Recyklace plastů selhává, část zbytečně končí na skládkách. V Brně zkouší nové řešení

Adéla Očenášková Štefan Novák Adéla Očenášková, Štefan Novák
17. 12. 2021 6:35
To, že Češi patří mezi premianty v třídění, je už otřepaná fráze. Faktem je, že následná recyklace v tuzemsku pokulhává. Hodně odpadu končí na skládkách a ve spalovnách. Problém je v dotřiďovacích linkách, ty se totiž spoléhají jen na nedokonalé ruční třídění. Někde se to snaží měnit, třeba Brno už staví první strojní linku v Česku. Grafika Aktuálně.cz ukazuje, jak se Česko v recyklaci "zaseklo".

Kolik Češi ročně vyprodukují komunálního odpadu

Rok Celkově (v milionech tun) Průměrně na obyvatele (v kg)
2016 5,6 531
2017 5,7 537
2018 5,8 544
2019 5,9 551
2020 5,7 536

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí

Kolik v průměru vytřídí Čech (v kg)

Rok Papír Plast Sklo Kov
2016 20 12,3 12,2 11
2017 20,7 13,2 12,6 13,1
2018 21,3 14,1 13,2 13,9
2019 21,9 15,1 13,9 14
2020 21,4 16,3 15,1 13,6

Zdroj: EKO-KOM

Míra recyklace obalů v roce 2020

Papír

Plast

Sklo

Kov

Nápojové kartony

Druhy kontejnerů v Česku

Společnost Eko-kom, která v Česku organizuje sběr a recyklaci obalových odpadů, uvádí, že se za loňský rok podařilo zrecyklovat 76 procent všech vytříděných obalů, konkrétně u plastů 70 procent. Předloni se u plastů jednalo o 69 procent.

Jenže pouze ze zhruba 30 z 69 procent vytříděného plastu se stane nový výrobek, dalších 39 procent najde energetické využití jako "alternativní certifikované palivo" převážně do cementáren, zbytek končí na skládkách nebo ve spalovnách. V pořadu Bilance České televize to letos přiznala i mluvčí Eko-komu Lucie Müllerová. 

Podle ředitele ekologické organizace Zelený kruh Daniela Vondrouše mohly za "čarování" s čísly také mezery v odpadovém a obalovém zákonu. Dnes už podle něj jasněji říká, co je třídění a co recyklace. Také se zvýšilo procento, které říká, kolik procent z obalu, který se uvede na trh, musí průmysl zpátky vytřídit a zrecyklovat.

Česko v recyklaci ale i tak stále zaostává. Odborníci v souvislosti s tím apelují na to, že je nutné zlepšit dotřídění odpadů. "Ve žlutých kontejnerech se nachází celá řada plastů s různými vlastnosti. Recyklaci proto musí předcházet kvalitní dotřídění. Dotřiďovací linky v Česku ale fungují na ručním třídění, takže dokážou vytřídit PET lahve, fólie a takzvané tvrdé plasty (obaly od aviváží a podobně). Ostatní končí v takzvaném výmětu, tedy pro recyklaci nepoužitelném zbytku, který většinou putuje na výrobu 'alternativního paliva' do cementáren nebo přímo do spaloven," vysvětlil Ivo Kropáček z ekologického Hnutí Duha.

Ekologové tak vidí jednu z cestu, jak situaci s recyklací zlepšit, ve výstavbě kvalitních dotřiďovacích linek. Příkladem může jít Brno. Město minulý týden zahájilo výstavbu linky na plast a papír, kterou obslouží stroje. V Česku půjde o první takové zařízení.

"Zvýšíme kapacitu dotřiďování minimálně o 15 tisíc tun za rok a hlavně - dosáhneme mnohem vyšší čistoty během třídění," řekl pro Aktuálně.cz Michal Kačírek, mluvčí městské společnosti Sako Brno, která automatickou linku na papír a plast vybuduje. Do zkušebního provozu ji chce uvést kolem února přespříštího roku.

Podle náměstka primátorky Petra Hladíka (KDU-ČSL) bude linka přínosem i pro ty oblasti jižní Moravy, z kterých se do Brna sváží odpad. "Do cirkulární ekonomiky se dostane mnohem více znovu využitelných komodit," doplnil Hladík. Současná linka je na hraně kapacity, přičemž loni zpracovala 4000 tun plastu a 6500 tun papíru.

Předseda představenstva společnosti Sako Brno Filip Leder doplnil, že chybovost lidí je vyšší než chybovost stroje. Automatická linka také umí vytřídit širší spektrum plastů. Rozpozná je podle tvaru, složení a dokonce i barev. "Dáte třeba pokyn, aby sbírala modré fólie a žluté kelímky, a stroje to tak udělají," vysvětlil Kačírek.

Výkonný lis s kapacitou šest tun za hodinu slisuje roztříděný plast a papír do balíků určených k dalšímu zpracování. Kačírek doplnil, že součástí linky bude i drtič polystyrenu, což také usnadní jeho recyklaci.

Podle Kropáčka z Hnutí Duha je také obecně důležité omezit výrobu stále nových plastových výrobků, u nichž se při výrobě nemyslí na jejich recyklaci. "Na trhu se objevují dobře recyklovatelné PET lahve potažené etiketou z PVC (polyvinylchloridu), která znemožňuje recyklaci, a tak dále. Výrobci s tímto musí přestat a převzít zodpovědnost za své výrobky i obaly," domnívá se Kropáček. 

Podle Kropáčka by k tomu měla pomoci také takzvaná ekomodulace. Jde o systém, kdy výrobci budou za recyklaci svých obalů platit podle toho, jaký vliv na životní prostředí přinášejí.

"Princip ekomodulace spočívá v tom, že za obtížněji recyklovatelné obaly musí výrobce odvést více peněz. Peníze přispívá autorizované obalové společnosti, která za něho plní povinnost zpětného odběru a využití odpadu z obalů," doplnila mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.

Resort opatření zavedl s cílem zlepšit nakládání s odpady. Pospíšilová připomněla, že od letošního července princip funguje u plastových obalů a někteří výrobci přešli na ekologičtější varianty svých obalů. 

Podle Vondrouše je možné situaci zlepšit také tím, že se zkrátka bude ještě víc třídit. "Jednou z cest je například zavedení zálohového systému, kdy se PET lahve a plechovky v obchodech vytřídí za zálohu," popsal. Jak vyplývá z dat firmy Eko-kom, obyvatel Česka loni vytřídil v průměru 21,4 kg papíru, 16,3 kg plastu a odevzdal také přes 15 kilogramů skla a téměř 14 kilogramů kovu. Podle Vondrouše je nutné posílit také zpracovatelské kapacity plastu, kterých stále není dost.

Krize s nedostatkem zpracovatelských zařízení se řešila také loni a předloni s tříděným papírem. Jeho ceny spadly na minimum, protože ho přestala odebírat Čína a odpad se začal hromadit v Evropě, která nemá dost recyklačních linek. 

"U papíru jsme na konci roku 2019 a počátku roku 2020 řešili velmi nízké výkupní ceny a dopady na třídění v obcích. V průběhu roku 2020 a zejména letos naopak vidíme několikanásobné zvýšení výkupních cen papíru. V současnosti se vykupuje novinový papír i za čtyři koruny za kilogram," doplnila k tomu Pospíšilová.

"Situace se paradoxně uklidnila s pandemickou uzávěrou hranic evropských států. Na českém trhu bylo omezené množství papíru a zároveň se zvýšila poptávka po výrobě papírových obalů," dodala mluvčí společnosti Eko-kom Lucie Müllerová.

Podle Kropáčka ale Evropa i dál zápolí s nedostatkem firem, které by obstarávaly recyklaci použitého papíru. "Jsme skutečně závislí na Číně, protože tam se vyrábí a balí většina výrobků. Jde o dlouhodobě neudržitelnou situaci, kdy se výrobky vyrábí v Asii a spotřebovávají v Americe a Evropě," upozorňuje.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------

Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz

Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?

Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracovaná videa nebo interaktivní grafiky. Dejte o nich vědět pod hashtagem #PALINASKLIMA.

Děkujeme za podporu organizaci Člověk v tísni. Její dokument Krajina v tísni můžete zhlédnout ZDE.

Projekt vznikl za podpory  E.ONKomerční bankaVodafone

V první části velké grafiky se dozvíte, jak a proč se planeta postupně otepluje:

V druhé části velké grafiky jsme se zaměřili na dopad klimatických změn na naši planetu:

Do speciálu Planeta v nouzi se zapojily významné osobnosti. Jejich videa naleznete zde:

Dále jsme napsali:

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 27 minutami

Arménský prezident Armen Sarkisjan rezignoval, vadil mu nedostatek pravomocí

Arménský prezident Armen Sarkisjan dnes oznámil, že se vzdává své funkce. Podle agentury AFP vysvětlil, že jako hlava státu nemá možnost ovlivňovat důležité otázky země v "těžkých časech". Osmašedesátiletý Sarkisjan byl prezidentem od dubna 2018.

"Prezident země nemá potřebné nástroje k tomu, aby mohl mít vliv na nejdůležitější otázky státu a národa jak v domácí, tak zahraniční politice," uvedl Sarkisjan. "Je to zcela neemotivní rozhodnutí," ujistil a vyzval k ústavní reformě, která by jeho nástupci umožnila práci za lepších podmínek.

Předloni svedla Arménie boje se sousedním Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Příměří dojednané v Moskvě znamenalo pro Arménii významné územní ztráty. V průběhu války prezident opakovaně kritizoval premiéra Nikola Pašinjana a poukazoval na to, že nebyl do jednání zahrnut.

Také v loňském roce se Sarkisjan dostával opakovaně s Pašinjanem do konfliktu. Rozdělovala je například otázka odvolání šéfa arménské armády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy