Stát musí titulkovat pro neslyšící, hledá ale kličky. Sítě navíc mají výjimku

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
2. 11. 2020 6:04
Od 23. září platí pro státní orgány - tedy i pro ministerstva - povinnost opatřit veškerý audiovizuální obsah na svých webových stránkách titulky nebo obdobnou formou popisu. Cílem je zpřístupnit ho lidem se sluchovým postižením. Podle zástupců neslyšících se to ale státu příliš nedaří. Firma Newton Technologies vidí problém zejména v tom, že se povinnost nevztahuje na sociální sítě.
Znakový jazyk - ilustrační foto.
Znakový jazyk - ilustrační foto. | Foto: ČTK

Právě tuzemská společnost Newton Technologies, která má vlastní technologii pro automatický přepis řeči, vydala na začátku září analýzu, jež ukázala, že pouze necelá pětina webů státních organizací opatřuje audiovizuální obsah titulky. V případě ministerstev tak činí například pouze čtyři ze 14 resortů. 

Průzkum byl ale proveden v létě - tedy před platností zákona, a sice na vzorku 562 internetových stránek, nikoliv na všech webech, kterých se povinnost týká.

Podle ředitelky Svazu neslyšících a nedoslýchavých (SNS) Šárky Prokopiusové se toho ale od léta příliš nezměnilo. "Domnívám se, že situace uvedená v analýze je stále aktuální, k žádnému výraznému posunu zatím nedošlo," říká pro on-line deník Aktuálně.cz.

"Aktuálně přístup institucí aktivní není. Jako organizace zastupující zájmy osob se zdravotním postižením bychom preferovali změnu především u institucí ovlivňujících veřejný život, tedy úřadů (městské části, statutární města, Úřad práce, Česká správa sociálního zabezpečení apod.) a ministerstev. Právě tyto instituce však spíše zaostávají," zdůrazňuje Prokopiusová.

Za příklad dává video resortu zdravotnictví o tom, jak funguje aplikace eRouška. To pochází ze 7. října a titulky u něj chybí.

Například krátká videa, v nichž se bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) vyjadřuje k jednotlivým vládním opatřením, ale otitulkována jsou.

Zpřístupnění informací pro neslyšící a nedoslýchavé se stalo znovu aktuálním právě v souvislosti s koronavirovou krizí. Podle Newton Technologies byla výrazným varovným signálem už první jarní vlna pandemie, kdy se projevila nepřipravenost webů státní správy a samosprávy na zpřístupnění videoobsahu o aktuálním dění pro uvedenou skupinu obyvatelstva. 

Kromě témat týkajících se pandemie nedisponují titulky například ani videozáznamy z říjnového zasedání Zastupitelstva města Pardubic nebo Liberec. Na ty všechny se přitom zákon o přístupnosti vztahuje. 

Porovnání titulkování na stránkách vybraných subjektů
Porovnání titulkování na stránkách vybraných subjektů | Foto: Newton Technologies

Pozn.: Společnost Newton Technologies do analýzy zařadila i pět největších neziskových organizací, které čerpají prostředky ze státního rozpočtu, a parlamentní politické strany a hnutí a jejich lídry, byť se na tyto dvě skupiny zákon nevztahuje. Autory analýzy ale zajímalo, jak k této problematice přistupují.

Argument? Příliš vysoká cena

Daná legislativa však hovoří také o takzvané nepřiměřené zátěži. "Podle té instituce nemusí zajišťovat titulky v případě, že by to pro ně znamenalo nadměrné finanční náklady," vysvětluje Ondřej Klimeš z Newtonu. (Na přesné znění celého zákona se podívejte zde.) 

Klimeš přitom dodává, že společnost registrovala případy, kdy se státní orgány snažily této výjimky v zákoně využít. "Zaznamenali jsme, že od dodavatelů žádají, aby jim dali takovou cenovou nabídku, aby to mohli tímto smést ze stolu," popisuje.

Odbor eGovernmentu, který má přístupnost webů na starosti, se do vydání článku k tomuto nevyjádřil. A neučinilo tak ani ministerstvo vnitra.

Klimeš doplňuje, že se Newton současně snaží ukázat, že titulkování může být celkem levné a také jednoduché. "K tomu je potřeba dodat, že titulkování s využitím automatických přepisů stojí jen 2,5 Kč za minutu videa," doplnil s tím, že další peníze je pak třeba vynaložit na vymazání chyb, které při automatickém přepisu vznikají. To si ale podle něj pak už úřady zajišťují samy.

Tomáš Hnyk ze společnosti Titulkování.cz, která vytváří titulky pro neslyšící, k tomu zmínil, že se začínají objevovat systémy umělé inteligence, které s přepisem češtiny pomohou a práci urychlí. "Je ale bezpodmínečně nutná kontrola a úprava člověkem. Umělá inteligence dělá chyby a hlavně nerozumí tomu, že pracuje pro neslyšícího, kterému je třeba zprostředkovat například i to, že postava se lekla proto, že někdo zazvonil," vysvětluje Hnyk.

Úřady se rozkoukávají

Ani podle Klimeše se situace od léta, kdy Newton provedl zmiňovanou analýzu, příliš neposunula. Úřady si nicméně podle něj pomalu začínají uvědomovat potřebu titulkování a rozhlíží po možných řešeních.

Také šéfredaktor informačního portálu pro osoby se specifickými potřebami Helpnet.cz Jaroslav Winter uvedl, že si některé instituce donedávna povinnost titulkovat zkrátka možná ani neuvědomovaly.

Na obsah webových stránek, který byl publikován před 23. září letošního roku, se povinnost zpětně nevztahuje. Titulky proto není opatřena řada videí jako třeba dokument o rekonstrukci Nostického paláce na stránkách ministerstva kultury nebo tiskové konference na webu Senátu (ty uveřejněné po 22. září ale titulky již mají - pozn. redakce).

Čau lidi bez titulků

Winter i Klimeš vidí problém také v tom, že zákon neplatí pro obsah na sociálních sítích. "Státní instituce zde audiovizuální obsah zveřejňují stále častěji a podíl sociálních sítí bude nejspíše ještě růst," je přesvědčený Winter. 

Klimeš to pak označuje za hlavní problém celé úpravy zákona, protože video- nebo audioobsah podle Newtonu publikuje přímo na webových stránkách pouze necelá třetina subjektů. Na sociálních sítích je to ale téměř 70 procent.

"Časem zřejmě dojde k tomu, že se to budou státní orgány snažit obejít tak, že budou audiovizuální obsah vkládat jenom na sociální sítě, nikoliv i na web, a tím pádem to nebudou muset titulkovat," řekl Klimeš.

Jako příklad zmínil formát známý jako Čau lidi premiéra Andreje Babiše (ANO), který se každou neděli objevuje na sociálních sítích.

Ani k tomu, zda se nezvažovalo, že by se zákon vztahoval rovněž na sociální sítě, se odbor eGovernmentu a resort vnitra do vydání článku nevyjádřily. 

V Česku žije kolem půl milionu lidí se sluchovým postižením. Vedení řady organizací, které v tuzemsku zastupuje zájmy osob se sluchovým postižením, dlouhodobě usiluje také o to, aby jakýkoliv audiovizuální obsah kromě titulků zajišťoval i simultánní tlumočení do českého znakového jazyka.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Prezidentem lékařské komory se stal její dosavadní šéf Kubek

Českou lékařskou komoru (ČLK) povede dalších pět let její dosavadní šéf Milan Kubek. Na sobotním sjezdu v Praze získal post prezidenta již počtvrté. Kubek ve volbě porazil současného viceprezidenta stavovské organizace lékařů Zdeňka Mrozka.

Kubek získal 176 hlasů, Mrozek 108. Nikdo další nekandidoval. Volba trvala téměř tři hodiny, delegáti si nového šéfa odhlasovali až ve třetím kole.

Staronový prezident ČLK stojí v čele komory 15 let, organizaci vede od roku 2006, Předtím byl Kubek, který má angiologickou ambulanci na poliklinice v Praze 9, předsedou Lékařského odborového klubu. Podle Kubka by ČLK měla poskytovat svým členům co nejlepší servis.

Zdroj: ČTK
Další zprávy