň obchoduje na burze. "Hledáme to správné místo ČEZ z hlediska jeho budoucích úkolů," doplnil.

Obecně platí, že každý stát musí mít nějaké nástroje, aby zajistil kritickou infrastrukturu a aby lidem a firmám zabezpečil dostatek energie v kritické situaci, řekl Fiala k důvodům úvah o rozdělení ČEZ. "Těch možností je víc - kritickou infrastrukturu může stát vlastnit, může vlastnit obchodníka s energiemi nebo jeho část nebo může mít takovou legislativu, která umožní do tržního prostředí v kritické situaci zasáhnout," podotkl.

Ceny energií včetně elektřiny v posledních měsících výrazně rostou, třeba v dubnu elektřina pro spotřebitele podle Českého statistického úřadu meziročně zdražila o víc než 30 procent.

O rozdělení nebo transformaci ČEZ uvažovala také předchozí vláda Andreje Babiše (ANO). Důvodem tehdy bylo, aby čistě státní firma mohla jednodušeji stavět nové jaderné bloky. Taková změna by ale mohla být nevýhodná pro minoritní akcionáře.

Stát svůj většinový podíl v ČEZ drží přes ministerstvo financí. Čistý zisk skupiny ČEZ v letošním prvním čtvrtletí vzrostl meziročně o 218 procent na 26,7 miliardy korun, oznámila firma minulý týden. Analytici pak uvedli, že státu nic nebrání využít zisk ČEZ k pomoci lidem s cenami energií.

Rozdělení ČEZ by současné energetické krizi nepomohlo, míní odborníci

Není zatím jasné, jakou část ČEZ by stát zestátnil. Podle analytika Komerční banky Bohumila Trampoty by to mělo být zjednodušeně na část, která generuje elektřinu, zejména tedy elektrárny. "V části, která vyrábí elektřinu, musí vykoupit minoritní akcionáře, to je nezbytné. A důvod je jednoduchý. Stát/vláda by pak zcela ovládla právě výrobu a mohla by si s ní dělat cokoliv. Tedy jsou důvody jako kritická infrastruktura, zajištění dodávek, cena, a taky politické," uvedl Trampota.

"Je to cesta, kterou se v minulých letech vydaly německé energetiky, E.ON, RWE, a tento proces je taky u francouzské EDF. Pokud k tomu dojde, vliv na cenu elektřiny bude v rukou vlády," uvedl Trampota. Vliv na akcie čeká pozitivní. "Vláda bude vykupovat akcie od minoritních akcionářů a bude muset nabídnout k tržní ceně prémii. Odhaduje v desítkách procent k současné tržní ceně," dodal Trampota.

Dobrou cestou je rozdělení ČEZ podle analytika ENA Jiřího Gavora. "V nejbližších letech bude stát velmi potřebovat kompetentní silný energetický podnik, který by mohl pomoci realizovat energetickou strategii státu právě v situacích, kdy privátní podnikání naráží na bariéry příliš vysokého rizika a nejisté návratnosti," uvedl Gavor.

Do vlastnictví státu by podle jeho názoru měla patřit jednoznačně výrobní část klasické energetiky ČEZ a připravovaná výstavba jaderných elektráren. "Vzhledem k současné situaci bych do státní části zařadil i obchod, který by v normálních časech mohl být privátní. Vše ostatní může být plně zprivatizováno a vzhledem k zájmu investorů o distribuci a obnovitelné zdroje by nároky na státní rozpočet byly minimální," uvedl.

"Pokud by si stát chtěl plně nechat i distribuci, což by se mu také hodilo, tak pak musí počítat s příslušným doplatkem vůči stávajícím privátním akcionářům. Pokud bude postup vůči menšinovým akcionářům férový, tak bych neočekával z jejich strany odpor, může to být win-win projekt," dodal Gavor. Takový proces ale vyžaduje čas a proto podle něj nelze očekávat, že je to recept na současnou akutní krizi s vysokými cenami komodit.

Analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal míní, že rozdělení ČEZ dobrá cesta spíše není. "V horizontu týdnů to jen rozptýlí pozornost, nepomůže to," řekl Dohnal. Pokud by se měl ČEZ rozdělit, do rukou státu by podle něj měly připadnout jaderné a uhelné elektrárny. "Zestátnění a současné rozdělení společnosti ČEZ by pomohlo jen v tom smyslu, že by stát jako jediný vlastník ovlivňovat ceny elektřiny, ale plynu spíše ne. A pomohlo by to až za zhruba dva roky, než se uskuteční všechny nutné kroky," uvedl Dohnal.

Roky by se podle Dohnala také mohly táhnout soudní spory, které by s tím byly spojené. "Výhodou ovšem je i to, že ČEZ plně státní by snadněji mohl realizovat výstavbu nového jaderného bloku. Možnou neefektivitou takového projektu by nebyli poškozeni minoritní akcionáři, ale daňoví poplatníci. Každopádně nový jaderný blok nám dodá elektřinu až za 20 let. Nyní řešíme výrazně akutnější a bližší problémy," dodal Dohnal.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 hodinami

Britka Ghislaine Maxwellová byla dnes v USA odsouzena k 20 rokům vězení za napomáhání finančníkovi Jeffreymu Epsteinovi zneužívat náctileté dívky

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

O deset procent se od září navýší plat části zaměstnanců ve veřejném sektoru

Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300 tisíc lidí. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Konečnou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru však předsedové vládních stran s odboráři nenalezli.

Před úterním jednáním odboráři požadovali přidání ve veřejném sektoru od července a uváděli, že se chtějí dohodnout na navýšení o 15 procent lidem se zmrazeným výdělkem a o 7,6 procenta ostatním. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Koalice se s odboráři znovu sejde 19. července, kdy by podle Jurečky měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023.

Zdroj: ČTK
Další zprávy