


Ve Francii strávilo kvůli poruše 841 cestujících noc ve dvou rychlovlacích TGV na trase z Paříže do Lyonu. Rychlovlaky společnosti Trenitalia v pátek večer vyrazily z metropole, načež uvízly na trati. V cestě mohly pokračovat až v sobotu kolem půl desáté ráno.

Nikdo nebyl evakuován a cesta mezi francouzskými městy, která za běžných okolností trvá kolem dvou a půl hodiny, se protáhla na téměř 16 hodin. Píše o tom deník Le Figaro s odvoláním na prefekturu departmentu Côte-d'Or.
K poruše došlo v pátek kolem 23:45. Pracovníci prefektury departmentů l'Yonne a Côte-d'Or cestujícím rozdávali vodu, zatímco technické týmy usilovaly o obnovení provozu. To se podařilo až v sobotu ráno. Na místě byly také četníci.
Trenitalia příjezd vlaků do cílové destinace oznámila na sociální síti X, kde se cestujícím omluvila za nepříjemný zážitek. Někteří z nich podle ní v Lyonu obdrželi lékařskou péči.
Podle prefektury Côte d'Or má incident dopad na železniční provoz a způsobuje zpoždění některých vlaků v regionu.



Jedna devadesátiletá žena chodila doma ve svetru a tvrdila, že venku rozhodně nemůže být 35 stupňů. Jiní senioři byli nezvykle unavení, přestávali jíst a pili méně než obvykle. „Přehřátí kolikrát ani nevnímají,“ říká ředitelka terénní pečovatelské služby Hana Janů. Zkušenost z Nového Města na Moravě ukazuje problém, který podle odborníků během vln veder ohrožuje miliony lidí v Evropě.



Janovský soud udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zahynulo 43 lidí. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l´Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal 12 let vězení. V procesu je více než 50 obžalovaných a soud nyní čte své rozhodnutí, píší agentury.



Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom ve čtvrtek informovala Evropská komise (EK).



Izrael se několik let snažil získat íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda jako informátora a později ho dokonce plánoval dosadit do čela země v případě, že by režim v Teheránu padl. V pondělí to napsal deník The New York Times s tím, že Ahmadínežád kvůli opletačkám s agenty Mossadu skončil v domácím vězení pod dohledem Íránských revolučních gard.



Peking oznámil, že český občan zadržovaný v Číně je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.