Ceny v Rusku po sankcích rostou, sliby Kremlu nepomohly

ČTK ČTK
19. 8. 2014 12:22
Zatím se zvyšují hlavně velkoobchodní ceny, ale podle ruského listu Kommersant již rostou i ceny potravin v obchodech.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Kyjev - Navzdory ujišťování Kremlu o tom, že sankce vyhlášené Ruskem proti západním státům neovlivní cenovou hladinu zboží na ruském trhu, začaly v Moskvě i v ruských regionech růst velkoobchodní ceny. Uvedl to dnes ruský list Kommersant.

Zatímco v hlavním městě se ceny zvýšily jen mírně, na Dálném východě podle listu zaznamenali skokový nárůst o desítky procent. V Přímořském kraji a na Sachalinu po zavedení ruských sankcí prudce stouply velkoobchodní ceny mléčných výrobků, masa, ovoce a zeleniny.

Růst cen zasáhl podle listu i maloobchod, ceny v obchodech se v průměru zvedly o tři procenta, u některých druhů zboží ale až o 60 procent.

Zima přinese zdražení mléka i masa

Ruská obchodní inspekce se snaží cenovou hladinu důsledně kontrolovat, ale v zásobování některými druhy potravin je situace obtížná, přiznává ruský tisk. Deník Vedomosti napsal, že produkce rybích konzerv je v Rusku z 95 procent závislá na dovozu suroviny z Norska. Tuto zemi ale Rusko vystavilo sankcím a dovozci se nyní údajně snaží dojednat dodávky z Argentiny nebo Chile.

V hlavním městě podle Kommersantu obchodní inspekce kontroluje ceny denně. Dramatický růst cen nebo nedostatek některých potravin kontroloři nezaznamenali. Od vyhlášení ruských sankcí se ale zvýšila cena masa dodávaného k druhotnému zpracování. Očekává se, že s blížící se zimou podraží mléko a mléčné výrobky.

Ruské ministerstvo obchodu podle Kommersantu zaznamenává případy, kdy se evropští vývozci snaží proniknout na ruský trh přes třetí země. Opakovaně prý bylo zjištěno, že turecké, srbské či dokonce zimbabwské potravinářské zboží dovezené z Běloruska pochází ve skutečnosti z Polska, Slovinska, Nizozemska nebo Litvy, tedy ze států EU vystavených sankcím.

Ruské banky zároveň pociťují nedostatek dolarů, protože sankce EU a USA jim zablokovaly přísun americké měny ze západních finančních trhů. Propad je údajně až desateronásobný, napsal dnes ruský list Izvestija.

Úvěry z Číny

Nové zdroje úvěrování hledají prý ruské firmy v Číně, zájem o čínské půjčky mají podle listu zejména státní energetické firmy Gazprom a Rosněfť. Objem půjček z tradičních zdrojů v Lucembursku, Nizozemsku nebo Británii se dramaticky propadá, v žebříčku naopak stoupá Japonsko. Podle ruských expertů byla změna orientace na asijské finanční trhy předvídatelná, uvádějí Izvestija.

Vztahy Ruska s USA a EU nekomplikuje jen Ukrajina, ale i kauza amerického azylanta Edwarda Snowdena či rozpory v názorech na řešení syrské krize. "Pokles přísunu dolarů z Evropy byl patrný už před sankcemi. Zájem o východní finanční trhy je pochopitelný, i když asijská nabídka je ve srovnání s tou západní menší," řekl ruskému listu finanční expert Nikolaj Kaščejev.

 

Právě se děje

Další zprávy