Teplá zima ušetřila lidem tisíce korun, spočítaly firmy

Kateřina Vokurková Kateřina Vokurková
24. 3. 2015 14:50
Někteří dodavatelé elektřiny a plynu přeplatky vracejí, jiní je použijí k úhradě dalších plateb.
Foto: Thinkstock

Praha - Tuzemské domácnosti spotřebovaly v uplynulých zimních měsících opět výrazně méně energie na vytápění, než je dlouhodobý průměr. Během mírné zimy totiž průměrné teploty byly na některých místech republiky až o pětinu vyšší oproti standardu. Pro řadu lidí, kteří si po předchozí mírné zimě nesnížili zálohy, to znamená vyúčtování za elektřinu a plyn nižší až o několik tisíc korun. Shodují se na tom společnosti oslovené online deníkem Aktuálně.cz.

„Český plynárenský svaz uvedl za celý loňský rok snížení spotřeby plynu pro vytápění domácností o dvacet procent, také teplárny loni zaznamenaly snížení dodávek tepla pro byty o necelou pětinu. Z toho si každý může odvodit svoji úsporu – až dvacet procent z toho, co obvykle platí na zálohách za teplo, plyn nebo elektřinu pro vytápění,“ vysvětluje mluvčí Teplárenského sdružení Pavel Kaufmann.

Konkrétní úspora je samozřejmě individuální. Záleží na způsobu vytápění, volbě dodavatele či úsporném chování.

Rodinný dům - úspora přes šest tisíc

U domácností, které jsou napojeny na dálkové vytápění, může úspora za celý loňský rok podle odhadů tepláren oproti běžnému roku představovat zhruba tři tisíce korun. Až čtyři tisíce korun pak mohou získat zpět na přeplatcích ty domácnosti, které k vytápění používají elektřinu nebo plyn. „U rodinných domků může úspora přesáhnout i šest tisíc korun,“ dodává Kaufmann.

Potvrzuje to třeba i energetická skupina E.ON Energie, která distribuuje elektřinu a plyn zejména zákazníkům v jižních Čechách. Domácnostem žijícím v rodinném domě a využívajícím plynový kotel klesla spotřeba z původních 25 MWh na 21,7 MWh plynu. „Účet za plyn díky tomu klesne o zhruba čtyři tisíce korun,“ říká Jiří Vastl z E.ON Energie.

Méně zaplatí také obyvatelé rodinného domu v Českých Budějovicích, jehož celková plocha tvoří 120 metrů čtverečních a je vytápěn elektrickými přímotopy. „V tomto konkrétním domě poklesla podle našich měření spotřeba o zhruba sedm procent oproti zimě 2012/2013,“ dodává Vastl.

"Podle odhadů, které máme k dispozici, se průměrná úspora může pohybovat až kolem čtrnácti procent. Obecně tak lze říci, že rodinný dům se spotřebou 25 MWh může rámcově ušetřit kolem čtyř tisíc korun. Byt se spotřebou sedm MWh pak orientačně kolem 1500," přidává se také mluvčí Pražské plynárenské Miroslav Vránek.

Odhady úspor nemá zatím k dispozici největší tuzemský dodavatel zemního plynu, skupina RWE. "Teprve začínáme dopady teplé zimy vyčíslovat. První odhady budeme mít hotové během několika dnů," říká Pavel Grochál z tiskového oddělení RWE. Obdobně je na tom energetická společnost ČEZ.

Přeplatky zpět na účet nebo na zálohy

Někteří dodavatelé elektřiny a plynu přeplatky vracejí, jiní je použijí k úhradě dalších plateb a peníze si z inkasa nestáhnou třeba i několik měsíců.

„Na trhu jsou stále prodejci energií, kteří přeplatky nevyplácejí, ale pouze převádějí do dalšího roku. Naštěstí většina je nejenže vyplatí ihned po vyúčtování, ale někteří tak činí nově automatickým převodem na bankovní účet zákazníka. Odpadá tím zbytečná cesta na poštu,“ konstatuje Jana Poncarová ze serveru EnergetickáPoradna.cz.

Případná výše přeplatku se neodvíjí jen od spotřeby za vytápění domů či bytů. „Vytápění v zimních měsících tvoří významnou část ročních nákladů na daný druh energie, nikoliv však jedinou. Důležité jsou také návyky zákazníka a zejména výše stanovených záloh,“ upozorňuje Jiří Vastl.

Pokud si domácnost před letošní zimou snížila své zálohy, mohlo se to podle odborníků vyplatit. Řada domácností tak ale neučinila - v případě studené zimy to totiž s sebou nese riziko nedoplatků.

Stejně teplá zima jako ta předchozí

Díky vyšším zimním teplotám uspořily tuzemské domácnosti na účtech za teplo už loni. U těch, které jsou napojeny na teplárny, se přeplatky pohybovaly okolo 2800 korun. Běžným domácnostem topícím plynem dodavatelé vraceli kolem tří tisíc korun. Rodinné domky mohly zpět na přeplatcích dostat až sedm tisíc korun.

"Pokud budeme porovnávat minulou topnou sezonu  - září 2013 až květen 2014 - s letošní, dopadne to těsnou skororemízou," předpokládá mluvčí Teplárenského sdružení Kaufmann.

Do poloviny letošního ledna byla sice letošní topná sezona teplejší, od té doby je však počasí chladnější a propad se začíná vyrovnávat. "Pokud i nadále setrvá průběh počasí na průměrných hodnotách, pak se konečný účet minulého i letošního topného období nebude příliš lišit," dodává Kaufmann.  

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Polský ministr vnitra chce výjimečný stav u hranic s Běloruskem prodloužit

Prodloužit výjimečný stav v pásmu u hranic s Běloruskem o dva měsíce chce polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. V této souvislosti také sdělil, že v mobilech migrantů, kteří překročili hranici s Běloruskem, se našly materiály spojené s islámským extremismem.

Výjimečný stav v pásmu přiléhajícímu k hranicím s Běloruskem vyhlásil polský prezident 2. září. Vyhověl tak vládě, která svou žádost zdůvodnila náporem migrantů nezákonně přecházejících hranici z Běloruska. Podle premiéra Mateusze Morawieckého je v pozadí záměr Minska destabilizovat situaci v Polsku a pomstít se Evropské unii za sankce.

Výjimečný stav, jenž přináší omezení ústavních svobod, byl zaveden na 30 dnů ve 183 obcích na východě Polska. Podobná opatření přijaly i Litva a Lotyšsko, které rovněž čelí přílivu migrantů ilegálně přicházejících z Běloruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy