Evropskou kulturu teď diktuje Netflix. Politiky konec "národních kanálů" znervózňuje

ČTK ČTK
Aktualizováno 8. 4. 2021 11:34
Televizní seriál Barbaři, který vznikl v dílně Netflixu a odehrává se před 2000 lety v dávné Germánii, převrací některé moderní stereotypy. Sexy a impulzivní příslušníci dávných germánských kmenů se v něm postaví utlačovatelskému superstátu vedenému chladnými Římany, píše v analýze vlivu této "internetové televize" server časopisu The Economist.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Seriál produkovaný v Německu má všechny typické znaky líbivého amerického dramatu, včetně bezdůvodného násilí a nahoty, zatímco zůstává nezaměnitelně německý - v jedné epizodě musí kdosi proplavat strouhou plnou "scheisse". A to je oblíbená směsice - během říjnových nedělí to byl nejsledovanější pořad na Netflixu nejen v Německu, ale také ve Francii, Itálii a 14 dalších evropských zemích.

Chvíle, kdy se Evropané posadí a sledují zhruba ve stejnou dobu totéž, bývaly vzácné. Zahrnovaly hudební Velkou cenu Eurovize a fotbalovou Ligu mistrů, ale nic moc mezi tím. Nyní jsou běžnější díky rozmachu streamingových služeb, jako je Netflix, který má na kontinentu 58 milionů předplatitelů.

Po většinu své existence byla televize národní záležitost. Vysílání bývalo omezené uvnitř národních hranic a francouzské programy tak mohli sledovat Francouzi a Dánové zase jen ty dánské. Ovšem streamingové služby s celou Evropou zacházejí jako s jedním velkým trhem, namísto 27 jednotlivých a ve všech je k dispozici stejný obsah.

Jean Monnet, jeden ze zakládajících otců EU, který přišel s myšlenkou spojit dohromady národní ekonomiky, aby se Evropané přestali navzájem zabíjet, prý kdysi řekl: "Kdybych to měl udělat znovu od nuly, býval bych začal s kulturou." Sedm desetiletí po Monnetově éře se tato kulturní integrace začíná stávat realitou.

Dabing do 34 jazyků

Italský spisovatel Umberto Eco měl pravdu, když řekl, že evropským jazykem je překlad. Netflix a další globální firmy s naditými kapsami tento jazyk dobře ovládají. Stejně jako EU zaměstnává malou armádu překladatelů a tlumočníků, aby převáděla složité zákony a vášnivé projevy politiků do všech oficiálních jazyků EU, činí také také Netflix. Nyní nabízí dabing do 34 jazyků a titulky do několika dalších.

Výsledkem je, že policejní drama Capitani napsané v lucemburštině, což je tak okrajový jazyk, že ho neuznává ani EU, mohou diváci sledovat v angličtině, francouzštině nebo portugalštině, případně s polskými titulky. Dříve se mohl kvalitní francouzský pořad dočkat překladu do angličtiny nebo němčiny, jen pokud byl úspěšný. Nyní je to běžné u každé premiéry.

A přitažlivější je také ekonomika evropských produkcí. Američtí diváci jsou více než kdy dříve ochotní dát šanci nadabovaným nebo titulky opatřeným pořadům - a tak se může na Netflixu stát globálním hitem například francouzský detektivní seriál Lupin. Pak se vyplatí investovat do nákladné nové podoby detektivní série o pařížském zloději-džentlmenovi, když má dílo potenciál uspět i mimo Francii.

V roce 2015 byly asi tři čtvrtiny původního obsahu Netflixu americké, nyní je to podle mediální analytické společnosti Ampere zhruba polovina. Netflix má aktuálně v Evropě asi stovku produkcí, což je více než velké státní televize ve Francii nebo Německu.

A evropští činitelé dělají, co mohou, aby povzbudili investice. Filmový průmysl patří ke stejně hýčkaným odvětvím, jako je zemědělství. Aby mohly streamingové společnosti působit v EU, musí zajistit, aby alespoň 30 procent jejich obsahu pocházelo ze zemí unie - a musí ho také propagovat. Nakoupit belgické romantické seriály z 90. let a schovat je do digitálního šuplíku se nepočítá.

Například Francie zavazuje velké mediální firmy, aby zisky investovaly zpět do domácí produkce. Pokud mají evropské vlády v úmyslu setřást velké americké firmy, pak je pro všechny lepší, pokud budou tyto peníze vynaložené na něco, na co se dá dívat.

Komedie ne vždy fungují

Ne všechno funguje napříč hranicemi. Komedie mají občas problém. Kriminálky a krvežíznivé řeže mezi Římany a germánskými kmeny jsou univerzálnější. A také se některým zemím vede lépe než jiným - když pomineme barbary, německá televize není vždy stavěná na export, jak se vyjádřil jistý vysoký činitel, když chtěl být zdvořilý.

Větším problémem je, že národní televizní stanice stále dominují. Evropa je stárnoucí kontinent a nad generací mladých zírajících do mobilních telefonů dominuje starší generace, která se dál raději dívá "na bednu".

V Bruselu a jednotlivých metropolích je představa Netflixu jako kulturního hegemona vnímána coby hrozba. Netflix má sice kanceláře po celé Evropě, ale velká rozhodnutí stojí a padají s americkými vedoucími pracovníky. A z toho jsou evropští politici nervózní.

Ovšem neměli by být. Ironií evropské integrace je skutečnost, že ji často usnadňují právě americké společnosti. Google Translate překládá evropské noviny i pro ty na kontinentu, kdo nevládnou cizími jazyky - byť jsou přeložené věty občas trochu kostrbaté.

Americké sociální sítě usnadňují Evropanům diskutovat napříč hranicemi o politice - i když se jim ne vždy líbí, co se přitom o sobě dozvědí. A nyní Netflix a jemu podobní posílají stejný obsah do domovů po celém kontinentu.

Pokud mají Evropané sdílet stejnou měnu, pomáhat si v dobách finanční nouze a dělit se během pandemie o vakcíny, pak potřebují mít něco společného - i kdyby to bylo jen náruživé sledování stejných seriálů. Sledovat fiktivní Seveřany a Jižany, jak se před 2000 lety trhají na cucky, je lepší, než to dělat doopravdy.

Video: Netflix pro divadla? Chceme, aby lidé divadlem trávili více času, říká autor Dramoxu

Při spuštění služby spadly servery. Zájem byl větší, než jsme čekali, říká jeden ze zakladatelů „divadelního Netflixu“ Dramox Martin Zavadil. | Video: Emma Smetana, DVTV
 

Právě se děje

před 11 minutami

Plážové volejbalistky v Mexiku neuspěly

Českým plážovým volejbalistkám se první ze tří turnajů Světového okruhu v Cancúnu nevydařil. Markéta Nausch Sluková s Barborou Hermannovou i Michala Kvapilová s Michaelou Kubíčkovou prohrály oba zápasy ve skupině a nevyužily příležitost získat další body do olympijské kvalifikace.

Ve hře jsou ještě Ondřej Perušič s Davidem Schweinerem, kteří v březnu triumfovali na turnaji Světového okruhu v Dauhá. Také oni začali další čtyřhvězdičkovou akci v Cancúnu porážkou. O postup do play off budou dnes bojovat s domácími Mexičany Rodolfem Ontiverosem a Juanem Virgenem.

České ženské jedničky Nausch Sluková a Hermannová po úvodních porážkách nezvládly boj o účast ve vyřazovacích bojích s bronzovými medailistkami z posledního mistrovství světa Taliquou Clancyovou a Mariafe Artachovou z Austrálie. S druhým nasazeným párem prohrály 23:21, 10:21 a 10:21. Kvapilová s Kubíčkovou nestačily na turnajové desítky Brazilky Anu Patrícii a Rebeccu, jimž podlehly 19:21 a 11:21. Po úspěchu v kvalifikaci neuhrály v hlavní soutěži ani set.

Další turnaj se v Cancúnu koná příští týden.

Turnaj Světového okruhu v plážovém volejbalu kategorie 4* v Cancúnu (Mexiko):

Ženy:

Skupina B:

Clancyová, Artachová (2-Austr.) - Hermannová, Nausch Sluková (15-ČR) 2:1 (-21, 10, 10).

Skupina G:

Ana Patrícia, Rebecca (10-Braz.) - Kvapilová, Kubíčková (26-ČR) 2:0 (19, 11).

Zdroj: ČTK
před 15 minutami

Do Černého moře zamíří britské válečné lodě, chtějí podpořit Kyjev

Do Černého moře v květnu zamíří britské válečné lodě, aby tak demonstrovaly solidaritu s Kyjevem a spojenci z NATO v regionu. V neděli o tom informoval list The Sunday Times, který se odvolává na zdroje z námořnictva. Zpráva přichází v době stupňujícího se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem, které na východě státu v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. 

Do Černého moře podle zdrojů zamíří torpédoborec třídy Daring s protiletadlovými raketami a protiponorková fregata třídy Duke. V případě ohrožení ruskými plavidly je budou připraveny podpořit bojové letouny F-35 Lightning a helikoptéry Merlin z letadlové lodě HMS Queen Elizabeth. Ta zůstane ve Středozemním moři, protože vstup letadlových lodí do Černého moře zakazuje mezinárodní smlouva, píše The Sunday Times.

List rovněž poukazuje na to, že britské plány kontrastují s postupem Spojených států, jejichž prezident Joe Biden se nedávno rozhodl zrušit plánované vyslání dvou amerických válečných lodí do Černého moře kvůli obavám z eskalace napětí. V této souvislosti The Sunday Times upozorňuje, že náčelník britského generálního štábu Nick Carter v pátek připustil, že Londýn nesouhlasil s Bidenovým rozhodnutím stáhnout do září vojenské jednotky z Afghánistánu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy