Mimořádná zpráva

Musíme seškrtat důchody, říká řecký expert. Uprchlíci nesmějí být záminkou pro zastavení reforem

Tereza Holanová Tereza Holanová
1. 3. 2016 19:10
Reformy musí v Řecku pokračovat bez ohledu na zesilující příliv běženců do této jedenáctimilionové země. "Pokud se řecká ekonomika nestabilizuje, pak tato malá země nebude schopná držet na svém území větší množství uprchlíků. Dříve nebo později by nastal ekonomický kolaps," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz profesor Nikos Hlepas, který přednáší na Národní a Kapodistriasově univerzitě v Aténách. Součástí reforem by měl být i "maximální možný důchod" ve výši 1000 eur nebo návrat "předčasných důchodců" do práce. Aby byla tamní ekonomika udržitelná, tak by bylo také třeba seškrtat nejméně polovinu řeckého dluhu. Samotný odpis dluhu ale podle Hlepase zemi zvládnout migrační krizi nepomůže.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Aktuálně.cz: Mezinárodní měnový fond varoval, že Řecko může v dalších týdnech zbankrotovat. Je ta hrozba reálná?

Nikos Hlepas
Nikos Hlepas | Foto: Nikos Hlepas

Nikos Hlepas: Vzhledem k tomu, že příští peníze ze záchranného programu dostaneme až ve chvíli, kdy věřitelé schválí naše dosavadní reformy, tu v dubnu určité riziko bude. Splátky v březnu by vláda pravděpodobně zvládla i v případě, že by další část půjčky ještě nedostala. Přestože kvůli recesi klesají rozpočtové příjmy.

A.cz: Souhlasíte s názorem, že kvůli zesilující uprchlické krizi, ve které hraje vaše země jakožto "vstupní brána do Evropy" důležitou roli, bude eurozóna ochotná Řecku ustoupit? Například pokud jde právě o požadavky na reformy.

Vypadá to, že se řecká vláda bude snažit "vyměnit" dohodu o řešení uprchlické krize za odpuštění části dluhu. Pokud by ale uprchlická krize měla být záminkou pro zastavení reforem, tak nám to nijak nepomůže. Podobná dohoda by byla hloupá. Pokud se řecká ekonomika nestabilizuje a nezačne se s reformami, pak tato malá země nebude schopná držet na svém území větší množství uprchlíků. Dříve nebo později by nastal ekonomický kolaps.

Nejsme v pozici, kdy bychom dlouhodobě mohli pečovat o stovky tisíc uprchlíků. Řecká populace už sedm let trpí krizí nevídaných rozměrů, žijí tu tisíce bezdomovců a "nově zchudlých" Řeků. Zaměstnanci přišli o 30 až 35 procent svých příjmů a je tu více než milion nezaměstnaných.

A.cz: Takže pokud do podobně špatné ekonomické situace přibudou uprchlíci, už by to na obyčejné lidi mohlo být "moc"?

Zatím Řekové zůstávají pozoruhodně klidní. Nevím ale, co se stane, až počet běženců i problémů v dalších měsících drasticky vzroste. Představte si, co se stane, když se v Řecku, kde je už teď bez práce zhruba čtvrtina populace, objeví několik set tisíc nezaměstnaných. Pokračoval by tlak na snižování mezd a na zhoršení pracovních podmínek. Náš veřejný zdravotní systém je kvůli ekonomické krizi už teď na hranici kolapsu a lékařskou péči potřebuje i spousta uprchlíků.

Nejjednodušší ze všeho by tak pravděpodobně bylo zajistit vzdělání a ubytování běženců.

A.cz: Proč zrovna toto?

Kvůli demografickému poklesu v době krize bude spousta volných míst ve školách. A vzhledem k tomu, že v posledních letech ze země imigroval zhruba půlmilion Řeků, jsou tu extrémně nízké ceny bydlení.

A.cz: Myslíte si, že by se zvládáním migrační krize nepomohl ani například výrazný odpis řeckého dluhu?

To s uprchlickou krizí nijak nesouvisí, seškrtání dluhu nevytvoří efektivní státní správu. Doteď příliv migrantů řešily pouze řecké ozbrojené složky, nevládní organizace a někteří místní politici, uprchlické tábory teď staví armáda. Státní úřady by to v takto krátkém čase nezvládly.

Tisíce migrantů uvízly v řecké Idomeni poté, co je Makedonie odmítá pustit na své území. Policie proti frustrovaným lidem použila slzný plyn.
1:28
Tisíce migrantů uvízly v řecké Idomeni poté, co je Makedonie odmítá pustit na své území. Policie proti frustrovaným lidem použila slzný plyn. | Video: Radio Free Europe/Radio Liberty

A.cz: Když už mluvíme o škrtu řeckého dluhu, jakou část by museli věřitelé Řecku odpustit, aby byla vaše ekonomika udržitelná?

Předpokládám, že polovinu nebo i více. Řecká vláda sní o tom, že by odpis dluhu měl být podobný, jakého se dočkalo Německo po druhé světové válce (Německu byla v roce 1953 odpuštěna polovina existujícího dluhu, pozn. red.), to ale nikdy nebude přijatelné pro další zadlužené členy Evropské unie.

Důchod by neměl být vyšší než tisíc eur

A.cz: Už jsme mluvili o tom, že k hlavním požadavkům věřitelů patří reforma řeckého důchodového systému. Souhlasíte s tím, že je nezbytná?

Radikální penzijní reformě se řecká vláda vyhnout nemůže. Důchodový systém v Řecku je příliš drahý a nebude udržitelný ani v případě, že by se naše ekonomika vzpamatovala a zvýšila se míra porodnosti. Očekává se, že příští rok dáme na náš důchodový systém jen o něco méně než dvacet procent hrubého domácího produktu, což je mimochodem nejvíce mezi zeměmi OECD. Nezbývají nám tak peníze na investice, na podporu mladých lidí a nezaměstnaných.

A.cz: Jak by měla tato radikální penzijní reforma vypadat?

Minimální věk odchodu do důchodu by pro všechny měl být 67 let, s výjimkou zaměstnanců, kteří pracují v náročných podmínkách, například v dolech nebo na stavbách. Žádný důchod by neměl přesáhnout tisíc eur měsíčně a mladí důchodci, kterým je méně než 62 let, by měli dostat na výběr. Buď se vrátí zpět do práce, hlavně ve veřejném sektoru, kde je kvůli těmto předčasným odchodům do důchodu nedostatek zaměstnanců, nebo budou dostávat velmi nízké, minimální penze.

A.cz: Předpokládám, že nejbolestivější by pro Řeky bylo škrtání důchodů, ke kterému došlo v posledních šesti letech už několikrát. Je zde podle vás ještě prostor pro další snížení?

V řeckém důchodovém systému panuje obrovská nerovnost, pravděpodobně je to nejméně spravedlivý penzijní systém ve světě. Věřím, že velké škrty jsou možné ještě v případě bohatých důchodců a těch, kteří přestali pracovat předčasně - což je téměř třetina všech důchodců. Malé důchody pod 450 eur měsíčně už se ale vzhledem k životním nákladům v Řecku nesmí snižovat.

A.cz: O kolik procent by bylo možné seškrtat ty vysoké důchody?

Jak už jsem zmínil, horní limit tisíc eur by byl přiměřený. Pro některé zaměstnance by to znamenalo, že by přišli o dvě třetiny nebo dokonce větší část svých současných důchodů. Mělo by k tomu ale dojít i kvůli spravedlnosti a solidaritě. Soudci, poslanci a bývalí zaměstnanci státních podniků dostávají skutečně provokativní důchody, pokud je srovnáte s důchody lidí, kteří mnoho let tvrdě pracují v soukromém sektoru.

Hlavní problém jsou turečtí pašeráci

A.cz: Jak teď Řekové vnímají Německo? V létě, když eskalovala dluhová krize, se objevovaly desítky posměšných nebo urážlivých karikatur tamních politiků. Změnilo se to nějak?

Řecká média teď Německo chválí za "humanitární a hluboce evropský přístup". V létě to pro nás bylo poměrně překvapivé, když kancléřka Angela Merkelová oznámila, že je Německo ochotné přijmout milion uprchlíků. Na druhou stranu se tu samozřejmě ozývají hlasy, které Merkelovou i řeckou levicovou vládu kritizují za "vysílání špatných signálů a podporu ilegálních migrantů a pašeráků".

A.cz: Jak by měla vypadat evropská podpora, aby Řecko uprchlickou krizi zvládalo lépe? Zatím jsme došli k závěru, že škrt dluhu ani odpuštění reforem nestačí.

Nejdůležitější je hlídání hranice mezi řeckými ostrovy a tureckým pobřežím, protože Turecko se nijak vážně nesnaží zastavit pašeráky a bránit nelegální imigraci do Evropy. To má samozřejmě svůj důvod, za plavbu z Turecka na řecké ostrovy jsou běženci ochotni platit až dva tisíce dolarů za osobu, v obchodech, které se nacházejí na celém tureckém pobřeží, si nakupují neuvěřitelně drahé a často vadné záchranné vesty. Takže ve zkratce, vznikl tu nový ekonomický sektor, který přináší různým skupinám miliardové zisky.

A.cz: Teď mluvíte o Turecku?

Pašeráci jsou i v Řecku a na Balkánské trase, například v Makedonii, Srbsku, Chorvatsku. Zdaleka největší část tohoto byznysu se ale odehrává v Turecku, loni naše pobřežní hlídky zatkly více než pět set tureckých pašeráků. Pokud jde o Řecko, tak pašeráci působí hlavně ve vnitrozemí a organizují přepravu z přístavu Piraeus k severním hranicím. Ceny, které jim uprchlíci platí, jsou ale výrazně nižší. Běženci už nemají strach, vědí, že jsou na území Evropské unie, takže platí jen něco za přepravu, ale obvykle už ne za ochranu nebo úplatky.

I po atentátech v Paříži stoupá počet člunů s uprchlíky, které směřují z Turecka na řecký ostrov Lesbos, a to díky tureckým pašerákům lidí. Fotograf Jan Šibík o tom natočil reportáž. | Video: Jan Šibík
 

Právě se děje

před 46 minutami

Situace s Ázerbájdžánem se vyostřuje, arménský premiér chce ruské pohraničníky na hranicích

Arménský premiér Nikol Pašinjan navrhl zřídit stanoviště ruských pohraničníků podél arménsko-ázerbájdžánských hranic, kde neustávají incidenty. Uvedla to ve čtvrtek ruská agentura TASS.

"Situace podél arménsko-ázerbájdžánských hranic se nestabilizovala, nehledě na úsilí arménské vlády a mezinárodního společenství. Ázerbájdžán pokračuje v agresivní rétorice a počínání, přičemž ignoruje návrhy mezinárodního společenství na řešení vzniklé situace," řekl Pašinjan na zasedání vlády.

Ve středu se na hranicích odehrála jedna z nejintenzivnějších přestřelek, Baku následně hlásilo dva zraněné vojáky, Jerevan tři zabité a pět raněných vojáků. Týž den obě znepřátelené strany přistoupily na ruský návrh na příměří. Ve čtvrtek se ale obě strany vzájemně obvinily z nového ostřelování. Neklid na hranicích panuje od poloviny května, kdy Jerevan obvinil ázerbájdžánské vojáky ze snahy "korigovat" průběh hranice.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 56 minutami

Volkswagen má rekordní pololetní zisk, chce vyrábět více elektromobilů než Tesla

Německý automobilový koncern Volkswagen vykázal v pololetí rekordní provozní zisk 11,4 miliardy eur (291 miliard korun). Ve stejném období roku 2019, tedy před pandemií, byl provozní zisk deset miliard eur, což byl do té doby rekord. Firma zároveň zvýšila celoroční prognózu. Výhled provozní návratnosti tržeb za celý letošní rok zvedla o 0,5 procentního bodu na šest až 7,5 procenta. Firma, jejíž součástí je i česká automobilka Škoda Auto, to uvedla ve svém čtvrtečním sdělení. 

Největší podíl na výsledku měly prémiové firemní značky a divize finančních služeb, které vykázaly růst ve dvojmístných číslech. "Udržujeme vysoké tempo, a to jak z hlediska provozního, tak strategického," uvedl šéf společnosti Herbert Diess. Dodal, že pokrok zaznamenala také divize elektromobilů. Diess by chtěl, aby Volkswagen v polovině desetiletí předstihl na pozici největšího výrobce elektromobilů na světě americkou společnost Tesla.

Automobilku Volkswagen, podobně jako i další výrobce aut, na jaře zasáhl nedostatek polovodičů. Firma upozornila, že by se to mohlo projevit v nižších dodávkách. Loni Volkswagen dodal 9,3 milionu vozů a uvádí, že letos by jich mělo být o něco více. Dříve společnost předpokládala, že dodávky budou výrazně vyšší.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Na Aljašce udeřilo zemětřesení, úřady varují před tsunami

Americké úřady ve čtvrtek vydaly varování před vlnou tsunami poté, co poloostrov Aljašku postihlo silné zemětřesení - podle americké geologické služby (USGS) dosáhlo síly až 8,2 stupně. Podle agentury AP mohlo samotné zemětřesení způsobit menší až středně těžké škody v oblasti epicentra. Zatím však nejsou hlášeny žádné oběti ani škody, poznamenala agentura Reuters.

Zemětřesení udeřilo zhruba 91 kilometrů jihovýchodně od oblasti Perryville, zhruba 800 kilometrů od největšího města na poloostrově Anchorage.

Zdroj: ČTK
Další zprávy