Čistá ropa poteče už za pár dní, tvrdí Kyjev. Český Unipetrol požádal stát o zápujčku

ČTK ČTK
Aktualizováno 26. 4. 2019 23:49
Ruská ropa normálně poteče jižní větví ropovodu Družba nejspíše "ke konci první květnové dekády". Uvedl to šéf ukrajinského podniku Ukrtransnafta Mykola Havrylenko po dnešním jednání se svými protějšky z Ruska, Běloruska a Polska v Minsku. Podle něj se podařilo nalézt technické řešení problému se znečištěnou ropou v Družbě. Na její jižní větev je napojeno i Slovensko a Česko, kam aktuálně žádná ruská ropa kvůli jejímu znečištění neteče.
Foto: Ludvík Hradilek

Místopředseda ruské vlády Dmitrij Kozak ve čtvrtek uvedl, že čistá ropa by se měla dostat na hranici s Běloruskem znovu v pondělí 29. dubna. Brzké řešení problému sliboval dnes v Minsku i náměstek ruského ministra energetiky Pavel Sorokin. O žádném konkrétním termínu ale nemluvil. Podle expertů potrvá několik dnů, než ropa z Ruska doteče do Česka.

Otázka kompenzací za ztráty, způsobené znečištěnou ropou, se v Minsku neřešila. Krize s dodávkami od druhého největšího exportéra ropy na světě začala poté, co Ukrajina a Bělorusko pozastavily přepravu ropovodem Družba s odvoláním na prudké zhoršení kvality ropy. Dovoz rovněž zastavilo Polsko, Německo, Slovensko, Česko i Maďarsko, jak dnes uvedla firma MOL.

Problém se objevil minulý týden, kdy nejmenovaný ruský producent surovinu kontaminoval vysokými dávkami organického chloridu, který se používá ke zvýšení produkce ropy. Před transportem je ale nutné ho z ropy odstranit, protože může poškodit rafinerie.

Ruské úřady vyšetřují "úmyslné znečištění ropy v ropovodu Družba" jako trestný čin, oznámil podle agentury Interfax mluvčí podniku Transněfť Igor Ďomin. Příslušné úkony podle něj provádějí vyšetřovatelé v kancelářích několika soukromých firem v Samaře. K znečištění došlo přes terminál v tomto městě, kde se odebírá ropa od několika malých výrobců, dodal mluvčí.

Kvůli kontaminaci a problémům s tím spojeným se nyní zvyšují ceny této suroviny ve světě. Ve čtvrtek se cena klíčové severomořské ropy Brent letos poprvé dostala nad 75 dolarů za barel.

Do Česka aktuálně ropovodem Družba neteče žádná ruská ropa kvůli jejímu znečištění organickým chloridem, řekl v pátek předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr.

Český petrochemický holding Unipetrol kvůli tomu požádal o zápůjčku ropy ze státních nouzových zásob, uvedl Švagr v České televizi. Litvínovská rafinerie, která patří Unipetrolu, má podle Švagra zásoby asi na sedm dnů. Situaci označil za vážnou a komplikovanou. Unipetrol již dříve uvedl, že je zajištěno nepřetržité zpracování ropy v českých rafineriích.

"Pokud do sedmi dnů nenaběhne běžný režim, tak jsou pouze dvě varianty. Buď se bude muset (litvínovská) rafinerie odstavit, anebo to bude řešení na vrub zásob hmotných rezerv," uvedl Švagr ještě před televizním prohlášením. V potrubí se podle něj nachází 250 000 až 300 000 tun kontaminované ropy.

Švagr dnes večer řekl ČT, že dostal od Unipetrolu pracovní znění dopisu, ve kterém holding žádá o zapůjčení ropy z nouzových zásob. O objemu zápůjčky bude správa rezerv jednat s holdingem v pondělí. Předseda Správy státních hmotných rezerv nepředpokládá, že se to dotkne koncových zákazníků.

Unipetrol v Česku provozuje ještě rafinerii v Kralupech nad Vltavou, ta ale zpracovává nízkosirné ropy přepravované do Česka z italského Terstu přes Ingolstadt ropovodem IKL, který byl uveden do provozu v lednu 1996.

Bratislavská rafinerie Slovnaft po zastavení dodávek ruské ropy uvedla, že je připravena využít vlastní zásoby, aby nebyly ohroženy dodávky paliva na trh. V rafinerii dnes začínají dříve naplánované revize zařízení, během kterých podnik zpracovává méně ropy a je předzásoben ropnými produkty. Náběh na plnou produkci očekává Slovnaft ve druhé polovině června.

S výpadky dodávek ropy prostřednictvím Družby jsou už z minulosti zkušenosti, a to zejména z 90. let. Přerušení dodávek přitom mělo nejrůznější příčiny - od požadavku SSSR na platbu ve volně směnitelné měně po spory mezi Ruskem a Ukrajinou o výši tranzitních poplatků. Potíže s dodávkami občas působilo i počasí.

 

Právě se děje

před 28 minutami

Roční výše příspěvku na podporované zdroje energie loni stagnovala na 45 miliardách

Roční výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie (POZE) loni v Česku činila 45,4 miliardy korun, stagnovala tak na podobné úrovni jako v roce 2019. Vyplývá to z dat, které na webu zveřejnil Operátor trhu s elektřinou (OTE). Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. Stát loni na dotaci přispěl 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu. Na kolik peněz přesně budou mít tyto zdroje v daný rok nárok, není stanoveno dopředu, záleží vždy na objemu výroby.

Většina podpory podle OTE loni tradičně mířila obnovitelným zdrojům energie, kterým bylo vyplaceno 43,2 miliardy korun, meziročně o 1,7 procenta více. Solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun, bioplynové stanice sedm miliard korun, biomasa 3,3 miliardy korun, vodní elektrárny skoro 2,5 miliardy korun a větrné zdroje 1,3 miliardy korun. Zbytek vyplacené podpory získaly zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), druhotné zdroje a teplo z obnovitelných zdrojů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy