Jižní větví Družby neteče ropa. Dodávky do Česka se dle Mera obnoví za několik dnů

ČTK ČTK
Aktualizováno 9. 8. 2022 19:39
Ukrajina od 4. srpna zastavila tranzit ruské ropy jižní větví ropovodu Družba, která vede mimo jiné do Česka. Uvedl to ruský provozovatel ropovodů Transněfť. Západní sankce podle něj znemožnily ruské straně uhradit tranzitní poplatky. Kyjev zatím záležitost nekomentoval. Společnost Mero, která je vlastníkem české části ropovodu, uvedla, že dodávky do Česka by se měly obnovit během několika dnů.
Zařízení na zpracování ropy a plynu s potrubními ventily.
Zařízení na zpracování ropy a plynu s potrubními ventily. | Foto: Shutterstock

Společnost Mero dodala, že zásobování rafinerie společnosti Unipetrol v Litvínově je plně zajištěno z operativních zásob umístěných na centrálním tankovišti v Nelahozevsi.

Slovenský přepravce ropy Transpetrol i bratislavská rafinerie Slovnaft potvrdili, že ropa neteče ani na Slovensko. Rafinerie Slovnaft a její mateřská společnost MOL proto zároveň iniciovaly s ukrajinskou a ruskou stranou jednání o tom, že by zmíněné poplatky v zájmu obnovení dodávek ropy uhradily.

Podle firmy Mero se v Česku zatím nezvažuje aktivace nouzových zásob ropy ze Správy státních hmotných rezerv (SSHR). "Situaci kolem dodávek ropy sledujeme a jsme v pravidelném kontaktu s vedením Unipetrolu i s vedením Mero. Zásoby ropy pro chod rafinérie v Litvínově máme na zhruba 90 dní a v případě potřeby jsme připraveni je uvolnit," uvedl na twitteru předseda SSHR Pavel Švagr.

Transněfť dnes uvedl, že platba za srpnový tranzit, kterou v červenci zaslal ukrajinskému provozovateli ropovodů Ukrtransnafta, se vrátila zpět na jeho účet. Společnost Gazprombank, která má platby na starosti, podle agentury Reuters sdělila, že peníze se vrátily kvůli restrikcím ze strany Evropské unie. Společnost Ukrtransnafta podle Reuters na žádost o vyjádření nereagovala.

Dohoda společností Transněfť a Ukrtransnafta o tranzitu ruské ropy přes ukrajinské území podle agentury Bloomberg vyžaduje, aby byly tranzitní poplatky uhrazeny s předstihem a v plné výši. Firma Transněfť uvedla, že se snaží získat povolení pro realizaci transakce a že rovněž zkoumá alternativní možnosti, jak poplatky uhradit.

Ropovod Družba začíná v Rusku na východním břehu Volhy a v Bělorusku se dělí do dvou větví - severní vede do Polska a do Německa, jižní přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do Česka. Tranzit severní větví podle agentury Interfax dál funguje normálně.

Rusko prostřednictvím jižní větve ropovodu Družba obvykle dodává zhruba 250 tisíc barelů ropy denně. Hlavními odběrateli jsou česká společnost Unipetrol, kterou ovládá polská skupina PKN Orlen, a maďarská petrochemická skupina MOL, jež vlastní slovenskou firmu Slovnaft. Hlavními dodavateli jsou ruské firmy Lukoil, Rosněfť a Tatněfť.

Ceny ropy na světových trzích po zprávě o přerušení tranzitu rostou, severomořská ropa Brent si připisuje více než procento a blíží se k 98 dolarům za barel. V březnu se cena Brentu kvůli obavám z dopadů války na Ukrajině na dodávky suroviny vyšplhala až na 139 dolarů za barel, tedy do blízkosti rekordního maxima. Minulý týden sestoupila až na 92,78 USD, čímž se vrátila na úrovně z doby před 24. únorem, kdy Rusko zahájilo útok na Ukrajinu.

Evropská unie se dohodla, že od 5. prosince přestane dovážet ruskou ropu a o dva měsíce později i ropné produkty. Z embarga bude dočasně vyňata přeprava ropy ropovodem Družba. Embargo je součástí sankcí, které západní země zavádějí vůči Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu.

V důsledku války na Ukrajině se zkomplikovala také situace kolem dodávek ruského plynu do Evropské unie. Rusko dodávky plynu do řady členských zemí EU omezilo, svůj postup zdůvodňuje mimo jiné problémy kolem turbín plynovodu Nord Stream 1.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 minutou

Ekonomická nálada v EU i eurozóně se v září dále zhoršila

Ekonomická nálada v Evropské unii i v eurozóně se v září dál zhoršila. Důvěra klesá v podnikatelském sektoru i mezi spotřebiteli. Index ekonomické nálady v EU se meziměsíčně snížil o 3,5 bodu na 92,6 bodu, v České republice index klesl o 2,2 bodu na 88,3 bodu. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská komise (EK).

Důvěra se snížila ve všech sektorech ekonomiky, včetně průmyslu, služeb a maloobchodu, a mezi spotřebiteli. Na vině je hlavně růst inflačních očekávání.

V samotné eurozóně se index v září snížil o 3,6 bodu na 93,7 bodu. Analytici podle agentury Reuters očekávali pokles indexu na 95 bodů.

Důvěra domácnosti v EU se snížila o 3,5 bodu na rekordní minimum minus 29,9 bodu. Na rekordním minimu byla i důvěra v eurozóně, kde klesla o 3,8 bodu na minus 28,8 bodu. Spotřebitelé očekávají v příštích měsících zhoršení finanční situace a předpokládají omezení plánů na velké nákupy.

Inflační očekávání po poklesu v předchozích měsících ve všech sledovaných sektorech rostla. Evropská centrální banka (ECB) přitom slíbila, že bude bojovat proti růstu cen zvyšováním úrokových sazeb.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Česko získá 2,7 miliardy korun od USA na modernizaci armády nebo kybernetickou ochranu

Česko dostane od Spojených států podporu 106 milionů dolarů, tedy zhruba 2,7 miliardy korun, na modernizaci armády, částečnou kompenzaci dodávek na Ukrajinu, která čelí ruskému útoku, a kybernetickou ochranu. Schválil to americký Kongres, sdělilo české ministerstvo obrany a americké velvyslanectví v Praze.

Sto milionů dolarů půjde z amerického programu Zahraničního vojenského financování jako součást Kongresem schváleného druhého balíčku pomoci Ukrajině. Šest milionů dolarů z Fondu pro čelení ruskému vlivu podpoří vybudování týmů kybernetické ochrany, které vzniknou v české armádě, uvedlo ministerstvo.

"Dar vnímáme právě jako výraz uznání za to, jak Česko od začátku konfliktu Ukrajině pomáhá a jak zodpovědně se stavíme k bezpečnosti své a našich spojenců," řekla ministryně obrany Jana Černochová.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Odbory chtějí pro zdravotníky navýšení tarifů od ledna o 15 procent. Vyzvaly k tomu v dopise vládu

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vyzvaly v otevřeném dopise vládu ke zvýšení tarifních platů pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách od příštího roku o 15 procent, žádají schůzku. O potřebnou částku je podle nich třeba navýšit úhradovou vyhlášku, která rozděluje peníze z veřejného zdravotního pojištění, uvedli ve čtvrtek zástupci odborů na tiskové konferenci. Navýšení o 15 procent by podle předsedy Lékařského odborového klubu-Svazu českých lékařů Martina Engela stálo asi 11 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pondělí uvedl, že vláda s navýšením tarifů kromě policistů, vojáků a hasičů nepočítá.

"V současné době se v mnoha nemocnicích uzavírají různá oddělení, nedostatek zdravotníků graduje," uvedla předsedkyně svazu Dagmar Žitníková. Problémy jsou podle ní zejména v regionálních nemocnicích, například na dětských nebo porodních odděleních. "V českých nemocnicích je znovu skoro 1300 pacientů s covidem-19," dodala.

Zdroj: ČTK
Další zprávy