Ministryně před nedávnem navrhla seškrtat kvůli úsporám v rozpočtu desetinu pozic. Odboráři to kritizovali. Ministryně je nyní vyzvala, aby pomohli určit, kde by v resortech bylo možné stavy snižovat.
"Na méně než pět pracovníků připadá jeden představený. Je na posouzení, zda to nesvědčí o tom, že s nadsázkou máme příliš mnoho náčelníků a málo indiánů. Je na zvážení, zda potřebujeme takovouto strukturu," uvedla Schillerová. Podle ní je dvanáctiprocentní neobsazenost alarmující a přirozená by byla tři procenta volných pozic.
Podle Schillerové je možné úspory v rozpočtu hledat při revizi sociálních dávek, snížení provozních výdajů a seškrtání počtu zaměstnanců. Vyzvala dnes odboráře, aby pomohli poukázat na "nesmyslné agendy" či nevytíženost. Ekonomika je v dobré kondici a firmy hledají zaměstnance, soukromý sektor by proto propuštěné podle ministryně "byl schopen absorbovat".
Podle Schillerové musí jednotlivé resorty provést samy analýzu, bez kterých pozic se obejdou.
"Univerzální řešení od stolu nehledáme. Nikdy jsem ho nechtěla. Deset procent to může být pro jednu instituci v jednom roce, pro jiné během dvou či tří let," řekla ministryně odborářům. Podotkla, že je lepší provést optimalizaci nyní, než nutné škrty pak za krize.
Desetiprocentnímu snížení stavu se brání ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). "Nerozumím tomu, kde se objevilo číslo deset procent, z čeho vychází. Doufám, že nám to bude osvětleno, že nám bude poskytnuta nějaká analýza, proč ministerstvo financí navrhlo deset procent. Číslo pro mě není srozumitelné," řekla novinářům Maláčová.
Dodala, že už zrušila Fond dalšího vzdělávání, snížila počet ředitelů a vedoucích ve svém úřadu a snaží se hledat úspory ve výdajích na dávky.
Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČSMKOS) Josefa Středuly ministryně původní návrh na seškrtání desetiny míst zmírnila, když mluví o rozložení škrtů do několika let. Předák nesouhlasí s tím, že by odbory samy měly resortům hlásit místa ke zrušení.
"Ministryně financí si neuvědomuje znění zákonů. Ona by měla podle zákona odbory vyzvat k jednání. Speciálně snižování počtu zaměstnanců se musí s odbory projednat ještě před rozhodnutím zaměstnavatele," podotkl Středula.
Podle něj dvanáctiprocentní neobsazenost neukazuje ani tak na nepotřebnost pozic jako spíš na to, že se úřadům nedaří lidi v současnosti najít. Středula míní, že by se dala zrušit místa po omezení určitých činností či třeba po lidech, kteří odcházejí do penze. Jejich práce by se pak mohla přerozdělit, ostatním by se ale muselo přidat.
