Není to tak dávno, co se při vyslovení slova internet ježily šéfům nahrávacích společností chlupy na zádech. V Česku situace trvá dodnes. Zásadní otázkou hudebního průmyslu v nulté dekádě bylo, jak soupeřit s „nulovou cenou", za níž se hudba distribuuje na nelegálních sítích.
Vleklá válka s piráty skončila na mrtvém bodě a notně poškodila pověst hudebních společností. Pak se ale potvrdila stará pravda, že když se něco nedá porazit, dá se to aspoň využít. Překvapivým řešením na problémy s nelegálním stahováním se stal portál YouTube.
Snazší, než stahování
Proč hudbu složitě stahovat z internetu, když si ji můžete rovnou poslechnout na webu, který je navíc dostupný ze všech zařízení připojených k internetu? Díky milionům agilních uživatelů se YouTube rychle proměnil v obří virtuální jukebox, kde se dá najít jakýkoliv klip či píseň, na něž si vzpomenete. V tom dávno předběhl švédský streamovací portál Spotify, který odborníci oslavují jako budoucnost distribuce hudby. Fanoušci si YouTube nemůžou vynachválit, jenže co na to majitelé autorských práv?
Od prvního nahraného videa na YouTube uplynulo v dubnu už šest let a za tu dobu se portál vyšplhal mezi absolutně nejpopulárnější stránky na webu (momentálně je třetí - po Google.com a Facebook.com). Hudební průmysl nejprve sdílené videoklipy a audio soubory podléhající autorským právům nechal se zuřivostí sobě vlastní nekompromisně mazat. Když se ale YouTube stalo součástí giganta Google a díky reklamám začal vydělávat velké peníze, konečně jim došlo, co mají k dispozici.
Ještě v květnu 2008 zažalovala společnost Viacom (majitel hudebních televizí MTV či VH1) YouTube o miliardu dolarů jako náhradu škod za to, že nedůslednou ochranou umožňují sdílení nelegálního obsahu. YouTube zatlačená do kouta souhlasila s tím, že o zisky z reklam se budou spravedlivě dělit a společně s tzv. velkou čtyřkou nahrávacích společností vytvořili internetovou „televizi" VEVO, která na klipovém smetišti zavedla pořádek a sdílení zlegalizovala.
Konec žalob, začíná byznys
YouTube vůbec není pro nahrávací společnosti malým zdrojem příjmu. Šéf financí Paul Kahn z EMI se nedávno prořekl, že YouTube/Vevo platí nahrávacím společnostem půl penny za každé přehrání klipu. Portál TorrentFreak spočítal, že písně francouzského producenta elektronické hudby Davida Guetty vydělaly společnosti EMI přes jeden a půl milionu dolarů. Na stejnou částku by Guetta musel prodat dva miliony singlů v běžných distribučních kanálech. A podle statistik IFPI si za loňský rok uživatelé pustili 1,7 miliardy klipů velkých nahrávacích společností měsíčně.
Populární videoskladiště ale roste nepředstavitelným způsobem. Podle aktuálních čísel nahrávají uživatelé každou minutu 48 hodin nového obsahu, díky čemuž YouTube za letošní rok naroste minimálně jednou tolik. Kromě přímých výdělků navíc YouTube pomáhá i v propagaci - interpretům či labelům tak umožňuje vydělávat na koncertech, reklamních předmětech nebo licencování hudby pro další použití (ve filmech či reklamách).
Ven z ghetta
Nepomáhá ale jen velkým společnostem. Virální hit Friday (ne)zpěvačky Rebeccy Black nasbíral za čtvrt roku na YouTube přes 160 milionů přehrání, což pro nahrávací společnost Black Ark znamená výdělek 80 tisíc dolarů. Antoine Dodson z loňské YouTube senzace Bed Intruder Song mohl za vydělané peníze odstěhovat svoji rodinu z ghetta.
YouTube se stalo jedním z nejvlivnějších médií současnosti a jeho moc mu možná budou brzy závidět i běžné televize nebo rádia. Pro hudební průmysl se už dávno stalo „novou MTV" a také mu ukázal, že pirátů se dá snadno zbavit velmi snadno. Tím, že nabídne uživatelům ještě lepší služby.
