Start paušální daně pro živnostníky se blíží. Základ bude na částce 5500 měsíčně

ČTK ČTK
9. 10. 2019 13:27
Živnostníci s obratem do jednoho milionu korun by mohli v roce 2021 platit pouze jednu paušální daň ve výši zhruba 5500 korun měsíčně. Koalice ČSSD a ANO se v úterý shodla na hrubých obrysech změny, návrh chce dopilovat za týden.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: iStock

Novinářům o návrhu po jednání řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Aby vyloučila pochybnosti ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) slíbila, že odvod na sociální pojištění bude z celkové částky nejvyšší, daň naopak nejnižší.

Pro rok 2021, kdy by novinka měla začít platit, by do zdravotního pojištění mělo z celkové částky jít zhruba 2500 korun, na daň sto korun a zbytek by měl směřovat do sociálního pojištění, vypočítala Schillerová. Znovu se koaliční partneři k návrhu vrátí za týden, v pondělí by pak chtěla Schillerová návrh zkompletovat na jednání s partnery.

Na příštím koaličním jednání za týden se lídři ANO a ČSSD vrátí také k zálohovanému výživnému, u kterého požadují ministři za ANO od ministryně Maláčové hlubší propočty. V úterý se za přítomnosti ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) zabývali také tím, jak zvýšit vymahatelnost výživného.

Podle Maláčové se politici shodli na principech některých změn v důchodech, na dalších jednáních se vrátí k jejich parametrům. Premiér Andrej Babiš (ANO) se po jednání zmínil o opatřeních pro zvýšení důchodů žen, které vychovaly děti a mají kvůli nižším příjmům nižší důchody, a o penzích znevýhodněných profesí.

"Jde o body obsažené v programovém prohlášení vlády, ke kterým jsme se dlouho nedostali," uvedl po jednání. Vedli jsme debatu, jakým způsobem chceme vychovávání dětí bonifikovat, jaký to bude mít dopad podle toho, kolik mají dětí, řekl. Dodal, že vládě jde zejména o rozpočtové období roku 2022 s výhledem do roku 2024.

V případě teprve budoucích důchodkyň, které pečovaly nebo pečují o děti nebo závislé osoby, koalice podle Babiše jedná o fiktivním vyměřovacím základu. "Tam někdo mluví o průměrné mzdě, někdo o posledních třech měsících mzdy. Takže jsme si vyměnili názory," uvedl Babiš. Stejně jako v předchozích případech nechtěl jednotlivé varianty podrobně rozebírat.

U penzí náročných profesí koalice jednala o podmínkách dřívějšího odchodu do důchodu. Do další debaty by se podle Babiše mělo zapojit i ministerstvo zdravotnictví, přičemž by se autoři návrhů změn měli podle premiéra soustředit i na vyčíslení jejich dopadů na státní rozpočet.

 

Právě se děje

před 5 minutami

USA podpořily Hongkong, Peking to označil za vměšování

Americká Sněmovna reprezentantů schválila tři zákony, jimiž podpořila demonstranty v Hongkongu, kteří ve velkoměstě bojují za posílení demokracie.

Přijatá opatření se nelíbí Pekingu, který Washington vyzval, aby se nevměšoval do záležitostí Číny. Hongkongští prodemokratičtí zákonodárci zároveň přerušili výroční proslov Čínou podporované správkyně města Carrie Lamové.

Jeden z návrhů zákona přijatých v úterý dolní komorou amerického Kongresu odsuzuje kroky Číny při řešení situace v Hongkongu. Demonstranti zde už několik měsíců protestují proti plíživému omezování svobod ze strany Pekingu a dožadují se demokratických reforem.

před 15 minutami

V Katalánsku policie zadržela 25 demonstrantů, zraněných je nejméně 74

Pětadvacet osob zadržela policie při úterních demonstracích v Barceloně a dalších katalánských městech, které vypukly po pondělním rozsudku nad separatistickými politiky.

Potyčky s policií, v něž úterní demonstrace mnohdy přerostly, si vyžádaly nejméně 74 zraněných, informoval dnes list La Vanguardia. Španělská vláda násilí odsoudila a uvedla, že jejím cílem je zachovat v Katalánsku bezpečnost.

Nejvíce lidí místní policie podle listu La Vanguardia zadržela během střetů ve městě Tarragona (13), dalších osm ve městě Lleida, tři v Barceloně a jednoho ve městě Sabadell.

před 41 minutami

Írán už od léta drží francouzského vědce i jeho kolegyni

Íránské úřady zadržely a uvěznily francouzského vědce Rolanda Marchala z Pařížského institutu politických věd, informoval list Le Figaro. Teherán Marchala drží podle deníku už od léta, a to společně s jeho francouzsko-íránskou kolegyní Faribou Adelkhahovou, o jejímž zadržení psala íránská média v červenci. Vědkyně byla zatčena pro podezření ze špionáže, důvod Marchalova zadržení zatím není jasný.

Marchalovi tamní úřady povolily setkání s francouzskými diplomaty a přesunuly ho do běžné věznice. V případě Adelkhahové Teherán v říjnu oznámil, že požadavek Francie na propuštění šedesátileté vědkyně s dvojím občanstvím je vměšováním se do vnitřních záležitostí Íránu a vyřešení situace nijak nepomůže.

Další zprávy