Temelín by mohl fungovat až do roku 2080. Má na to, říká šéf ČEZ Beneš

ČTK ČTK
Aktualizováno 2. 8. 2019 13:06
Příští rok musí ČEZ získat povolení k dalšímu provozu obou bloků jaderné elektrárny Temelín. Povolení je na dobu neurčitou. Temelín by měl být v provozu minimálně do roku 2060. Řekl to generální ředitel společnost ČEZ Daniel Beneš. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) po návštěvě Temelína novinářům řekl, že bezpečnostní opatření v Temelíně jsou na stoprocentní úrovni.
Foto: Jakub Plíhal

"Intenzivně se zabýváme přípravami dokumentů k prodloužení provozování bloků, dokument bychom měli získat v druhé polovině příštího roku," řekl Beneš. Jak dále řekl, jde o proceduru, jejíž součástí jsou tisícistránkové dokumenty.

ČEZ je musí předložit do poloviny dubna 2020, aby Státní úřad pro jadernou bezpečnost mohl do října 2020 povolení vydat. V říjnu příštího roku skončí platnost současného povolení k provozu.

"Je strašně důležité potvrdit státním úřadům, že elektrárna je spolehlivá. Podle nového atomového zákona je to (povolení) na dobu neurčitou, je tam řada podmínek, které musíte plnit, pokud je neplníte, vystavujete se riziku, že o povolení můžete přijít," řekl Beneš. Ministr průmyslu a obchodu dnes řekl, že povolovací proces zatím ČEZ plní podle časového harmonogramu. "Nic není ohroženo," řekl Havlíček.

Temelín by podle Beneše měl fungovat do roku 2060, respektive 2061. Jeden blok ČEZ zprovoznil v roce 2000, druhý v roce 2001. Měly by fungovat minimálně 60 let.

"Nicméně je v daleké budoucnosti před námi, jestli pojedou do tohoto roku, nebo o jedno, dvě desetiletí déle. Ale co se týká perspektivy, jsme si jisti, že elektrárna na to má, je v dobré kondici," řekl Beneš. Reaktorová nádoba by měla vydržet celý provoz elektrárny, jiná zařízení ČEZ postupně modernizuje, některé díly mění za novější.

V Temelíně je od 21. června plánovaně odstavený druhý blok. Při dvouměsíční odstávce mění energetici 42 ze 163 palivových souborů. Letos je to druhá odstávka, na jaře byl na dva měsíce odstavený první blok.

Temelín je největším výrobcem elektřiny v Česku, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,66 terawatthodiny (TWh) elektřiny. Od začátku letošního roku vyrobil 8,4 TWh elektřiny, řekl dnes ČTK Petr Šuléř z útvaru jaderné komunikace skupiny ČEZ.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 16 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Další zprávy