Venezuela znárodnila továrnu General Motors včetně automobilů. Vše proběhlo bez vysvětlování

ČTK ČTK, Jan Matoušek
Aktualizováno 20. 4. 2017 12:56
Americká automobilka považuje kroky venezuelských úřadů za nelegální a hodlá se proti nim bránit. Venezuelské ministerstvo informací se zatím k záležitosti nevyjádřilo. K zabavení majetku největšího amerického výrobce automobilů dochází v době prohlubující se politické a ekonomické krize ve Venezuele.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Caracas - Venezuelské úřady převzaly kontrolu nad továrnou americké automobilky General Motors a zabavily její další majetek v zemi. Firma ve středu večer oznámila, že považuje tyto kroky za nelegální a hodlá se proti nim bránit. K zabavení majetku největšího amerického výrobce automobilů dochází v době prohlubující se politické a ekonomické krize ve Venezuele.

"Továrnu GMV (General Motors Venezolana) včera (v úterý, pozn. redakce) nečekaně převzaly úřady a zabránily jí v normálním provozu. Kromě toho byl firmě zabaven další majetek, včetně automobilů," citovala automobilku agentura Reuters. Firma dodala, že tento krok způsobí nevratnou újmu jí, jejím 2678 zaměstnancům, 79 dealerům i dodavatelům.

Venezuelské ministerstvo informací se zatím k záležitosti nevyjádřilo.

Nejedná se navíc o první převzetí továrny americké společnosti venezuelskou vládou. V roce 2014 úřady dočasně převzaly kontrolu nad dvěma závody výrobce čistících prostředků Clorox. Ten se kvůli ekonomické situaci rozhodl z jihoamerické země odejít, načež úřady, spolu se zaměstnanci, obě továrny zabraly. Reuters rovněž připomněl, že z dob vlády Huga Cháveze čelí Venezuela dvaceti arbitrážím za znárodňování.

Automobilový průmysl ve Venezuele zažívá v posledních letech hluboký propad, kvůli devizové regulaci mu chybějí suroviny a materiál a mnoho továren takřka nevyrábí. Za celý loňský rok vzniklo podle OICA ve všech venezuelských továrnách jen 2850 vozidel. To je meziroční pokles o téměř 85 procent.

Například Ford, lídr tamního trhu, zastavil loni v prosinci výrobu svých automobilů až do dubna. Za rok 2016 se pak v zemi, podle stránky Best selling cars blog, prodalo jen 3008 automobilů. Pro srovnání, v roce 2014 si nového majitele našlo 23 707 vozidel.

Zpráva o zabavení továrny americké automobilky přichází ve chvíli, kdy v zemi sílí protivládní protesty. Opozice viní socialistickou vládu prezidenta Nicoláse Madura ze špatné ekonomické situace země, která se potýká s hyperinflací nebo nedostatkem potravin. Ve středu byli v Caracasu zabiti dva protestující, od začátku dubna zemřelo demonstracích osm lidí.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Dálnice D1 na Benešovsku byla hodinu neprůjezdná, ve směru na Brno se srazila dvě auta

Dopravní nehoda u Trhového Štěpánova v úterý zhruba na hodinu zastavila provoz na dálnici D1 ve směru na Brno. Kvůli srážce nákladního a osobního auta byl přerušený provoz mezi sjezdem číslo 49 u Psářů a sjezdem číslo 56 u Soutic. Jeden člověk byl zraněn. Vyplynulo to z informací Národního dopravního informačního centra a krajských hasičů.

Nehoda na 56. kilometru uzavřela dálnici D1 kolem 6:30. Podle mluvčí středočeských hasičů Terezy Fliegerové narazilo osobní auto do nákladního. "Bylo tam nějaké lehčí zranění. Hasiči nikoho nevyprošťovali, ale poskytli předlékařské ošetření," uvedla Fliegerová. Provoz na dálnici byl podle Národního dopravního informačního centra obnoven kolem 07:30.

Hasiči na D1 na Benešovsku zasahovali v minulých dvou dnech kvůli tragické hromadné nehodě na 49. kilometru ve směru na Brno. Při nedělní havárii cisterny a čtyř osobních aut jeden řidič uhořel, deset lidí ošetřili záchranáři. Kvůli palmovému oleji, který vytekl z cisterny, tam stále platí výstraha na kluzkou vozovku a omezení rychlosti.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy