Vedro v práci: Kdy se musí krátit pracovní doba a kdo dostane od šéfa povinné pivo

Kateřina Hovorková ČTK Kateřina Hovorková, ČTK
25. 7. 2019 5:30
Když přijdou letní vedra, je fajn být zrovna na dovolené někde u vody. Řada lidí však musí přesto zamířit do práce, kde na ně často čekají nepříjemné chvilky. Firmy ovšem musí ze zákona práci v náročnějších podmínkách zaměstnancům kompenzovat. Na řadu opatření, na která mají lidé nárok, však zaměstnavatelé s oblibou zapomínají.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Shutterstock

"Podmínky, které musí pracovní prostředí splňovat za vysokých teplot, jsou zákonnými normami popsány poměrně komplikovaně," říká advokát Ondřej Preuss, zakladatel webu DostupnýAdvokát.cz.

Klíčové je nařízení vlády č. 361/2007, které stanovuje podmínky ochrany zdraví při práci. A podle něj si v zásadě každý zaměstnavatel posuzuje sám, jaké konkrétní podmínky v horku zaměstnancům vytvoří.

Každý typ práce je zařazen do jedné z takzvaných tříd podle toho, jak náročná je z hlediska výdeje energie. "Například kancelářská administrativní práce je v nejméně náročné kategorii, zatímco výkopové práce či práce v hlubinných dolech jsou v té nejvýše náročné. Jelikož není možné naprosto všechny typy práce vyjmenovat, je proto zařazení určité práce do určité třídy jen na posouzení zaměstnavatele. Do jaké kategorie by spadala práce hlídače iglú nebo polykače ohně, je samozřejmě diskutabilní," vyjmenovává s nadsázkou advokát Preuss. 

Také záleží na tom, zda jde o venkovní, nebo vnitřní pracoviště, jaký je způsob větrání, zda je prostředí klimatizováno. V klimatizované kanceláři tak úlevy od šéfa nečekejte. V nařízení jsou stanoveny maximální a minimální teploty pro práci. Pro nejnižší kategorii v případě, že pracoviště není klimatizováno, se jedná o rozmezí 20 až 27 stupňů Celsia. 

Tekutiny a přestávky

Pokud ale přijdou mimořádně teplé dny nad 30 stupňů, musí zaměstnavatel poskytnout určité kompenzace za práci v náročných podmínkách. Jsou to hlavně tekutiny a zkrácení pracovní doby formou častějších přestávek. 

"Je stanoveno, že maximální ztráta tekutin za osmihodinovou směnu je 1,25 litru. Jakmile je tato hodnota překročena a je dosaženo teplot uvedených v tabulkách v nařízení, je nutné poskytnout zaměstnancům ochranné nápoje. Takže pro kancelářské práce se musí v rozmezí teplot od 31 do 36 stupňů Celsia poskytovat nápoje v objemu od 0,9 až 2,7 litru. Jakmile teplota překročí 36 stupňů, je nutné přistoupit k bezpečnostním přestávkám opět vypočítávaným podle nařízení nebo střídání práce," dodává Preuss. 

Některé firmy ale nabízejí nad rámec povinností například osvěžující nápoje typu nealkoholického piva, umožňují práci z domova nebo pouštějí lidi dříve domů.

K tomu přistoupil v červnových vedrech například ústecký krajský soud. V budově soudu ze 70. let minulého století totiž chybí klimatizace, a tak předseda soudu vydal opatření, které upravilo pevnou část pracovní doby tak, aby zaměstnanci mohli odpoledne odcházet dřív.

Pivo i jiný dress code

ČTK udělala anketu mezi některými zaměstnavateli, kteří mají ve firmách teplotně náročné provozy. Poskytují minerálky, iontové nápoje i nealkoholické pivo a dodržují častější přestávky. Například v uničovské strojírensko-metalurgické společnosti Unex podle mluvčího firmy Borise Keky mají zaměstnanci v tepelně náročných provozech bezplatný přísun minerálek. Ve slévárenských provozech dostávají také nealkoholické pivo a mají častější přestávky. 

Slezské hutě ve vedrech zaměstnancům poskytují nápoje a hlavně v horkých provozech musí také pracovníci dělat častěji přestávky, které například v Nové huti tráví v klimatizovaných prostorech. "S náročností práce se limitní teplota pro poskytování ochranných nápojů snižuje. Zatímco techničtí pracovníci a úředníci mají nárok na ochranný nápoj při dosažení venkovní teploty 30 stupňů Celsia, manuálně pracující zaměstnanci už při 24 stupních," řekla ČTK mluvčí huti Liberty Ostrava Barbora Černá Dvořáková, podle níž dostávají pracovníci sypané nápoje s preparátem na ochranu imunity, které doplňují neperlivou nebo perlivou vodou.

V Třineckých železárnách, kde mají zaměstnanci v horku nárok na dvojnásobné množství ochranných nápojů než při běžném provozu, se nejvíce pijí minerálky. Loni náklady na ochranné nápoje přesáhly 13 milionů korun.

Někde nepomáhá ve velkých vedrech ani klimatizace. Firma Viscofan z Českých Budějovic, která vyrábí umělá střívka pro potravinářský průmysl, má klimatizovanou většinu provozů, a přesto se je ve vedrech nedaří vychladit na komfortní teplotu. Jejích 600 zaměstnanců teď proto dostává iontové nápoje, vitaminy a minerály. 

Opatření kvůli vedru dělá běžně i otrokovický výrobce pneumatik Continental Barum. V červnu, kdy dosahovaly teploty 40 stupňů, zajistil podnik na směny větší počet zaměstnanců - střídačů, aby měli standardní operátoři delší čas na přestávky.

Dělníci stavební skupiny Eurovia CS, kteří staví a opravují několik částí dálnic v ČR, se kvůli horku přes den více střídají a mají častěji kratší přestávky. Pracují vždy alespoň ve dvojicích, aby se navzájem hlídali, kdyby se některému z nich udělalo špatně. V horku jeden dělník na stavbě spotřebuje v průměru čtyři litry vody. 

Některé banky zase ve vedrech nehledí tolik na předepsaný dress code. Pokud zaměstnanci přizpůsobí v rozumné míře oblečení vlně veder, respektuje to například Česká spořitelna. Také v pojišťovně Allianz dress code v souvislosti s rtutí v teploměru nepředepisují. Spoléhají na zdravý rozum zaměstnanců.

Ani Komerční banka pravidla oblékání v bance nevnímá tak striktně jako v minulosti. Zaměstnanci nyní mají mnohem více volnosti ve výběru oblečení v závislosti na charakteru a náplni pracovního dne a právě třeba i s ohledem na počasí. Mluvčí České pojišťovny Ivana Buriánková zase zmínila v souvislosti s počasím možnost práce z domova.

 

Právě se děje

před 34 minutami

Vědci zkoumali tweety o klimatu, čtvrtinu vytvořili falešní "boti"

Za čtvrtinou příspěvků stály v průměrný den automatizované účty, neboli "boti". Takové je hlavní zjištění badatelů z americké Brownovy univerzity, kteří zkoumali miliony tweetů z roku 2017 na téma klimatických změn. Výsledná studie ještě nebyla zveřejněna, přístup k ní ale získal deník The Guardian. Ten na základě zjištění píše, že diskuse na Twitteru jsou "překrucovány armádou botů" ve prospěch popírání vědeckých poznatků.

Předmětem výzkumu bylo 6,5 milionů tweetů z více než měsíčného období kolem 1. června 2017, kdy americký prezident Donald Trump ohlásil odstoupení své země od pařížské klimatické dohody. Příspěvky o klimatických změnách pocházely od neautentických účtů. Ty neovládají běžní uživatelé, ale spíše software, jehož prostřednictvím může jediná osoba zadávat instrukce skupině profilů, které pak samostatně vytvářejí obsah nebo sdílejí a "lajkují" existující sdělení.

"Tato zjištění nasvědčují tomu, že mechanizovaní boti mají významný dopad při zvyšování dosahu odmítavých tvrzení o klimatické změně, včetně podpory pro Trumpovo odstoupení od pařížské dohody," cituje The Guardian z dosud nezveřejněné studie.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 34 minutami

Na SP v Rašnově bodoval z Čechů jen Koudelka, vyhrál Geiger

V závodě Světového poháru ve skocích na lyžích v Rašnově bodoval z Čechů pouze Roman Koudelka, který obsadil 27. místo. Viktor Polášek, Vojtěch Štursa ani Čestmír Kožíšek nepostoupili do druhého kola. Vyhrál Němec Karl Geiger, který na středním můstku jako jediný dosáhl hranice sta metrů.

Koudelka skočil v prvním kole 89 metrů a mezi bodovanou třicítku postoupil z 27. místa. Ve druhém si připsal o metr kratší pokus, ale v pořadí si nepohoršil. Polášek skončil osmatřicátý těsně před Štursou, Kožíšek obsadil 45. místo.

Geiger vedl už po prvním kole, ve druhém zopakoval stometrový pokus a druhého krajana Stephana Leyheho porazil o necelých šest bodů. Třetí místo obsadil lídr Světového poháru Rakušan Stefan Kraft, průběžně druhý Geiger stáhl jeho náskok na 118 bodů.

V Rašnově dosud v rámci SP skákaly pouze ženy. Muži se po dnešní premiéře v transylvánském areálu utkají o body i v sobotu.

Další zprávy