Stínová ekonomika prosperuje: Účet za zboží bez účtenky či faktury činí 460 miliard

ČTK ČTK
Aktualizováno 1. 10. 2019 12:48
Stínová ekonomika v Česku činí 9,2 procenta hrubého domácího produktu, tedy více než 460 miliard korun. Na tiskové konferenci to uvedl s odkazem na údaje Mezinárodního měnového fondu analytik Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) Michael Fanta.
Foto: Jakub Plíhal

Do stínové ekonomiky podle dnes představené studie CETA patří legální produkty a služby prodávané na černém trhu nebo bez účtenky a stínový pracovní trh, kde lidé nemají smlouvy a neplatí daně a odvody.

Údaje o objemu stínové ekonomiky vycházejí z dat MMF roku 2017. Podle MMF průměrná velikost stínové ekonomiky Česka v letech 1991 až 2015 byla 14,83 procenta HDP, přičemž postupně klesá. V roce 2004 byla velikost stínové ekonomiky 15,75 procenta a v roce 2015 10,47 procenta HDP.

Mezi nejběžnější zboží a služby proudící stínovou ekonomikou patří v ČR podle studie potraviny, oblečení a opravy automobilů. Dále je to také zboží, které je zatíženo vysokými daněmi, například cigarety, alkohol a benzin.

Nejčastějším důvodem pro nezákonný nákup je pak výrazně nižší cena nebo lepší přístup ke zboží nebo službě. V případě trhu práce jsou nejčastěji lidé zaměstnáni v hotelech a restauracích, ve stavebnictví, dopravě a skladování.

Příčinami vzniku stínové ekonomiky jsou podle CETA výše zdanění a odvodů na sociální a zdravotní pojištění, míra zdanění, regulace, kvalita služeb veřejného sektoru nebo pravděpodobnost dopadení.

Ze studie přitom vyplývá, že zákony vzniklé v uplynulých pěti letech s cílem eliminovat stínovou ekonomiku byly zhruba z 60 procent nasměrovány na významné faktory ovlivňující velikost stínové ekonomiky. Těmi jsou četnost kontrol a výše pokut, daňová morálka a finanční situace spotřebitelů.

"Mezi stěžejní legislativu směřující na redukci velikosti stínové ekonomiky patří především zákon o EET, novela insolvenčního zákona, vznik centrální evidence účtů nebo například také plán nulové tolerance k černému trhu s lihovinami či činnost vládního útvaru Daňová kobra," uvedl Fanta.

Studie Eliminace stínové ekonomiky zkoumala vedle ČR problematiku stínové ekonomiky také v pobaltských státech, Polsku a Švédsku. Z ní vyplývá, že zkušenost s nákupem zboží a služeb bez účtenky v posledních 12 měsících mělo v Česku 29 procent lidí. Nejvíce to bylo v Litvě, celkem 59 procent lidí. V Polsku a Švédsku to bylo 27 procent lidí.

Na stínovém trhu práce pak pracuje nejvíce lidí podle studie v Lotyšsku (32 procent) a Polsku (31 procent). V Česku je to 26 procent lidí a ve Švédsku jen sedm procent.

 

Právě se děje

před 18 minutami

Draslovka koupí divizi americké společnosti Chemours za 11,3 miliardy Kč

Český chemický výrobce Draslovka Holding koupí divizi Mining Solutions americké společnosti The Chemours Company za více než 11,3 miliardy korun. Tato akvizice představuje první významnou investici společnosti Draslovka v USA, informoval v úterý mediální zástupce firmy Vít Kurfürst. V polovině července Draslovka oznámila nákup podniku na výrobu kyanidu sodného v Jihoafrické republice za 2,23 miliardy korun.

Podle firmy vznikne spojením aktivit Draslovky a Chemours v oblasti řešení pro těžební průmysl a chemických specialit a v kombinaci s nedávnou dohodu o převzetí aktivit jihoafrického Sasolu přední nadnárodní podnik schopný lépe sloužit zákazníkům po celém světě díky kombinaci technologických znalostí a inovací.

Draslovka Holding a.s. je soukromá holdingová společnost se sídlem v České republice, která se zabývá speciálními chemickými látkami a vlastními výrobními technologiemi. Vlastní ji čtyři české rodiny.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Korea a KLDR znovu obnovily přerušené "horké linky"

Soul a Pchjongjang obnovily "horké linky", přerušené před rokem. Oznámily to dnes tiskové agentury s odvoláním na komuniké z kanceláře jihokorejského prezidenta Mun Če-ina. Obnovení komunikačních kanálů od dnešního rána ohlásila také Severní Korea.

Severní Korea loni v červnu veškeré oficiální vojenské a politické komunikační kanály přerušila, což vysvětlila jako reakci na činnost jihokorejských aktivistů, kteří na sever posílali letáky kritizující severokorejského vůdce Kim Čong-una za porušování lidských práv a za jaderný zbrojní program.

Pchjongjang tehdy oznámil, že se svým jižním sousedem přeruší komunikační spojení, a následně zničil styčný úřad obou korejských států v pohraničním městě Kesong na území KLDR. Ten byl ustanoven před třemi lety a byl považován za první krok ke zřízení velvyslanectví a k těsnější spolupráci obou korejských států.

Zdroj: ČTK
Další zprávy