Jak se žije v Česku? Žebříček porovnal tuzemsko z různých pohledů, výsledek překvapil

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
20. 9. 2018 10:00
Žebříček porovnávající stav společenského a ekonomického rozvoje a úrovně životního prostředí zveřejnila společnost Deloitte. Výsledek Česka překvapil.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Praha - Česko se v kvalitě života letos umístilo v mezinárodním srovnání na 26. místě - tedy s náskokem před Slovenskem či Polskem. Oproti loňsku si v žebříčku, který vychází z údajů o stavu společenského a ekonomického rozvoje a úrovně životního prostředí, sice kvůli odlišné metodologii pohoršilo o čtyři místa, bodově je na tom ale lépe. Získalo 84,66 bodu ze sta, zatímco před rokem mělo 84,22 bodu.

Výsledky zveřejnila společnosti Deloitte, která index každoročně sestavuje s neziskovou organizací Social Progress Imperative. Ze 146 srovnávaných zemí je na tom nejlépe Norsko a nejhůře Středoafrická republika.

Sestavovaný Index společenského rozvoje hodnotí země v desítkách různých kategorií. Česko se v něm řadí těsně za USA a z nových zemí EU je na tom lépe jen Slovinsko na 22. místě. Polsko skončilo dvaatřicáté a Slovensko ještě o tři pozice níže. Trojici zemí s nejvyšším skóre vedle Norska tvoří Island a Švýcarsko. Středoafrickou republiku na posledních třech příčkách doplňují Čad a Afghánistán.

Česko je na tom dlouhodobě nejlépe se základními lidskými potřebami, konkrétně s výživou a základní lékařskou péčí, úrovní pitné vody a hygieny a přístřeším. Výrazně se však v zemi zhoršila úroveň osobní bezpečnosti a přístupu k vyššímu vzdělání. Naopak mírné zlepšení zaznamenali autoři indexu ohledně úrovně tolerance a začleňování, lidských práv i osobní svobody.

Česko si polepšilo také ekonomicky. Hrubý domácí produkt na obyvatele s ohledem na paritu kupní síly se zvýšil od loňska o 958 dolarů (zhruba 20 900 Kč) na 31 339 dolarů (v přepočtu asi 683 300 korun).

K horšímu umístění Česka v žebříčku tak podle Deloitte spíš přispělo to, že v indexu, který porovnával o 18 zemí více než loni, mimo jiné přibyly Lucembursko a Singapur a některé další země zvýšily své skóre výrazněji.

"Posun v některých ukazatelích souvisel se změnami metodologie, například zahrnutím ukazatele finanční dostupnosti bydlení, v jiných se jednalo o mírné posuny ve veřejném mínění. Například ukazatel vnímané kriminality se zhoršil o jeden stupeň z pěti, ačkoliv policejní statistiky žádnou podstatnou změnu nezaznamenaly," uvedl k výsledkům indexu prezident Deloitte ČR Josef Kotrba.

Index společenského rozvoje 2018

Země
  1. Norsko
  2. Island
  3. Švýcarsko
  4. Dánsko
  5. Finsko
  6. Japonsko
  7. Nizozemsko
  8. Lucembursko
  9. Německo
 10. Nový Zéland
 22. Slovinsko
 26. Česká republika
 32. Polsko
 35. Slovensko
 36. Maďarsko
 87. Čína
144. Afghánistán
145. Čad
146. Středoafrická republika

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 minutami

Německá CDU zahájila sjezd, zvolí na něm nového předsedu

Německá vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové zahájila druhý a zároveň závěrečný den volebního sjezdu, na kterém vybere nového předsedu, který se bude moci ucházet o kancléřskou kandidaturu. Delegáti, kteří se kvůli pandemii nemoci covid-19 sešli on-line, vybírají z trojice uchazečů. Dosluhující šéfka CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová o funkci neusiluje a svůj post dala loni v únoru k dispozici.

Za favorita průzkumy mezi straníky označují někdejšího šéfa poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze, příslušníka konzervativního křídla, za kterým následují s mírným odstupem liberální ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet a šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen. Kdo z nich ale opravdu usedne do předsednického křesla, rozhodne 1001 delegátů.

Kandidáti na stranického předsedu se nejprve straníkům představí a poté budou odpovídat na případné dotazy, okolo 11:00 bude následovat volba. Pokud žádný z trojice nezíská více než 50 procent hlasů, bude se konat druhé kolo. Výsledek by mohl být znám ještě před polednem.

Ačkoli jméno nového předsedy bude jasné již dnes, oficiálně bude potvrzeno až v pátek 22. ledna. Delegáti totiž z právních důvodů musí svou elektronickou volbu potvrdit korespondenčně.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Americký ministr zdravotnictví rezignoval kvůli útoku Trumpovců na Kapitol

Rezignaci podal v pátek ministr zdravotnictví Spojených států Alex Azar. Svůj krok zdůvodnil násilným útokem stoupenců amerického prezidenta Donalda Trumpa na americký Kongres z minulého týdne. Informovala o tom televize CNN. Azar podle ní zůstane ve funkci do 20. ledna, tedy do inaugurace nového prezidenta Joea Bidena.

Sídlo amerického Kongresu minulý týden během schůze k volebním výsledkům napadl dav Trumpových stoupenců, přičemž výtržnostem výrazně přispěl sám prezident. Šéf Bílého domu soustavně šířil nepravdivé a nepodložené informace o průběhu a výsledku voleb, na mítincích i na sociálních sítích burcoval své voliče a jen těsně před vypuknutím nepokojů své příznivce vyzval k pochodu na Kapitol. V důsledku nastalého chaosu zemřelo pět lidí.

V reakci na středeční události na Kapitolu již oznámili odchod z Trumpova vládního týmu ministryně školství Betsy DeVosová, ministryně dopravy Elaine Chaová nebo ministr vnitřní bezpečnosti Chad Wolf. Rezignaci podali například i náměstek bezpečnostního poradce Bílého domu Matt Pottinger či bývalý personální šéf Bílého domu Mick Mulvaney, který nyní působil jako zvláštní zmocněnec USA v Severním Irsku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy