Eurostat zveřejnil data tuto středu. Údaje se vážou k roku 2019 a zachycují situaci ve všech 27 zemích unijního svazku a také v Norsku a Švýcarsku. Nejvyšší počet lidí, kteří nemohou vytápět své obydlí na vyhovující teplotu, eviduje Bulharsko (30,1 procenta), Litva (26,7 procenta) a Kypr (21 procent). Naopak nejlépe je na tom Švýcarsko (0,3 procenta) a Norsko (jedno procento).
V Česku jde o 2,8 procenta, tedy 298 tisíc osob. Kovanda upozornil, že se situace s vytápěním bytů a domů v Česku za posledních patnáct let zlepšila.
"V roce 2005 si totiž pořádně nemohlo zatopit hned 948 500 obyvatel. V procentuálním vyjádření to znamená, že si tehdy nemohlo adekvátně zatopit 9,3 procenta lidí, zatímco v roce 2019 to byla už jen 2,8 procenta," popsal ekonom.
Zlepšení vykazuje i průměr EU. Ten se ještě v roce 2012 rovnal 10,8 procenta, od té doby ale číslo soustavně klesá. Podle nynějších údajů Eurostatu, které se vážou k předloňskému roku, žije v EU v průměru 6,9 procenta lidí, kteří si doma nemohou zatopit na uspokojivou teplotu.
Podle Kovandy se v Česku problém s vytápěním týká hlavně starších lidí a ne vždy je důvodem nedostatek financí. Podle něj hraje roli také nedostatečné zateplení budov, slabá izolace, zastaralost zdrojů vytápění, ale i špatné návyky při vytápění a větrání nebo používání energeticky neefektivních spotřebičů.
"V souhrnu se situace se zateplením a izolací budov díky příslušným rekonstrukcím a výstavbě nových nemovitostí v posledních patnácti letech zlepšila, stejně jako lidé postupně modernizují vybavení svých domácností. To jsou klíčové důvody, proč v ČR klesá podíl lidí žijících bez adekvátního vytápění," doplnil Kovanda.
Domácnosti, které v Česku představují největšího spotřebitele tepla, využívají 42 procent celkové energie právě na vytápění. Ukázala to listopadová data portálu Evropa v datech.
Server také s odkazem na údaje Teplárenského sdružení ČR uvedl, že se kvůli pandemii koronaviru snížila při minulé topné sezoně až o desetinu dodávka tepla pro průmysl, obchodní centra nebo školy. U domácností pokles činil jednotky procent.
Podle prohlášení Energetického regulačního úřadu (ERÚ) z loňského listopadu by lidem v tomto roce neměla podražit elektřina ani plyn, některé domácnosti za ně podle ERÚ i uspoří. Například analytik BH Securities Štěpán Křeček ale upozornil, že pokud začne letos pandemie ustupovat a dojde k postupné obnově světového hospodářství, lidé se musí připravit na zdražování těchto komodit.
Tabulka ukazuje, kolik procent obyvatel dané země si nemůže dovolit vytápět svůj domov na vyhovující teplotu.
| Bulharsko | 30,1 % |
| Litva | 26,7 % |
| Kypr | 21 % |
| Portugalsko | 18,9 % |
| Řecko | 17,9 % |
| Itálie | 11,1 % |
| Rumunsko | 9,3 % |
| Lotyšsko | 8 % |
| Malta | 7,8 % |
| Slovensko | 7,8 % |
| Španělsko | 7,5 % |
| Chorvatsko | 6,6 % |
| Francie | 6,2 % |
| Maďarsko | 5,4 % |
| Irsko | 4,9 % |
| Polsko | 4,2 % |
| Belgie | 3,9 % |
| Nizozemsko | 3 % |
| Česko | 2,8 % |
| Dánsko | 2,8 % |
| Německo | 2,5 % |
| Estonsko | 2,5 % |
| Lucembursko | 2,4 % |
| Slovinsko | 2,3 % |
| Švédsko | 1,9 % |
| Rakousko | 1,8 % |
| Finsko | 1,8 % |
| Norsko | 1 % |
| Švýcarsko | 0,3 % |
Zdroj: Eurostat
