Tradiční česká letadla L-410 budou vyrábět Rusové. Odboráři z Kunovic se bouří

Roman Šitner
17. 6. 2017 15:00
Navzdory loňské dohodě se má výroba postupně přesunout z Kunovic do Ruska, kde sídlí současný vlastník firmy. České ministerstvo průmyslu i odboráři však doufají, že nepůjde o kompletní přesun produkce. Vývoj letounu nové generace, který měl zajistit pokračování produkce v Kunovicích, podpořila téměř půlmiliardou česká vláda. Pokud nedodrží smluvní podmínky, mezí něž patří výroba v Česku, bude ji muset vrátit.
Prototyp modernizovaného dopravního letounu L-410 NG
Prototyp modernizovaného dopravního letounu L-410 NG | Foto: Tomáš Škoda

Praha - Tradiční česká turbovrtulová letadla L-410 by se měla již příští rok vyrábět v Rusku. Tovární hala v průmyslové zóně poblíž Jekatěrinburgu se právě dokončuje. Právě kvůli přesunu výroby loni vstoupili odboráři z kunovické firmy Aircraft Industries do stávkové pohotovosti.

České ministerstvo průmyslu i odboráři doufají, že do Ruska, kde sídlí současný vlastník firmy, se kompletní produkce přesunovat nebude. V Kunovicích by se podle nich měly vyrobit celky, které se jako stavebnice v novém závodě UZGA pouze smontují.

Ruská agentura Interfax ale citovala hlavního konstruktéra továrny UZGA Alexandra Platonova, který říká, že během několika let bude výroba v Rusku téměř kompletně lokalizovaná. Tedy že bude využívat díly hlavně od místních dodavatelů.

"Nyní pracujeme i na možnosti vybavit L-410 domácími motory," tvrdí Platonov. Mluví tak zcela v rozporu s dohodou, kterou v září loňského roku uzavřeli zástupci české a ruské vlády. Ta říká, že výroba zůstane v Česku.

Tehdejší ministr průmyslu Jan Mládek na jednání zdůraznil, že česká vláda postupně téměř půlmiliardou korun podpořila vývoj letounu nové generace, který měl zajistit pokračování produkce v Kunovicích. Právě tuto podporu by firma musela vracet, pokud nedodrží smluvní podmínky.

Odborářům Aircraft Industries přijde kompletní výroba v Rusku jako nereálný plán. "Není to tak jednoduché, žádný vhodný ruský motor na trhu není a ani nevím o tom, že by se někde vyvíjel," říká šéf odborářů Josef Mikula. Nyní je L-410 vybavena motorem z bývalé pražské Waltrovky, dnes GE Aviation.

Také přesunutí výroby dalších dílů by si podle Mikuly vyžádalo velké investice a mnohdy i nové certifikace, pokud by nový v Rusku vyráběný díl nebyl zcela totožný s původním českým. "Nevím, zda má smysl tolik investovat do stroje, který se vyrábí skoro padesát let, a jestli není jednodušší rovnou vyvinout nový," podotýká Mikula.

Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula je skeptičtější: "V Rusku dělají vše pro to, aby se tam výroba přesunula. A mají podporu tamní vlády," říká.

Výroba letadel v Aircraft Industries
Výroba letadel v Aircraft Industries | Foto: Hospodářské noviny

Pro Aircraft Industries je ruský trh dlouhodobě nejdůležitější. Letoun je tam poměrně dobře zavedený. Každé omezení podílu českých dílů pro tamní trh by mělo na výsledky kunovické firmy, jež zaměstnává zhruba 900 lidí, nepříznivý dopad.

Stárnoucí model L-410, který poprvé vlétl již na konci šedesátých let, jinak firma dokáže prodávat jen na méně náročných trzích. Změnu si slibuje od nového modelu L-410NG, který odpovídá současným nárokům. Právě ten by se mohl prosadit i v západní Evropě.

Podnik prochází v posledních dekádách poměrně častými zvraty. Konkurz zažil hned dvakrát. Jednou v roce 2000, podruhé v roce 2004. O rok později ho ovládl zbrojař Pavel Musela, ten se však vážně zranil pádem z posedu. Spekulovalo se, že šlo o pokus o vraždu, to se ale nikdy nepotvrdilo. V roce 2011 jeho bratr Karel zastřelil v sídle Aircraft Industries dva Pavlovy bývalé společníky, které vinil z podílu na tomto údajném činu.

Pavel Musela v roce 2008 prodal nadpoloviční balík akcií ruské společnosti UGMK ruského podnikatele Iskandera Machmudova. Zbývající podíl firma získala v roce 2012.

V poslední době na Aircraft Industries těžce dopadá situace v Rusku. Především propad rublu, jenž výrazně prodražil české zboží, a evropské i odvetné ruské sankce, které zkomplikovaly vývoz na tento trh.

Prodeje letadel proto výrazně klesly a firma se dostala do potíží. Loni dvakrát čelila insolvenci, své závazky ale vždy včas uhradila. Letos plánuje vyrobit 12 letadel, z nichž jedenáct má už své zákazníky. Příští rok by mělo jít o patnáct strojů.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Boeing kvůli počasí opět odložil zkušební let letounu 777X

Americká strojírenská společnost Boeing v pátek stejně jako ve čtvrtek odložila zkušební let svého širokotrupého letounu 777X kvůli špatnému počasí. Oznámila to firma. Dodala, že se o let znovu pokusí v sobotu v 19:00 SEČ.

Zkušební let stroje 777X se měl původně uskutečnit již loni v létě, Boeing ho ale odložil a zdůvodnil to problémy s křídly, softwarem a dodávkami motorů firmy General Electric.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Kvůli silným bouřím a záplavám na Madagaskaru zemřelo 21 lidí

Silné bouře, které postihly severozápad Madagaskaru, si od neděle vyžádaly 21 mrtvých. Dalších 20 lidí se pohřešuje, uvedly dnes madagaskarské úřady. Prudký déšť, který na ostrově způsobil záplavy a sesuvy půdy, zasáhl téměř 90 000 lidí. Část země má narušenou infrastrukturu a hrozí nedostatek jídla, píše AFP.

Rozvodněná řeka například v městečku Mitsinjo smetla 24 lidí, z nich čtyři byli nalezeni mrtví, zbývajících 18 se pohřešuje. Ve 120 kilometrů vzdálené vesnici Tsaramandroso přišli o život rovněž čtyři lidé. Dalších devět lidí zemřelo ve městě Maevatanana, většina z nich v těžební oblasti.

Deště také poničily části dvou hlavních silnic, které spojují severozápad země se zbytkem ostrova, a odřízly tak několik vesnic. Voda na jednom místě odnesla zhruba 700 metrů dlouhý úsek silnice.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Představitelé EU i britský premiér Johnson podepsali brexitovou dohodu

Představitelé Evropské unie a Spojeného království dnes splnili jeden z posledních formálních požadavků před odchodem Británie z EU: Brusel i Londýn podepsali brexitovou "rozvodovou" dohodu, která by po ratifikaci Evropským parlamentem měla za týden ukončit spojení Spojeného království s unijní "sedmadvacítkou", informovala agentura AFP.

Dohodu nejprve za EU podepsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. Následně byl dokument odeslán do Londýna, kde jej podpisem stvrdil britský premiér Boris Johnson.

Europarlament bude o ratifikaci dohody hlasovat 29. ledna. Opustit EU by Británie měla po 47 letech členství o půlnoci 31. ledna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy