Vláda posvětila přesun brněnského nádraží k Řece

Klára Čeperová
10. 7. 2018 11:31
Nádraží by se mělo začít stavět do roku 2020 a první cestující by mělo přivítat nejpozději do roku 2027.
Současné hlavní nádraží v Brně.
Současné hlavní nádraží v Brně. | Foto: David Kohout

PrahaVláda rozhodla, že brněnské nádraží postaví mimo centra metropole do míst současného nákladového dolního nádraží. Zvolila tak variantu nazývanou Řeka a podpořila tím stanovisko centrální komise ministerstva dopravy a navázala na své dřívější rozhodnutí o přesunu nádraží z roku 2002.

Dokument, který vládě předložilo ministerstvo dopravy, ale zatím odmítlo stavbu Severojižního kolejového diametru nazývaného brněnské metro s tím, že technické parametry této stavby umožní její napojení později.

Investiční náklady dosáhnou na 40,8 miliard korun bez vysokorychlostních tratí. Jejich zapojení by mělo stát dalších asi 23 miliard. Městská infrastruktura bude stát více než 2 miliardy. Stavět se začne v roce 2020. Hotovo by mělo být za nejpozději za sedm let. Jihomoravský kraj i Brno odsunutou zvolenou variantu již dříve označily za akceptovatelnou.

"Nejde jen o přesunutí nebo nepřesunutí nádraží v Brně. Jde o vyřešení celého železničního uzlu v Brně, to znamená desítky kilometrů kolejí a dalších navazujících staveb," upozornil po jednání vlády ministr dopravy Dan Ťok. Slíbil také připravit podrobný rozpis, na co náklady spojené s výstavbou uzlu poputují.

Dokument ministerstva dopravy, který‎ vláda projednávala bez rozpravy, je akceptovatelný pro Jihomoravský‎ kraj i Brno.Zastupitelstvo města však v případě odsunutí nádraží dál z centra požadovalo postavení Severojižního kolejového diametru, známého jako brněnské metro. To ale ministerstvo prozatím odmítlo.

Vybraná varianta však jeho výstavbu nevylučuje. "Technické řešení bude připraveno tak, aby případně umožnilo realizaci Severojižního kolejového diametru," píše se v dokumentu, který‎‎ resort vládě předložil. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) navíc musí najít řešení, jak skloubit nákladní dopravu s osobní dopravou.

Odsunutí nádraží je jednou z možností, které představila studie proveditelnosti zadaná vládou v roce 2015. Kromě odsunutí nádraží přicházelo v úvahu ještě zachování nádraží v centru pod úpatím hory Petrov.

Studie popisovala i možnost, že by na přestavbu nedošlo a nádraží zůstalo ve stávající podobě. Takový‎ scénář ale nedoporučila.

Disputace o místu, kde bude stát brněnské nádraží, se táhnou už několik desetiletí. V roce 2004 se Brňané vyslovili proti odsunutí nádraží z centra.  Letos v únoru studie společnosti Focus ukázala vedení města, že na sedmdesát procent obyvatel si přeje mít nádraží pod Petrovem. Hlavní výhodou varianty byla dobrá dostupnost nádraží městskou hromadnou dopravou.

Přestože rozhodnutí vlády je posledním krokem, zastánci zachování nádraží v centru věří, že nemusí být finální. "Od posledního rozhodnutí vlády se s přestavbou nádraží nepohnulo, stanovisko tak nemusí nic znamenat," naráží zastupitel města Brna ze Strany zelených Martin Ander na fakt, že o odsunuté poloze rozhodla už vláda Miloše Zemana v roce 2002 a nádraží dodnes stojí na původním místě.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy