Vláda a odbory se na růstu platů nedohodly, obě strany chtějí mít jasno do poloviny srpna

ČTK ČTK
Aktualizováno 9. 7. 2018 12:34
Odbory požadují pro učitele o 15 procent vyšší sumu na platy a pro ostatní pracovníky veřejného sektoru zvýšení tarifů o deset procent, a to od října.
Andrej Babiš a Josef Středula
Andrej Babiš a Josef Středula | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Vláda a odbory se ani v pondělí nedohodly na růstu platů ve veřejném sektoru. Dál budou jednat o několika variantách přidání, které má propočítat ministerstvo práce. Propočty by mohly být na stole už tento týden.

Dohoda o tom, o kolik a odkdy si zaměstnanci státu a veřejných služeb polepší, by mohla pak padnout do poloviny srpna. Po jednání se zástupci vlády to řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

"Obě strany by rády cílily na podobné datum (dohody do poloviny srpna). Bude ale záležet na tom, co budou varianty obsahovat a jak to bude vypadat s navýšením pro zaměstnance a pro bezpečnostní složky," uvedl Středula.

Odbory požadují pro učitele o 15 procent vyšší sumu na platy a pro ostatní pracovníky veřejného sektoru zvýšení tarifů o deset procent, a to od října.

Premiér Andrej Babiš (ANO) už dřív řekl, že do platů poputuje příští rok o deset procent peněz víc než letos. Učitelé by si měli přilepšit o 15 procent. Pro ostatní zaměstnance, tedy hasiče, policisty či úředníky má být na platy o šest procent prostředků víc. Tarify by se jim měly zvýšit o dvě procenta, zbytek by byl na odměny.

První propočty variant by mohly být na stole už tuto středu. Odboráři očekávají, že ministerstvo bude posuzovat tři či čtyři modely. Nejdřív by o nich měli diskutovat členové vlády. Poté budou pokračovat i neformální jednání s odboráři. Týkat se budou hlavně poměru sumy na tarify a odměny a případného rušení nejnižší platové tabulky pro nejhůře odměňované. Oficiální schůzka s odbory se pak uskuteční začátkem srpna.

Podpoříme růst platů o 10 procent

Středula se už o víkendu sešel se šéfem ČSSD a ministrem vnitra Janem Hamáčkem a ministrem práce Petrem Krčálem (ČSSD). "Dohodli jsme se, že budeme podporovat plošný růst platů o deset procent," uvedl pak na twitteru Hamáček.

Dnes po schůzce novinářům řekl, že by se klonil spíš ke zvýšení platů od ledna než od října. Otázkou podle něj je také to, zda by se měla nejnižší tabulka škrtnout, nebo by se v ní mělo výrazněji přidat.

Pondělního jednání s předáky se v Hrzánském paláci zúčastnili kromě Hamáčka a Krčála ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a premiér Babiš. Zda by se případně mohla navýšit ještě suma na platy, není zatím příliš pravděpodobné. Jasněji by ale mohlo být před koncem měsíce po zveřejnění prognózy ekonomického vývoje v zemi, podotkl Středula.

"Pokud se ukáže, že by alternativa (přidávání) znamenala navyšování objemu na platy, tak se musíme podívat do jiných kapitol státního rozpočtu a ty peníze najít," řekl novinářům Hamáček. Dodal, že podle jeho představ by pro policisty a hasiče šest procent peněz mělo putovat do rizikového příplatku a čtyři procenta do tarifů.

ČMKOS zastřešuje 13 svazů veřejného sektoru, a to třeba školské, hasičské, úřednické či zdravotnické odbory. Jejich předáci se dnešního jednání účastnili. Ve veřejných službách a správě loni podle informačního systému ministerstva práce o průměrném výdělku pracovalo přes 634 700 zaměstnanců.

Průměrný hrubý plat rostl o 8,4 procenta a dosáhl 31 968 korun. Polovina pracovníků vydělávala víc než 29 840 korun hrubého. Částky jsou vyšší než v soukromém sektoru.

Odboráři vládu k jednání o zvýšení platů vyzvali v polovině března. Stěžovali si na to, že s nimi premiér nejedná. Pohrozili pak v polovině června protesty. První schůzka se pak konala 19. června.

Z Babiše může být oligarcha, bojím se víc situace, že v Česku vládne jen jeden subjekt, než vlády s podporou komunistů, říká předseda odborů Středula | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 42 minutami

Senát chce zvýšit kompenzační bonus na 667 korun denně

Příspěvek podnikatelům, kteří byli omezeni opatřeními kvůli epidemii koronaviru, by se měl podle Senátu zvýšit z 500 na 667 korun denně. Důvodem je snaha nahradit živnostníkům odvody na sociální a zdravotní pojištění. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se zvýšením nesouhlasila. Podle ní by Sněmovna, která návrh dostane k projednání, měla dnešní senátní úpravu odmítnout.

Senát přes nesouhlas ministryně rozhodl také o tom, že nárok na takzvaný kompenzační bonus by měli mít i podnikatelé bez provozoven, jejichž činnost byla opatřeními omezena z alespoň 80 procent. Patří mezi ně podle lidovců někteří kadeřníci, kosmetičky, maséři nebo fotografové.

Horní komora rovněž schválila návrh, podle něhož by vláda měla doplatit obcím a krajům výpadek příjmů, o který byly připraveny v důsledku výplaty kompenzačních bonusů. Schillerová to odmítla, návrh je podle ní "nesplnitelný", neboť ve státním rozpočtu na to nejsou peníze.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Prezident Zeman označil holokaust za největší zločin lidských dějin

Prezident Miloš Zeman označil holokaust za největší zločin lidských dějin. Myslí, že jeho hlavním faktorem je závist vůči úspěšnějšímu národu nebo rase. Po zdrojích a faktorech holokaustu je podle něj nutné pátrat. Prezident to řekl v projevu na dnešním on-line česko-izraelském setkání, které se konalo u příležitosti dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti a které na Facebooku přenášelo ministerstvo zahraničí. Hlava státu zároveň uvedla, že Evropská unie je striktně pro Palestinu, která je proteroristická. Írán podle Zemana hovoří o vyhlazení Izraele z mapy, což považuje za jinou podobu holokaustu. Český překlad prezidentova projevu v angličtině na webu zveřejnil Hrad.

Zdroj: ČTK
Další zprávy