Vláda posvětila přesun brněnského nádraží k Řece

Klára Čeperová
10. 7. 2018 11:31
Nádraží by se mělo začít stavět do roku 2020 a první cestující by mělo přivítat nejpozději do roku 2027.
Současné hlavní nádraží v Brně.
Současné hlavní nádraží v Brně. | Foto: David Kohout

PrahaVláda rozhodla, že brněnské nádraží postaví mimo centra metropole do míst současného nákladového dolního nádraží. Zvolila tak variantu nazývanou Řeka a podpořila tím stanovisko centrální komise ministerstva dopravy a navázala na své dřívější rozhodnutí o přesunu nádraží z roku 2002.

Dokument, který vládě předložilo ministerstvo dopravy, ale zatím odmítlo stavbu Severojižního kolejového diametru nazývaného brněnské metro s tím, že technické parametry této stavby umožní její napojení později.

Investiční náklady dosáhnou na 40,8 miliard korun bez vysokorychlostních tratí. Jejich zapojení by mělo stát dalších asi 23 miliard. Městská infrastruktura bude stát více než 2 miliardy. Stavět se začne v roce 2020. Hotovo by mělo být za nejpozději za sedm let. Jihomoravský kraj i Brno odsunutou zvolenou variantu již dříve označily za akceptovatelnou.

"Nejde jen o přesunutí nebo nepřesunutí nádraží v Brně. Jde o vyřešení celého železničního uzlu v Brně, to znamená desítky kilometrů kolejí a dalších navazujících staveb," upozornil po jednání vlády ministr dopravy Dan Ťok. Slíbil také připravit podrobný rozpis, na co náklady spojené s výstavbou uzlu poputují.

Dokument ministerstva dopravy, který‎ vláda projednávala bez rozpravy, je akceptovatelný pro Jihomoravský‎ kraj i Brno.Zastupitelstvo města však v případě odsunutí nádraží dál z centra požadovalo postavení Severojižního kolejového diametru, známého jako brněnské metro. To ale ministerstvo prozatím odmítlo.

Vybraná varianta však jeho výstavbu nevylučuje. "Technické řešení bude připraveno tak, aby případně umožnilo realizaci Severojižního kolejového diametru," píše se v dokumentu, který‎‎ resort vládě předložil. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) navíc musí najít řešení, jak skloubit nákladní dopravu s osobní dopravou.

Odsunutí nádraží je jednou z možností, které představila studie proveditelnosti zadaná vládou v roce 2015. Kromě odsunutí nádraží přicházelo v úvahu ještě zachování nádraží v centru pod úpatím hory Petrov.

Studie popisovala i možnost, že by na přestavbu nedošlo a nádraží zůstalo ve stávající podobě. Takový‎ scénář ale nedoporučila.

Disputace o místu, kde bude stát brněnské nádraží, se táhnou už několik desetiletí. V roce 2004 se Brňané vyslovili proti odsunutí nádraží z centra.  Letos v únoru studie společnosti Focus ukázala vedení města, že na sedmdesát procent obyvatel si přeje mít nádraží pod Petrovem. Hlavní výhodou varianty byla dobrá dostupnost nádraží městskou hromadnou dopravou.

Přestože rozhodnutí vlády je posledním krokem, zastánci zachování nádraží v centru věří, že nemusí být finální. "Od posledního rozhodnutí vlády se s přestavbou nádraží nepohnulo, stanovisko tak nemusí nic znamenat," naráží zastupitel města Brna ze Strany zelených Martin Ander na fakt, že o odsunuté poloze rozhodla už vláda Miloše Zemana v roce 2002 a nádraží dodnes stojí na původním místě.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Airbus reorganizuje výrobu, ve Francii závody spojí, v Německu naopak rozdělí

Evropský výrobce letadel Airbus ohlásil největší reorganizaci svých výrobních závodů ve Francii a Německu za více než deset let. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž Airbus výrobu uskupí do tří celků. Ve Francii výrobu sloučí, v Německu rozdělí. O provozu ve Španělsku se vede debata.

Ve Francii výrobce letadel spojí výrobu aerostruktur do jednoho subjektu. Závody v Saint-Nazaire a Nantes, kde se montují trupy letounů, se tak sloučí s divizí Stelia s globální působností.

V Německu Airbus rozdělí divizi Premium Aerotec. Část z ní sloučí se závody ve městech Stade a Hamburk, z části vznikne samostatná divize, která se bude zabývat výrobou detailních součástek v omezeném množství.

"Posuzujeme různé vlastnické struktury s cílem najít to nejlepší řešení," uvedl mluvčí společnosti ohledně naposledy zmíněné divize. Ta produkuje jak jednoduché součástky za pár dolarů, tak i ty složitě obráběné, co stojí desítky tisíc dolarů. Spadat by pod ní měla i část továrny v Augsburgu a rumunský závod v Brašově.

Šéf podniku Guillaume Faury před dvěma měsíci označil výrobu aerostruktur, do nichž se řadí i trupy letadel, za hlavní předmět podnikání Airbusu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy