Vítězové horkého léta? Kdepak, většina koupališť zůstává ztrátová a závislá na pomoci obcí

David Kořínek
14. 10. 2015 17:50
Venkovní koupaliště zažila díky horkému létu rekordní sezonu. Přesto jich naprostá většina zůstává závislá na finanční pomoci měst a obcí. Ziskové jsou především biotopy, jejichž provozní náklady jsou nižší.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Michaela Hasíková/Economia

Praha – Letošní mimořádně horké léto přineslo i rekordní návštěvnost koupališť. I přesto naprostá většina těchto zařízení zůstala závislá na finanční pomoci ze strany měst a obcí. Vyplývá to z ankety online deníku Aktuálně.cz mezi jejich provozovateli.

„Stále platí, že příjmy z vlastní činnosti těchto zařízení jsou většinou dostatečné pouze na krytí provozních nákladů bez odpisů a krytí dluhové služby investičních úvěrů, ze kterých byly tyto projekty financovány,“ potvrzuje Jan Parýzek, ředitel odboru pro veřejnou správu v České spořitelně, která nyní financuje výstavbu téměř desítky aquaparků. „Existují různé modely krytí deficitu cash flow těchto projektů, většinou se však jedná o pravidelné příspěvky z rozpočtu města,“ dodává.

Více lidí, vyšší náklady

O téměř 30 tisíc vyšší návštěvnost oproti loňskému roku v srpnu zaznamenalo i ostravské koupaliště v Porubě. „Když si připomeneme loňskou sezonu, v níž byl například v srpnu jen jeden tropický den, musíme potvrdit, že letos nám to počasí vynahradilo několikanásobně,“ říká Hana Ryšánková, mluvčí společnosti Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy (Sareza), která koupaliště provozuje.

I tak musí město na provoz aquaparku přispívat. „Provoz našich koupališť nelze pokrýt pouze z prodeje vstupného. Koupaliště podobného charakteru většinou čerpají různé dotace, ať už z měst, obcí či EU. Záleží také na tom, jakou zvolí cenovou politiku. Jen ze vstupného je však uživit nelze,“ vysvětluje Ryšánková. Tržby ze vstupného jsou podle ní určené primárně na opravy a údržbu areálů, ne na pokrytí provozních nákladů.

Rekordy padaly i v Brně. Koupaliště Riviéra letos navštívilo přes 86 tisíc lidí, koupaliště v Zábrdovicích pak téměř 43 tisíc osob. „Oproti loňskému roku stoupla návštěvnost až o 40 procent,“ upřesňuje mluvčí společnosti Starez-sport Michaela Radimská. Připomíná, že za výrazný rozdíl může i loňské deštivé léto.

„Náklady na provoz tak velkých letních koupališť jsou vysoké a s tím, jak enormní byla návštěvnost, ještě stouply. Důvodem je větší počet plavčíků, ostrahy, pokladních, úklidu, vyšší náklady na úpravu a čistění vody nebo třeba vyšší spotřeba vody,“ vysvětluje Radimská. Brno loni dotovalo provoz více než z poloviny a nejinak tomu podle ní bude i letos.

Rekordní návštěvnost – přes 111 tisíc lidí – zaznamenalo letos také koupaliště Flošna v Hradci Králové. „Oproti průměrné roční návštěvnosti je to nárůst o čtvrtinu. V některých okamžicích muselo být koupaliště uzavřeno z důvodu plné kapacity,“ upřesňuje Jaroslava Bernhardová, ředitelka Správy nemovitostí Hradce Králové. Město na provoz koupaliště přispívá každoročně, loni poskytlo 2,1 milionu korun. „Letos to bude výrazně méně, přesná čísla budeme znát po konečné údržbě a zazimování areálu,“ říká Bernhardová.

Soběstačné biotopy

Lépe jsou na tom s hospodařením přírodní koupaliště. Například biotop Radotín letos navštívilo zhruba 45 tisíc lidí, což je třetinový nárůst návštěvnosti oproti předešlému roku. Náklady na provoz přitom koupaliště podle vedoucího Jana Baráka bez problému pokrylo.

Biotop Kovalovice letos navštívilo přes 18 tisíc lidí. „Obec na provoz nepřispívá. Je známo, že přírodní biotopy mají třetinové provozní náklady vůči chemickým bazénům,“ říká starosta obce Kovalovice Milan Blahák. Výnos ze vstupného a pronájmu občerstvení v biotopu letos obci přinesl přes 575 tisíc korun, které hravě pokryly provozní náklady ve výši necelého čtvrtmilionu korun. „Za devět let provozu jsme provoz nemuseli dotovat. Důležitý je výběr místa, dobré začlenění do okolní krajiny, velikost a zázemí včetně dostatečné kapacity parkovacích ploch. Zázemí každoročně dovybavujeme nebo opravujeme z výnosů ze vstupného,“ dodává Blahák.

Znatelně lepší výsledky hlásí i velké soukromé aquaparky. Čestlický Aquapalace Praha, největší „vodní park“ v Česku, navštívilo za červenec a srpen přes 220 tisíc lidí, což je zhruba o 15 procent více než před rokem. „Veškeré provozní náklady bez problémů pokrylo vstupné, nejsme dotováni z veřejných peněz. Kromě klasického koupání nabízíme i řadu relaxačních a wellness služeb, které přinášejí další zisky,“ vysvětluje mluvčí Jana Jarošová.

Solidně si vede také liberecký Aquapark Babylon. „Rozsáhlá modernizace, která bude pokračovat i v následujících letech, nicméně vyžaduje vyšší investice, které nelze pokrýt ze vstupného a které je třeba dotovat z ostatních sekcí komplexu,“ říká mluvčí Babylonu Michaela Vrbová. V posledních dvou letech tak aquapark hospodařil s mírnou ztrátou „Po výrazných investicích očekáváme zlepšení hospodářských výsledků v dalších letech,“ dodává Vrbová.

 

Právě se děje

Další zprávy