V řecké hře je škrtání dluhů. Kdo by zaplatil ztráty?

Tereza Holanová Tereza Holanová
26. 1. 2015 18:45
Většinu peněz dluží řecká vláda zemím eurozóny. Pokud by se nový kabinet rozhodl, že peníze evropským věřitelům nezaplatí, polovina ztrát padne na Německo a Francii.
Euro. Ilustrační foto
Euro. Ilustrační foto | Foto: Reuters

Atény - Pokud by nově zvolená levicová vláda v Řecku odmítla splácet půjčky, přijdou o peníze hlavně země eurozóny.

Takzvaný Evropský nástroj finanční stability (ESFS) neboli euroval totiž půjčil tamní vládě 141,9 miliardy eur, což je 44 procent celkového řeckého dluhu. Největší ztráty by přitom padly na Německo a Francii.

Koalice radikální levice (Syriza), která v Řecku v neděli vyhrála parlamentní volby, slíbila voličům "konec diktátu z ciziny". Kromě toho, že chce zastavit tvrdé rozpočtové úspory, má v plánu usilovat o odpuštění řeckého vládního dluhu. Ten se loni pohyboval na 175 procentech tamního HDP.

Online deník Aktuálně.cz zmapoval, komu nyní Řecko nejvíce dluží a jak by si země v eurozóně podělily ztráty.

Čtyřicet miliard pro Německo

Celkový dluh řecké vlády činí podle tamního ministerstva financí 321,7 miliardy eur. Z toho 220 miliard získalo Řecko od mezinárodních institucí v rámci "mechanismu finanční podpory". Většina peněz přitom pochází od zemí eurozóny.

"Pokud by se Syriza rozhodla tyto peníze škrtnout, tak by se začaly uplatňovat garance v rámci EFSF," uvádí analytik X-Trade Brokers Kamil Boros.

Co to znamená? Členské státy by musely poslat do eurovalu chybějící hotovost. Jestliže by se tedy vláda rozhodla snížit dluh o polovinu, tak by země poslaly do eurovalu 71 miliard eur plus peníze na úroky. Pokud by Syriza "zrušila" celý současný dluh u EFSF, šlo by logicky o dvojnásobek.

Nejvyšší částkou by pak muselo přispět Německo, které ručí za 29,07 procenta závazků. To by činilo 41,25 miliardy eur. Druhá by byla Francie s podílem 21,83 procenta, na kterou by tak připadalo 30,98 miliardy eur.

O kolik peněz by jednotlivé země nyní přišly:

Země Částka
1) Německo 41,25 mld. EUR
2) Francie 30,98 mld. EUR
3) Itálie 27,22 mld. EUR
4) Španělsko 18,09 mld. EUR
5) Nizozemsko 8,68 mld. EUR
6) Belgie 5,28 mld. EUR
7) Rakousko 4,24 mld. EUR
8) Finsko 2,72 mld. EUR
9) Slovensko 1,5 mld. EUR
10) Slovinsko 0,72 mld. EUR
11 - 12) Estonsko 0,38 mld. EUR
11 - 12) Lucembursko 0,38 mld. EUR
13) Kypr 0,3 mld. EUR
14) Malta 0,14 mld. EUR

Zdroj: EFSF

Hrubý dluh zemí eurozóny by se po této operaci nezvýšil – Eurostat do něj uvedené garance již započítává. "Na druhou stranu se ale dosavadní očekávání, že až Řecko vše splatí, tak dluh klesne, rozplynou," dodává Boros.

Druhým největším věřitelem Řecka jsou rovněž země eurozóny. Z těch podle studie Katolické univerzity v Lille půjčily Řecku nejvíce opět Německo (15,2 miliard eur), Francie (11,4 miliardy eur) a Itálie (10 miliard eur).

Následuje Mezinárodní měnový fond (MMF) s pohledávkou 32 miliard eur. Uvedené údaje pocházejí z července nebo srpna 2014, novější čísla zatím jednotlivé instituce nezveřejnily.

Přímo Boros vyčíslil současný řecký veřejný dluh následně: 

Věřitel Dlužná částka
EFSF 142 mld. EUR
Země eurozóny 53 mld. EUR
Finanční sektor 30 mld. EUR
Evropská centrální banka 27 mld. EUR
MMF 24 mld. EUR

Zdroj: X-Trade Brokers

Do dluhu finančního sektoru, který je v tabulce uveden, patří mimo jiné i peníze od soukromých investorů.

"Většina z nich je dědictvím dobrovolné výměny dluhopisů z roku 2012," vysvětluje Boros. Odkazuje tak na program, v rámci kterého přes 85 procent věřitelů vyměnilo dluhopisy řecké vlády za cenné papíry s nižší hodnotou. Hodnota řeckého dluhu se tak tehdy snížila téměř o třetinu.

Řecko je příkladem země, kde se ukazuje, že pouhé škrty nefungují a je načase zkusit něco nového, tvrdí komentátorka HN Julie Hrstková.
Řecko je příkladem země, kde se ukazuje, že pouhé škrty nefungují a je načase zkusit něco nového, tvrdí komentátorka HN Julie Hrstková. | Video: Blahoslav Baťa

Analytici si drží optimismus

Podle Borose by Syriza případně "škrtla" dluhy u EFSF a eurozóny. Dluh MMF by splatila vzhledem k tomu, že je fond nadřazený věřitel a že jde ve srovnání s dluhem v Evropě o menší částku. Stejně tak nejspíš nebude chtít poškodit domácí věřitele, protože by tím ublížila řeckému trhu.

Další analytici jsou ale zatím přesvědčeni, že k podobně radikálnímu scénáři, jako je "škrtnutí dluhů", vůbec nedojde. Pravděpodobnější podle nich je, že se vláda dohodne na prodloužení splatnosti půjček nebo na snížení úrokových sazeb.

"Bez ohledu na předvolební rétoriku očekávám jen kosmetické změny v podmínkách splácení řeckého dluhu a žádnou změnu v jeho nominální výši," prohlásil pro ČTK například ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Největší dlužník

Celý dluh řecké vlády měl ke konci září 2014 průměrnou dobu splatnosti šestnáct a půl roku. Delší než pětiletou splatnost mělo 78,9 procenta půjček v hodnotě 252 miliard eur. Konkrétně peníze z EFSF jsou splatné mezi lety 2032 až 2054.

Struktura řeckého vládního dluhu k 30. 9. 2014:

Dluh Podíl Částka
Krátkodobý (do 1 roku) 11,1 % 35,71 mld. EUR
Střednědobý (1 rok až 5 let) 10,6 % 33,97 mld. EUR
Dlouhodobý (splatnost nad 5 let) 78,3 % 252,05 mld. EUR

Zdroj: Řecké ministerstvo financí

Jen v první polovině loňského roku získala země z eurovalu 8,3 miliardy eur. Celkově to za posledních pět let bylo již zmíněných 141,9 miliardy eur.

Tato částka je přitom výrazně vyšší, než EFSF poskytl od svého založení v roce 2010 zbylým dvěma dlužníkům, Portugalsku a Irsku. První země dluží 26 miliard eur a druhá 17,7 miliardy eur.

Problém se objevil před pěti lety

Dluhové problémy v Řecku začaly eurozónu pálit na přelomu let 2009 a 2010. Na jaře 2010 schválily Evropská centrální banka, Evropská komise a MMF první záchranný program. V rámci něj dostalo Řecko v celkem šesti tranších 73 miliardy eur, z toho 52,9 miliardy od zemí eurozóny a 20,1 miliardy eur od MMF.

Tyto peníze země použila na uspokojení nejdůležitějších věřitelů, mezi nimiž byly zastoupené hlavně německé a francouzské banky. Podle organizace CADTM, která se zaměřuje na zadluženost ve světě, vlastnily v roce 2009 komerční banky ze sedmi zemí EU 80 procent řeckého dluhu. Druhý program, kterého se již účastní EFSF, odstartoval v březnu 2012.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

České basketbalistky zahájily boje o ME výhrou v Itálii

České basketbalistky vstoupily do kvalifikace o postup na mistrovství Evropy 2021 vítězstvím 62:52 na palubovce favorita skupiny Itálie. Další zápas čeká výběr trenéra Štefana Svitka v neděli, kdy v pražské hale Královka nastoupí proti Rumunsku.

Nejlepší střelkyní hostujícího celku byla v Cagliari s 15 body Julia Reisingerová, 11 bodů přidala Kia Vaughnová a český tým tak úspěšně vykročil za čtrnáctou účastí na mistrovství Evropy za sebou. Na šampionát postoupí vítězové devíti kvalifikačních skupin a pět nejlepších celků z druhých míst.

Kvalifikace basketbalistek o postup na mistrovství Evropy 2021 - skupina D:

Itálie - ČR 52:62 (19:16, 29:33, 41:44)

Nejvíce bodů: Zandalasiniová 16, Dottová 13, Bestagnová 10 - Reisingerová 15, Vaughnová 11, Elhotová 9. Fauly: 14:16. Trestné hody: 13/6 - 8/7. Trojky: 4:3. Doskoky: 35:47.

Rumunsko - Dánsko 70:55 (39:29).

Další zprávy