OKD může být na prodej, akcie mateřské NWR jsou na dně

Ekonomika Ekonomika, Petr Kain
Aktualizováno 2. 7. 2014 15:20
NWR jedná s věřiteli o restrukturalizaci dluhů, pokud by se nedohodla, zváží prodej OKD.
Důl Paskov z majetku OKD.
Důl Paskov z majetku OKD. | Foto: NWR

Praha - Těžce zadlužená skupina NWR vyjednává s věřiteli o restrukturalizaci dluhu, pokud se s nimi nedohodne, může prodat těžařskou firmu OKD. Stejná je situace i v případě polské části NWR Karbonia.

Zahájení procesu restrukturalizace dluhu oznámila NWR před dnešním zahájením obchodů na burzách. Společnost předpokládá, že jasno o dalším osudu bude do konce září.

Podle informací NWR souhlasí s revidovaným plánem restrukturalizace 62 procent držitelů zajištěných dluhopisů a 37 procent držitelů nezajištěných obligací. Aby nové podmínky vstoupily v platnost, je potřeba, aby s nimi souhlasily tři čtvrtiny věřitelů z obou skupin. Pokud se tak nestane, přicházela by v úvahu i krajní varianta prodeje společnosti OKD.

„Představenstvo NWR je přesvědčeno, že podmínky pro konsenzuální dohodu budou splněny. Členové představenstva však samozřejmě mají zodpovědnost být připraveni na všechny možnosti a reagovat na všechny představitelné scénáře vývoje,“ uvedl ředitel vnějších vztahů NWR Petr Jonák.

Analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka soudí, že nový plán je upraven tak, aby vyvinul ještě větší tlak na věřitele, aby s restrukturalizací souhlasili. "NWR bez OKD a Karbonie je prakticky prázdnou schránkou, alternativní plán se tedy rovná prakticky konci společnosti NWR, jak ji známe dnes," řekl ČTK Hatlapatka.

Podle analytika BH Securities Petra Hlinomaze jsou nově upravené podmínky restrukturalizace dluhu spíše bojem o čas než reálným řešením, které by bylo v tomto okamžiku snadno průchodné. "S nadějí, že se v druhém pololetí zlepší ceny uhlí na trhu," dodal Hlinomaz.

Akcie na rekordním minimu, budou se ředit

Akcie NWR dopoledne reagovaly na nové zprávy poklesem o víc než 21 % (kolem třetí hodiny odpolední ztrácí cca 19 %). Propadly se tak na nová historická minima a dosáhly hodnoty sedm korun za jeden cenný papír, což představuje tržní kapitalizaci společnosti pouhých 1,85 miliardy korun.

Důvodem je zpráva o tom, že v rámci zamýšlené restrukturalizace NWR se očekává výrazné naředění současného akciového kapitálu. Nový kapitál by představoval 96 %, respektive současných 264 milionů vydaných akcií by tvořilo zhruba 4 %.

Podle analytika BHS Jiřího Zendulky poslední zprávy o probíhající restrukturalizaci nedávají odpověď, jestli je vhodné akcie NWR z dlouhodobějšího pohledu kupovat či prodávat.

Kvůli problémům se zavře Paskov

NWR se dostala na hranu přežití především kvůli prudce padající ceně koksovatelného uhlí. Zatímco v roce 2011 prodávala firma jednu jeho tunu odběratelům v průměru za 181 eur, v letošním prvním pololetí se cena propadla na méně než polovinu – v průměru 88 eur.

Kvůli nízkým cenám uhlí a vysokým nákladům na jeho těžbu chtěla společnost dokonce zavřít jeden ze svých dolů. Těžba v Dole Paskov ale nakonec po dohodě s vládou nebude ukončena koncem letošního roku, ale v roce 2017. Vláda ztrátovou těžbu vynahradí společnosti tím, že zaplatí 600 milionů korun na sociální programy horníků.

NWR patří téměř ze dvou třetin skupině BXR, v níž má zhruba poloviční podíl podnikatel Zdeněk Bakala.

Akcie NWR se obchodují na pražské burze, po ranním oznámení začala jejich cena strmě klesat. Po půl desáté akcie odepisovaly téměř devět procent a obchodovaly se za 8,20 koruny.

Poznámka redakce: Spoluvlastníkem firmy NWR je Zdeněk Bakala, který vlastní také společnost Economia, vydavatele online deníku Aktuálně.cz.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 4 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy