Uber podal stížnosti na zákazy svých služeb v zemích EU

ČTK ČTK
1. 4. 2015 19:22
Mobilní aplikace Uber umožňuje zákazníkům spojit se přímo s registrovanými řidiči, kteří je odvezou na určené místo.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Uber

Brusel - Americký provozovatel aplikací pro alternativní taxislužbu Uber podal k Evropské komisi stížnost na zákazy svých služeb v Německu a Španělsku. Firma to uvedla ve středečním sdělení. Uber už dříve poslal do Bruselu námitku proti francouzské regulaci taxislužby, kterou firma označuje za diskriminační.

Komise potvrdila, že dostala stížnosti Uberu na Francii a Německo. Regulace taxislužby je sice v kompetenci členských států, výkonný orgán EU ale stížnosti firmy prověří z hlediska možného porušení principů proporcionality, nediskriminace a svobody zřízení firmy, řekl mluvčí komise podle agentury Reuters.

Uber je od svého vstupu do Evropy terčem protestů ze strany etablovaných provozovatelů taxislužby, kteří si vynutili řadu soudních zásahů. Soudy vydaly zákazy jeho služby UberPOP, která zprostředkovává spolujízdu, v Německu, Nizozemsku, Belgii a Španělsku, zatímco francouzské soudy nyní projednávají podnět na podobný zákaz.

Mobilní aplikace Uber umožňuje zákazníkům spojit se přímo s registrovanými řidiči, kteří je odvezou na určené místo. Aplikace slouží i jako taxametr a platební nástroj.

Uber byl založen v San Francisku v roce 2009 a jeho tržní hodnota ke konci loňského roku dosáhla 40 miliard dolarů (asi bilion korun). Firma se označuje za službu, která zprostředkovává kontakt mezi řidiči a zákazníky, nikoli za přepravní službu.

V České republice Uber podniká od loňska a označuje se za prostředníka zajišťujícího zájemcům smluvní přepravu. To ale zpochybnilo ministerstvo dopravy tím, že pro vozy Uberu platí podobně jako pro jiná vozidla taxi povinnost jezdit s viditelným označením taxi a s úředně schváleným taxametrem.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Národní knihovnu v noci napadli hackeři, pro veřejnost je uzavřena

Národní knihovna se stala v noci na úterý terčem kybernetického útoku. Řekla to mluvčí knihovny Irena Maňáková. Po zjištění útoku knihovna odstavila klíčové systémy a odborníci pracují na jejich bezpečném znovuzprovoznění, doplnila. Vedení Národní knihovny kvůli útoku podává trestní oznámení na neznámého pachatele.

Zdroj: ČTK
před 14 minutami

U Tuniska se potopila loď s migranty, utonulo nejméně 57 lidí

U Tuniska se potopila loď s migranty, kteří se pokoušeli dostat z Libye přes Středozemní moře do Evropy. Nejméně 57 lidí se utopilo, dalších 33 se povedlo zachránit, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na tuniský Červený půlměsíc. Agentura AFP s odvoláním na tuniské ministerstvo obrany píše o stejném počtu zachráněných a více než 50 pohřešovaných. 

Třicítce lidí se podle mluvčího tuniského ministerstva obrany povedlo zachránit tak, že se drželi ropné plošiny nedaleko tuniského pobřeží. Poté jim pomohli pracovníci z plošiny, přiblížila agentura AP. Po pohřešovaných pátrá tuniské námořnictvo. Flavio di Giacomo z Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) na twitteru uvedl, že všech 33 přeživších pochází z Bangladéše, národnost dalších lidí neupřesnil. 

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

První krok k vyloučení kolegů Navalného z voleb. Ruští poslanci schválili omezení kandidátů

Ruští poslanci v prvním čtení přijali návrh zákona, který zakazuje nechat se zvolit poslancem členům organizací, prohlášených za extrémistické či teroristické. Předloha si podle agentury AFP bere na mušku hnutí uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného, které se prokuratura snaží zakázat jako extrémistické. Děje se tak čtyři měsíce před zářijovými parlamentními volbami, před kterými se vládnoucí strana Jednotné Rusko potýká s poklesem popularity.

Pro návrh hlasovalo 293 poslanců, 45 bylo proti.

Návrh předložila skupina zákonodárců v čele s předsedou výboru pro bezpečnost a potírání korupce Vasilijem Piskarjovem z Jednotného Ruska, uvedla agentura TASS. Iniciativa předpokládá, že občan, účastnící se činnosti společenského či náboženského sdružení a organizací, které soud prohlásil za extremistické či teroristické, nemá právo být zvolen poslancem Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu.

Zdroj: ČTK
před 57 minutami

Zastavení stíhání Štrougala a Vajnara za střílení na hranicích je pravomocné

Zastavení stíhání bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara, které se týkalo používání střelných zbraní na československých hranicích, je pravomocné. Rozhodlo o tom Městské státní zastupitelství v Praze, které se ztotožnilo se závěrem znalců, že bývalý předseda vlády i exministr vnitra trpí duševní chorobou, jež jim znemožňuje chápat smysl trestního řízení. O posunu v úterý informoval právní zástupce poškozených Lubomír Müller, informaci následně potvrdil mluvčí zastupitelství Aleš Cimbala.

Štrougalovi je 96 let a Vajnarovi 90. Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájil jejich stíhání v listopadu 2019. Mužům kladl za vinu zneužití pravomoci, za což jim hrozilo dva až deset let vězení. Úřad obvinil také někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše, který ale následně ve věku 97 let zemřel.

Zdroj: ČTK
Další zprávy