Příležitostí je hodně, znalostí málo. Nový index měří, jak Češi umí investovat

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
31. 10. 2021 15:35
Peníze je v současnosti možné zhodnotit pouze investicemi. Možností, do čeho úspory vložit, je přitom mnoho - od akcií a dluhopisů až po umění, známky nebo stará auta. Jenže Češi si v bezpečném investování příliš nevěří. Vzdělávat a přispět k většímu povědomí v tomto směru má nový Index investiční gramotnosti.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Shutterstock

Jak rostou úspory českých domácností, přibývá i lidí, kteří investují na kapitálovém trhu. To je dobrá zpráva, protože investicemi lze v dnešní době ochránit peníze před inflací, případně je i zhodnotit, jak dlouhodobě upozorňují ekonomové. Horší zpráva je, že investiční gramotnost Čechů pokulhává. 

Vyplývá to z nového Indexu investiční gramotnosti, který zjišťuje úroveň vědomostí české populace v oblasti investic, spoření, rizika a akciových trhů. Jde o projekt platformy Portu, garantem je Burza cenných papírů Praha a ekonomové Lukáš Kovanda a Dominik Stroukal. 

Svůj index se každý dozví po vyplnění dotazníku na www.rozumiminvesticim.cz. Výsledky pak může porovnat se znalostmi české populace. 

"Příležitosti pro investování jsou bohaté, avšak znalosti budoucích investorů jsou nízké, což vede k chybám při rozhodování a následné finanční ztrátě," upozorňuje Radim Krejčí, zakladatel on-line platformy Portu. 

Lidé si moc nevěří

Index ukazuje, že sebedůvěra populace v investicích je zatím nízká, tři čtvrtiny respondentů si příliš nevěří. Míra znalostí v oblasti investic a spoření roste s věkem.

Mladí respondenti ve věku 18 až 26 let si věří nejvíc a naopak největší pochyby mají lidé ve věku 54 až 65 let. Více než třetina z nich se považuje za zcela nezkušené a neznalé investory, zatímco mezi mladými se tak vidí méně než pětina. 

Jenže mezi tím, jak své znalosti respondenti hodnotí a jaké reálně prokazují, je rozdíl. "Ti, kteří se považují za velmi zkušené a znalé investory, se se svými vědomostmi umístili až na předposledním místě. Dosáhli téměř shodný výsledek jako lidé, kteří se považují v oblasti investic za zcela nezkušené. Vyšší sebejistota mladších ročníků je neopodstatněná, jelikož jejich znalosti jsou paradoxně nejnižší," upozorňuje Krejčí. 

Nejlepší znalosti napříč věkovými kategoriemi naopak prokázali starší respondenti. Potvrdilo se také, že lidé s vyšším vzděláním mají rozsáhlejší znalosti, nejlépe jsou na tom respondenti s ukončeným vysokoškolským vzděláním. 

Z hlediska pohlaví jsou sebevědomější muži, za zcela nezkušené se považuje 38 procent respondentek a jen pětina respondentů.

Nejlépe jsou na tom se svými investičními vědomostmi obyvatelé hlavního města, jejichž Index investiční gramotnosti dosáhl více než 120 bodů, přičemž hodnota indexu je 100 bodů. Za nimi se se 109 body umístili respondenti z Vysočiny. O třetí příčku se dělí obyvatelé Libereckého a Plzeňského kraje se 101 body.

Na opačném konci žebříčku se ocitli například zástupci Středočeského, Ústeckého nebo Karlovarského kraje - tedy regionů, které jsou často charakterizovány jako sociálně slabší a také s vyšší mírou exekucí. "Lze tedy vysvětlení hledat například v tom, že v těchto regionech menší procento lidí řeší problematiku investování a zajímá se o ni," doplňuje Krejčí, který chce v budoucnu index rozšířit i o respondenty ze zahraničí a následně porovnat znalosti Čechů na poli investic se Slováky, Rakušany či Poláky. 

Kdo má úspory, měl by investovat

Podle ekonoma Dominika Stroukala je věnování se investování důležitější než kdy dřív. "Zaprvé je přirozeně dostupnější díky technologii a aplikacím, které dnes nosíme doslova v kapse. Zadruhé nás k tomu nutí výnosy uměle sražené k nule a rostoucí inflace. Jinými slovy, investovat dnes musí úplně každý, kdo je schopen vytvořit alespoň nějaké úspory,“ komentuje Stroukal.

Jak z indexu vyplynulo, většina populace zná rozdíl mezi investováním a spořením a vztah mezi výší výnosu a rizikem. Sedm z deseti Čechů správně označilo, že se se spořením pojí nižší výnos a riziko, než je tomu u investic. Ve vztahu mezi rizikem a výnosem z investice se 72 procent respondentů správně domnívá, že větší výnos znamená také větší riziko.

Ač polovina respondentů chápe smysl snižování rizika pomocí diverzifikace, čtvrtina respondentů se chybně domnívá, že se tím riziko zcela eliminuje. Nejčastěji si to myslí nejstarší skupina respondentů.

Znalosti o vlivu inflace na investice se různí. Tři čtvrtiny respondentů se správně domnívají, že pokud inflace převyšuje míru zhodnocování peněz, tak si v budoucnu koupí méně než dnes. Nepříliš pozitivním zjištěním však je, že většina respondentů očekává, že pokud v minulosti výnosy rostly, bude tomu tak i nadále. Jen necelá třetina si uvědomuje, že historické výnosy nezaručují budoucí.

Vcelku náročné se pro značnou část populace jeví chápání pojmu složeného úročení. Rozumí mu jen 40 procent respondentů. Obdobně lidi trápí i práce s procenty. "Například pokles a opětovný nárůst investice o stejné procento si mylně vykládají jako návrat na původní hodnotu. Jen přibližně třetina si uvědomuje, že modelový 30procentní pokles a následný 30procentní růst vyústí v nižší hodnotu investice," komentuje dále Krejčí. 

Pouze 40 procent respondentů rozumí vlivu měnového kurzu na korunovou hodnotu akcií. Pokud by česká měna posílila vůči zahraniční, nižší korunovou hodnotu cenného papíru by očekávali dva lidé z pěti. V průměru více než dvě třetiny populace rovněž netuší, jakou sazbou jsou příjmy z cenných papírů daněny, nebo se ve svých představách o daňové sazbě mýlí. Jen třetina populace deklaruje 15procentní daň.

"Kdo chce dnes ochránit své úspory před inflací, musí investovat. Kdo chce investovat, musí riskovat. Kdo chce riskovat tak, aby se dříve či později nespálil, musí být finančně gramotný. Kdo chce být finančně gramotný, ať si ověří své znalosti a změří si svůj Index investiční gramotnosti,“ doporučuje ekonom Lukáš Kovanda.

Může za to i kuponovka

Při investování na rozdíl od spoření nejsou výnosy zaručeny. To si však uvědomuje jen přibližně třetina Čechů. Ostatní si nejsou jisti, zda jim nějaké záruky někdo garantuje, nebo spoléhají na Českou národní banku.

"Na kapitálovém trhu se často zmiňuje ochrana investora jako jedna ze základních hodnot. Legislativní ochrana je tak naprostou samozřejmostí a je rozvíjena od samotných počátků kapitálového trhu u nás. Bohužel se ruku v ruce s rozvojem legislativní ochrany příliš nedařilo rozvíjet ochranu individuální. Ta je úzce spojena s finanční gramotností každého jednoho z nás," konstatuje Jiří Kovařík z Burzy cenných papírů Praha.

Pokud vzroste úroveň finančních znalostí napříč společností, bude podle něj legislativní ochrana působit již jen jako bezpečnostní prvek, který nebude potřeba nijak nadužívat. "Kapitálový trh tak bude svobodnější a přitom bezpečnější,“ říká Jiří Kovařík z Burzy cenných papírů Praha.

Jak dodává, za nižší investiční gramotností Čechů může být také kuponová privatizace z 90. let, ze které byla řada lidí zklamána, někteří se cítili podvedeni  a o investicích nechtěli dlouhou dobu slyšet. Nyní ovšem zájem roste, a to převážně u mladé generace. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 49 minutami

Při pátečním náletu na věznici v Jemenu zemřelo nejméně 82 lidí

Při pátečním náletu Saúdskou Arábií vedené koalice na věznici, kterou v Jemenu spravují šíitští povstalci Húsíové zahynulo nejméně 82 lidí. S odkazem na povstalce a humanitární organizaci o tom informuje agentura AP.

Ve většině Jemenu nadále nefunguje internet. Nálety podle AP mezitím pokračují v hlavním městě Saná a v dalších částech země.

Páteční nálet v severní provincii Saada byl součástí intenzivní letecké a pozemní operace, která představuje eskalaci v jemenské občanské válce. V té Saúdskou Arábií vedená koalice bojuje proti šíitským povstalcům na straně mezinárodně uznané jemenské vlády. Koalice v Jemenu zintenzivnila útoky proti šíitským povstalcům v pondělí po útocích Húsíů na Spojené arabské emiráty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy