Pandemie, kvůli které se prakticky zastavil cestovní ruch, způsobila problémy nejen v samotném cestovním ruchu, který zaměstnává asi 250 000 lidí. Pokud přičteme návazné obory jako jsou pekaři či prádelny, na které koronavirus a související vládní opatření dopadají nepřímo, dostaneme se podle Hergeta na mnohem vyšší počet. Zda se pracovní místa podaří udržet, bude podle něj záležet na tom, jak dopadne druhá vlna nákazy.
"Pevně věřím tomu, že podnikatelé najdou odvahu pokračovat dál, že stát jim pomůže a pomáhá, a že se nám povede společnými silami přežít," řekl. Vakcína nebo jasná pravidla pro cestování by měla napříště zamezit úplným uzavřením oborů.
S největší ztrátou se podle Hergeta potýkají velká města, nejvíce Praha, kde je propad o 80 procent. Naopak lépe jsou na tom například Jeseníky nebo Vysočina.
Velkým problémem je výpadek kongresového cestovního ruchu, který přinášel značné finanční prostředky, a to nejen v útratách za účastníky, ale i samotných účastníků. Podle CzechTourism zahraniční kongresový turista utratil v Praze za den 5756 korun, běžný turista 3300 korun. Velké lékařské kongresy či podnikatelské akce chybějí právě především ve velkých městech. Podle Hergeta bude dlouho trvat, než se podaří stav vrátit na předkrizovou úroveň.
Spotřeba zahraničních turistů v ČR loni činila 124 miliard, letos se propadne o 77 procent na 28 miliard korun. V případě domácích turistů se v letošním roce předpokládá pokles spotřeby o 26 procent na 67 miliard korun. Ostatní cestovní ruch jako služební cesty, výletníci či tranzit se propadne o 52 procent na 41 miliard korun. Cestovní ruch loni tvořil tři procenta z hrubého domácího produktu ČR.
Video: Machu Picchu se otevřelo jedinému turistovi. Japonec v Peru čekal sedm měsíců
